Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2005, sp. zn. 29 Odo 192/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.192.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.192.2005.1
sp. zn. 29 Odo 192/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně JUDr. M. U., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně V. D. H. T., s. r. o., proti žalovaným 1. V. t. Ch. a. s., a 2. Ž. V., a. s., o návrhu žalovaných na zrušení předběžného opatření, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. Nc 525/2004, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2004, č.j. 15 Cmo 198/2004-157, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 10. června 2004, č.j. Nc 525/2004-96, k návrhu žalobkyně předběžným opatřením uložil první a druhé žalovaným, aby strpěly demontáž a soustředění movitých věcí (specifikovaných ve výroku rozhodnutí) a jejich umístění v budově bez čp/če - průmyslovém objektu, zapsaném na listu vlastnictví č. 3572 v k.ú. Ch., postaveném na pozemku p.č. 2135/1, zastavěné ploše a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. 2669 v k.ú. Ch., a strpěly jejich ostrahu žalobkyní. Usnesením ze dne 27. srpna 2004, č.j. Nc 525/2004-142, soud prvního stupně na návrh žalovaných výše uvedené předběžné opatření zrušil. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 23. listopadu 2004, č.j. 15 Cmo 198/2004-157, usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na zrušení předběžného opatření zamítl. Přitom dospěl k závěru, že listiny, které žalované přiložily ke svému návrhu na zrušení předběžného opatření, pro závěr, že ve smyslu ustanovení §77 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) pominuly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, nepostačují. Proti usnesení odvolacího soudu podaly obě žalované dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a namítajíce existenci dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím zpochybňují správnost právního posouzení věci. Dovolatelky snášejí argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně, považujíc rozhodnutí odvolacího soudu za správné, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl, popř. zamítl. Dovolání není přípustné. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §238, §238a odst. 1 písm. b) až g) a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Oproti očekávání dovolatelek není dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o usnesení ve věci samé, jímž usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o zrušení předběžného opatření, není (k tomu srov. např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 201/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2004, pod číslem 166). Z týchž důvodů nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., když v intencích ustanovení §238a odst. 2 o. s. ř. platí v takovém případě ustanovení §237 odst. 1 a 3 o. s. ř. obdobně, tj. dovolání ve věcech konkursu a vyrovnání je (může být) přípustné, jen směřuje-li proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se mění nebo potvrzují konkursní či vyrovnávací rozhodnutí soudu prvního stupně „ve věci samé“. Protože přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné (protože neúplné) poučení odvolacího soudu (viz závěry formulované v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovolání žalovaných jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 30. září 2005 JUDr. Petr G e m m e l, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/30/2005
Spisová značka:29 Odo 192/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.192.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20