ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.1165.2005.1
sp. zn. 33 Odo 1165/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce O. P., proti žalovanému M. B., o zaplacení 6.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 C 529/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 8. března 2005, č. j. 35 Co 31/2005-413, ve znění opravného usnesení ze dne 30. června 2005, č. j. 35 Co 31/2005-428, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 10. října 2003, č. j. 9 C 529/2000-327, ve spojení s usnesením ze dne 5. prosince 2003, č .j. 9 C 529/2000-343, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal jednak vydání „osobního automobilu tovární značky Porsche 924S, bez SPZ včetně příslušenství a součástí“, a dále zaplacení (vrácení) částky 6.000,- Kč. Současně rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 8. března 2005, č. j. 35 Co 31/2005-413, ve znění opravního usnesení ze dne 30. června 2005, č. j. 35 Co 31/2005-428, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že žalovaného uznal povinným do 3 dnů od právní moci rozsudku vydat žalobci osobní automobil zn. Porsche 924S, bez registrační značky, včetně jeho příslušenství a součástí; jinak jej potvrdil. Současně pak rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, žalovanému vrátil přeplatek zálohy na náklady důkazu a žalobci přeplatky soudních poplatků.
Proti „části výroku I. měnícímu rozsudek O. s. v České Lípě o žalobě na vydání osobního automobilu Porsche 924 žalobci“ podal žalobce dovolání s odůvodněním, že „je defakto K.S. obelhán“.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalobcem), zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
Žalobce svým dovoláním výslovně napadl pouze tu část rozsudku odvolacího soudu, jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu o vydání v žalobě specifikovaného automobilu tak, že žalovanému byla uložena povinnost tento automobil žalobci vydat. Již v rozsudku ze dne 1. února 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 2, pod č. C 154, vyslovil dovolací soud názor, že k podání dovolání je subjektivně oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Pokud tedy měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu újma na právech dovolatele nenastala, jde o dovolání podané někým, kdo k němu není oprávněn.
Tím, že odvolací soud v posuzovaném případě změnil rozsudek soudu prvního stupně v části zamítající žalobu o vydání automobilu tak, že tomuto žalobnímu požadavku žalobce zcela vyhověl, nenastala jeho rozhodnutím v poměrech žalobce žádná újma, kterou by bylo možno zrušením dovoláním napadeného výroku rozsudku odvolacího soudu odstranit; naopak rozsudek soudu prvního stupně tak byl odvolacím soudem změněn ve prospěch žalobce. Žalobce proto není subjektivně oprávněn dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podat a jeho dovolání muselo být podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. b/ o. s. ř. odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti žalobci, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2005
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu