Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2005, sp. zn. 32 Odo 262/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.262.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.262.2005.1
sp. zn. 32 Odo 262/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Jiřího Macka ve věci žalobce Ing. P. V., správce konkurzní podstaty úpadce V. s., a.s., v likvidaci, zastoupeného, advokátem, proti žalovanému M. T., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 42 786 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8 C 695/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. května 2004 č. j. 47 Co 511/2002-151, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 10. července 2002 č. j. 8 C 695/96-115 ve výroku pod bodem I zastavil řízení co do částky 2 583,50 Kč s příslušenstvím a ve výroku pod bodem II uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 40 202,50 Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. 3. 1994 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena podle §663 občanského zákoníku (dále jenObčZ“) smlouva o nájmu, podle které žalobce přenechal žalovanému za úplatu k dočasnému užívání kompresor se sjednanou dobou užívání od 27. 10. 1993 do 27. 11. 1993. Nájemné činilo 350 Kč denně. Protože žalovaný kompresor žalobci vrátil až dne 9. 2. 1994, vzniklo žalobci právo na úhradu nájemné ve výši 40 202,50 Kč. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. května 2004 č. j. 47 Co 511/2002-151 rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku v odstavci II potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodu, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“)]. Dovolatel navrhl zrušení rozsudků odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. l o. s. ř.). Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč. V dané věci napadá žalovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 40 202, 50 Kč s příslušenstvím. Jednalo se vztah založený smlouvou o nájmu věci movité (kompresoru) mezi podnikateli, přičemž je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že smlouva se týkala podnikatelské činnosti jejích účastníků; závazkový vztah má tedy podle §261 odst. 1 obchodního zákoníku obchodní charakter a případný spor mezi těmito stranami je z hlediska procesního, tedy i z hlediska §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., věcí obchodní. Vzhledem k tomu, že se jedná o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 31. března 2005 JUDr. Zdeněk Des, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2005
Spisová značka:32 Odo 262/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.262.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20