ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.2583.2004.1
sp. zn. 30 Cdo 2583/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Olgy Puškinové ve věci žalobce M. F., zastoupeného advokátem, proti žalované T-M. C. R., a.s., o poskytnutí informace o osobních údajích, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 124/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2003, č.j. 1 Co 153/2003-67, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. února 2003, č.j. 37 C 124/2001-41, zamítl žalobu, „že žalovaný je povinen sdělit žalobci informace o osobních údajích o něm zpracovávaných“ a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením v záhlaví označeným v důsledku zpětvzetí žaloby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 12.824,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení na účet jeho zástupce.
Žalobce v podaném dovolání, jež směřuje pouze do výroku usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, namítá, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a podává je tedy z důvodu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. V dovolání pak podrobně snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 17.749,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení na účet jeho zástupce.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou (účastníkem řízení), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti takovému výroku usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinného od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku (bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Dovolání pak není přípustné ani dle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž usnesení o nákladech řízení není. Pro úplnost lze dodat, že dle §237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. nemůže být dovolání v této věci přípustné i proto, že dovoláním napadený výrok nemá povahu potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218
písm. c/ o.s.ř.).
Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 31.1.2002, sp.zn. 29 Odo 874/2001, zveřejněnému pod poř. č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, č. 1, roč. 2003.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce, jako osoba, jejíž podání (dovolání) bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. července 2005
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu