ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.988.2005.1
sp. zn. 30 Cdo 988/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobců: a) A. P., b) D. F., c) M. Š., všech zastoupených advokátem, d) J. Š., e) R. O., proti žalované B. B., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti závěti, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 66/2001, o dovolání žalobkyně Drahomíry Felixové proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2004, č. j. 56 Co 541/2004-237, takto:
I. Dovolání žalobkyně D. F. se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16.9.2002, č. j. 12 C 66/2001, 12 C 67/2001, 12 C 69/2001, 12 C 70/2001-191, Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl, že „žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b), c) na nákladech řízení částku 21.470,- Kč k rukám advokáta Mgr. J. M. do tří dnů od právní moci usnesení“ (výrok I.); že „žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) na nákladech řízení částku 1.044,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení“ (výrok II.); že „žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) na nákladech řízení částku 1.715,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení“ (výrok III.); že „žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně na nákladech řízení částku 1.282,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení“ (výrok IV.); že „žalobkyni b) bude po právní moci usnesení vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 500,- Kč“ (výrok V.).
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22.12.2004, č. j. 56 Co 541/2004-237, rozhodl, že „usnesení okresního soudu se v napadené části, to je v odstavcích I., II. a III. výroku mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně“ a že „v další napadené části, to je v odstavci IV. výroku se usnesení okresního soudu mění tak, že stát nemá právo
na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně“; současně rozhodl, že „žalobci ad a), b), c), d) a e) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 450,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta žalované“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně D. F. dovolání, ve kterém vyjadřuje nesouhlas s obsahem napadeného rozhodnutí a žádá, aby bylo „přehodnoceno“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má
ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné
a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř., ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu
na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst. 2 (§336n)
a v §338za o.s.ř. (§238 a §238a o.s.ř.).
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst. 1 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo
v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. [§239 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně
o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. [§239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. [§239 odst. 2 písm. b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o.s.ř. [§239 odst. 3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě žalobkyně D. F. dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně
o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodnuto o náhradě nákladů
v odvolacím řízení.
Přípustnost dovolání proti takovému usnesení podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že se nejedná o usnesení ve věci samé. Dovolání není v tomto případě přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože v taxativních výčtech těchto zákonných ustanovení není usnesení o nákladech řízení uvedeno.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně D. F. směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobkyně D. F. podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2005
JUDr. Roman Fiala, v.r.
předseda senátu