Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2005, sp. zn. 29 Odo 1101/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1101.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1101.2004.1
sp. zn. 29 Odo 1101/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivana Meluzína a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně K. M., proti žalovanému Z.-o. d. M., družstvu, o zaplacení částky 99.695,- Kč, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 24/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. března 2004, č. j. 21 Co 201/2002-39, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 23. března 2004, č. j. 21 Co 201/2002-39, Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek ze dne 15. května 2002, č. j. 12 C 24/2002-24, jímž Okresní soud v Uherském Hradišti uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 99.695,- Kč. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že majetkový podíl osoby oprávněné podle ustanovení §13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 144/1999 Sb., se vypořádá v penězích, nedohodne-li se oprávněná osoba s družstvem na jiném způsobu vypořádání. Neztotožnil se též s námitkou žalovaného, že v dané věci je možné použít ustanovení §561 odst. 1 občanského zákoníku (dále též jenobč. zák.“). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, žádaje, aby je Nejvyšší soud shledal přípustným, neboť napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního významu přitom dovolatel považuje správnost interpretace ustanovení §561 odst. 1 obč. zák., s tím, že jako dovolací důvod namítá nesprávné právní posouzení věci. Soudům nižších stupňů dovolatel vytýká nesprávnost závěru, že alternativní způsoby splnění závazku musí být v zákoně vyjádřeny výslovně, přímo konkrétně určenými způsoby. V této souvislosti zdůrazňuje, že z textu §561 odst. 1 obč. zák. takový závěr neplyne a vyslovuje přesvědčení, že alternativní způsoby vypořádání závazku mohou být z některých zákonných ustanovení dovozeny i implicitně. Na tomto základě pak uzavírá, že uvedené platí i pro souzený případ. Z pojmu „vypořádat“ majetkový podíl lze totiž implicitně dovodit, že je dáno právo dlužníka, zda majetkový podíl vypořádá naturálně nebo relutárně. Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dovolání není v této věci přípustné. Se zřetelem k bodu 3., článku II., části první zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005. Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a c/ občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). O případ podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde a dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., když Nejvyšší soud, napadené rozhodnutí za zásadně významné po právní stránce nepokládá. Argumenty uvedené v dovolání zazněly před Nejvyšším soudem v průběhu minulých let ze strany povinných družstev opakovaně a Nejvyšší soud na ně již odpovídal. Potud lze odkázat na závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2001, sp. zn. 29 Odo 134/2001, uveřejněném pod číslem 43/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, který měl dovolatel znát již proto, že na něj odkázal okresní soud. V rozsudku obsažené závěry uplatňuje Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi standardně (srov. i důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 50/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a nemá důvod je měnit. Napadené rozhodnutí pak tyto judikatorní závěry beze zbytku respektuje. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolateli právo na jejich náhradu nevzniklo (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalobkyně žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 30. září 2005 JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/30/2005
Spisová značka:29 Odo 1101/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1101.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§561 odst. 1 písm. c) předpisu č. 40/1964Sb.
§13 odst. 3 písm. c) předpisu č. 42/1992Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20