Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.07.2005, sp. zn. 29 Odo 1147/2004 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1147.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1147.2004.1
sp. zn. 29 Odo 1147/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobkyně A. P., a. s. v likvidaci, proti žalovaným 1) K. spol. s r. o., a 2) U., a. s., o zaplacení částky 51,778.239,40,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 53/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2004, č.j. 6 Cmo 153/2004-102, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení §222a občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) - zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. února 2004, č.j. 42 Cm 53/2001-81, ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou, tj. ve výrocích II. a III., kterými byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 51,778.239, 40 Kč s 25% úrokem z prodlení z částky 27,000.000,- Kč od 1. září 2000 do zaplacení a žalobkyni uloženo nahradit druhé žalované náklady řízení ve výši 187.920,- Kč a řízení v tomto rozsahu zastavil (první výrok). Dále rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit druhé žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 187.920,- Kč (druhý výrok). V odůvodnění rozhodnutí zejména uvedl, že v průběhu odvolacího řízení podáním datovaným 8. června 2004 vzala žalobkyně žalobu vůči druhé žalované zpět. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř., „když v řízení nebylo prokázáno, že by to byla druhá žalovaná, která zavinila, že řízení bylo zastaveno.“ Proti usnesení odvolacího soudu - a to jeho výroku o nákladech řízení - podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a namítajíc, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v dovoláním napadené části zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi v těchto ustanoveních vyjmenovanými usneseními. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není rozhodnutím ve věci samé. Zbývá posoudil přípustnost dovolání podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží. V projednávané věci o takový případ nejde, když žalobkyně dovoláním nenapadla výrok, kterým odvolací soud v intencích ustanovení §222a odst. 1 o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení ve věci zastavil, nýbrž pouze výrok o náhradě nákladů řízení. Přitom závěr, že proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není dovolání přípustné, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Oproti očekávání dovolatelky tak dovolání není přípustné ani podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a druhé žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. července 2005 JUDr. Petr Gemmel,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/26/2005
Spisová značka:29 Odo 1147/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1147.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20