Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2005, sp. zn. 29 Odo 1012/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1012.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1012.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1012/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně E. G., a. s., proti žalované E. P. a. s. v likvidaci, o zaplacení částky 10,063.705,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 5/97, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2005, č.j. 5 Cmo 45/2005-93, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“ ) - potvrdil usnesení ze dne 12. ledna 2005, č. j. 1 Cm 5/97-77, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalobkyně na vstup Č. k. a., do řízení na místo dosavadní žalobkyně. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud návrhu žalobkyně na vstup Č. k. a. do řízení nevyhověl. Žalobkyně totiž odůvodnila návrh tvrzením, že smlouva o postoupení pohledávky č. P ČKA04-091-1516914 uzavřená mezi Č. k. a. a žalobkyní (dále jen „smlouva o postoupení pohledávky“), jež stála na počátku procesu postupování pohledávky vymáhané v řízení, je neplatná a žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována. Otázku aktivní legitimace však v řízení o procesním nástupnictví, vedeném podle ustanovení §107a o. s. ř. nelze posuzovat, neboť soud nezkoumá meritorní stránku věci, pouze ověří, zda je osvědčena skutečnost, s níž je spojen přechod nebo převod práva či povinnosti. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odvozujíc jeho přípustnost z ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatelka zastává názor, že smyslem rozhodnutí podle ustanovení §107a o. s. ř. je, aby v řízení vystupovaly subjekty, které jsou ve sporu aktivně a pasivně legitimovány a aby tato otázka nemusela být řešena až v meritorním rozhodnutí. Rozhodl-li soud prvního stupně o vstupu žalobkyně do řízení na základě návrhu původní žalobkyně (rozuměj Č. k. a.) doloženého smlouvou o postoupení pohledávky, pak si musel kladně posoudit otázku platnosti a účinnosti této smlouvy. Jestliže následně Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky rozhodčím nálezem označil předmětnou smlouvu o postoupení pohledávky za neplatnou, podle názoru dovolatelky „zcela nepochybně nastala po zahájení řízení další právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva“, a ke které měly soudy obou stupňů přihlédnout. Pokud tak soud prvního stupně neučinil, je nadále vázán svým rozhodnutím ze dne 3. prosince 2002, č.j. 1 Cm 5/97-49, jímž rozhodl o vstupu žalobkyně do řízení. Přitom musel mít za prokázané, že smlouva o postoupení pohledávky, je platná a účinná a žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována. V rozporu s tímto závěrem však soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3. května 2005, č.j. 1 Cm 5/97-102, žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do aktivní věcné legitimace. Rozhodnutím soudu prvního stupně i odvolacího soudu bylo - podle přesvědčení dovolatelky - porušeno její právo na soudní ochranu podle článku 36 Listiny základních práv a svobod. Považuje za nespravedlivé, aby poté, kdy smlouva o postoupení pohledávky byla rozhodčím soudem posouzena jako neplatná, nemohla z řízení, do něhož vstoupila na základě téže smlouvy, vystoupit. Proto dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání je přípustné podle §239 odst. 2 písm b) o. s. ř.; není však důvodné. Ze spisu vyplývá, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. května 2005, č.j. 1 Cm 5/97-102, byla zamítnuta žaloba žalobkyně E. G., a. s. o zaplacení částky 10,063.705,60 Kč s příslušenstvím a žalobkyně byla zavázána k náhradě nákladů řízení žalované. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním, směřujícím pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení. Jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé nabylo právní moci dne 24. května 2005, nemůže ani případné odklizení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na vstup Č. k. a. do řízení na straně žalobkyně, přivodit změnu rozhodnutí ve věci samé. Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně napadla ve výroku o nákladech řízení včasným odvoláním, neboť již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 83/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, byl formulován a odůvodněn závěr, podle něhož, je-li předmětem odvolacího řízení pouze výrok o nákladech řízení, nepřichází postup podle §107a o. s. ř. v úvahu. Z tohoto pohledu je nutno považovat dovolání žalobkyně za bezpředmětné, mající ve shodě s výkladem podávaným právní teorií i soudní praxí za následek rozhodnutí o odmítnutí dovolání podle ustanovení §218 o. s. ř., a to i přesto, že ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. obecně přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka, zakládá (k tomu srov. mutatis mutandis důvody rozhodnutí uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2004, pod číslem 71, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002). Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 o. s. ř. odmítl. Nákladový výrok se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 30. září 2005 JUDr. Petr Gemmel,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/30/2005
Spisová značka:29 Odo 1012/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1012.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§239 odst. 2 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.
§107a odst. 2 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20