ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.2247.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 2247/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. F. P. proti žalovaným 1) Š. S., 2) J. M., 3) F. Z., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 8/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. srpna 2004, č.j. 1 Co 79/2004-21, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. srpna 2004, č.j. 1 Co 79/2004-21, změnil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. května 2004, č.j. 23 C 8/2004-15, tak, že řízení o podání žalobce datovaném dnem 10. ledna 2004 a doplněném podáním ze dne 1. března 2004 zastavil. Současně rozhodl o nákladech řízení
před soudy obou stupňů.
Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 17. srpna 2004.
Proti uvedenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dne
21. září 2004 dovolání (datované téhož dne) prostřednictvím svého právního zástupce,
ve kterém se především dožaduje konfrontace mezi žalovanými. Na závěr navrhuje, aby Nejvyšší soud ČR zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání žalobce je opožděné.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 15, 16 a 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soud řád (dále jen \"o.s.ř.\"), Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o.s.ř.), věc projednal a rozhodl podle znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2000. Důvodem je skutečnost, že sám odvolací soud věc projednal a rozhodl podle dosavadních právních předpisů, protože návrh na obnovu řízení a pro zmatečnost směřoval proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydaného přede dnem nabytí účinnosti o.s.ř. (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2000, č.j. 23 C 185/99-56) a proti rozhodnutí odvolacího soudu vydaném po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 10. 2001, č.j. 1 Co 88/2001-27) - viz bod 16 výše uvedeného zákona, podle kterého se návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Tuto skutečnost ostatně také sám odvolací soud výslovně zmínil a současně pak i fakticky zohlednil v napadeném rozhodnutí.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval
v prvním stupni (§240 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Zmeškání této lhůty nelze prominout, avšak lhůta je zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o.s.ř.).
Jak již bylo uvedeno, usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne
17. srpna 2004. Lhůta k podání dovolání tak končila v pátek dne 17. září téhož roku
(§57 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže pak žalobce podal dovolání teprve 21. září 2004, učinil tak po uplynutí stanovené dovolací lhůty. Za tohoto stavu proto dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání žalobce odmítnout pro opožděnost podle ustanovení §218 odst.l písm. a) o.s.ř. ve spojení s §243b odst. 4 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4
ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. l o.s.ř. za situace, kdy žalobce neměl se svým dovoláním úspěch, avšak žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2005
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu