Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2005, sp. zn. 29 Odo 425/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.425.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.425.2005.1
sp. zn. 29 Odo 425/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně Č. e. s., a.s., proti žalované V., a.s. v likvidácii, o zaplacení 459.398,53 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 Cm 442/98, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2002, č.j. 5 Cmo 85/2002-24, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2001 č.j. 40 Cm 442/98-12 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2002, č.j. 5 Cmo 85/2002-24 se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u bývalého Krajského obchodního soudu v Praze dne 20.10.1998 vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 459.398,53 Kč spolu s úrokem z prodlení a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené účastnicemi dne 28.7.1997. Touto smlouvou se účastnice dohodly, že smluvní vztah se řídí českým právem a současně ve smyslu ustanovení §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb. smluvily pro případ majetkového sporu pravomoc českého soudu. Vzhledem k ustanovení čl. II. odst. 1 zák. č. 215/2000 Sb. převzal věc Městský soud v Praze, který usnesením ze dne 24. října 2001, č.j. 40 Cm 442/98-12, řízení zastavil s odůvodněním, že v předmětné věci je žalován cizí státní příslušník, který nemá sídlo na území České republiky a proto není dána místní příslušnost rozhodujícího soudu. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 27. srpna 2002, č.j. 5 Cmo 85/2002-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Z ustanovení čl. IV. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek dovodil, že jde o dohodu o právním řádu, jímž se řídí smluvní vztahy stran, nelze je však vykládat jako úmluvu stran zakládající pravomoc českých soudů ve smyslu §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb. Taková dohoda musí podle názoru odvolacího soudu zcela jednoznačně a výslovně zakládat pravomoc českých soudů. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné dovolání s poukazem na ustanovení §239 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů dále též „o. s. ř.“). Vytýkala soudu prvního stupně, že pominul existenci uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.7.1997. Vyslovila názor, že právní hodnocení odvolacího soudu neodpovídá ani skutkovému stavu ani úmyslu účastníků při uzavírání smlouvy a neodpovídá ani stanovisku žalovaného. Ustanovení §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb. vymezuje pouze jednu základní formální náležitost takové úmluvy smluvních stran, a to písemnou formu. Byť ustanovení smlouvy nehovoří výslovně o pravomoci českých soudů, lze z textu jednoznačně dovodit, že účastnice smlouvy chtěly, aby věc byla řešena českými soudy na území České republiky. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil jak usnesení Městského soudu v Praze, tak i usnesení Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) projednal včasně podané dovolání (§240 odst. 1 o. s. ř.) žalobkyně zastoupené advokátem ( §241 odst. 1 o. s. ř.) a konstatoval, že dovolání je přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. (§239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Ze spisu se podává, že účastnice uzavřely dne 28.7.1997 smlouvu o postoupení pohledávek a že žaloba byla podána u soudu dne 20.10.1998 vůči subjektu, který má sídlo ve Slovenské republice. Jak v době uzavření smlouvy, tak i v době podání žaloby, vztahoval se na smlouvou vzniklé vztahy mezi účastnicemi zákon č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, který samostatně upravuje jednak možnost účastníků zvolit si právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy (§9 odst. 1), jednak možnost založit pravomoc českých soudů (§37 odst. 2). Zatímco volbu práva pro regulaci vzájemných majetkových vztahů bylo možno učinit i mlčky, pravomoc českých soudů musela být založena písemnou dohodou. Z ustanovení čl. IV. odst. 3 předmětné smlouvy o postoupení pohledávek – jak cituje odvolací soud – plyne, že “se smluvní strany dohodly, že veškeré případné spory vyplývající z této smlouvy budou řešeny v rámci českého práva a na území České republiky“; je zřejmé, že nejde o volbu práva pro řešení smluvních vztahů, ale o projev vůle, jenž má založit pro případ sporu vzešlého z této smlouvy pravomoc soudů, neboť spory řeší soud. Z dikce cit. smluvního ustanovení jednoznačně plyne, že jde o ustanovení procesní, zakládající pravomoc soudů na území České republiky, tedy českých soudů. Výklad tohoto ustanovení smlouvy, provedený soudy obou stupňů, proto není správný. Dnem 1.5.2004 se stala Česká republika členem Evropské Unie stejně jako Slovenská republika, kde má sídlo žalovaná. Od tohoto data vstoupilo v účinnost v obou republikách Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Ustanovení kapitoly II. oddíl 7 článek 23 odst. 1 písm. a) citovaného Nařízení Rady (ES) umožňuje stejně jako ustanovení §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb. dohodu stran o příslušnosti (pravomoci) soudu. Dohoda účastníků o pravomoci soudů České republiky pro řešení sporů vzniklých z výše uvedené smlouvy, je v souladu s citovaným ustanovením Nařízení Rady (ES). Vzhledem ke shora uvedeným závěrům dovolací soud dovolání vyhověl a usnesení jak odvolacího soudu, tak i soudu prvního stupně zrušil podle ustanovení §243b odst. 2 in fine a odst. 3 o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. října 2005 JUDr. František Faldyna, CSc., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/27/2005
Spisová značka:29 Odo 425/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.425.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20