ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.724.2005.1
sp. zn. 29 Odo 724/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně C. a. s., proti žalovanému Ing. K. K., o zaplacení částky 262.827,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 105/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2005, č.j. 39 Co 11/2005-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 450,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. ledna 2005, č.j. 39 Co 11/2005-65, potvrdil usnesení ze dne 9. prosince 2004, č.j. 10 C 105/2004-56, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného ze dne 3. prosince 2004 proti usnesení tohoto soudu ze dne 1. listopadu 2004, č.j. 10 C 105/2004-52, uzavíraje, že žalovaný podal odvolání proti usnesení soudu prvního stupně po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v němž namítá, že odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 26. srpna 2004 (jde o rozsudek č.j. 10 C 105/2004-46) ihned po jeho vyhlášení.
Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání proti usnesení, jímž bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání proti shora uvedenému rozsudku, mu bylo doručeno ve smyslu ustanovení §46 odst. 2 a §57 odst. 2 o. s. ř. 15. listopadu 2004. Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Ustanovení §237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku (a usnesení) odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, však usnesením „ve věci samé“ není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003, pod číslem 41). Dovolání žalovaného tak není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem ve výši 375,- Kč podle §14 odst. 3, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a z paušální náhrady 75,- Kč podle ustanovení §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za jeden úkon právní služby. Nejvyšší soud neshledal důvod pro postup podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §14a odst. l vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť zástupce žalobkyně neuplatnil u dovolacího soudu, z důvodu, že je plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšení odměny a náhrad podle zvláštních předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 27. července 2005
JUDr. Petr Gemmel,v.r.
předseda senátu