Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2006, sp. zn. 25 Cdo 2264/2006 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.2264.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.2264.2006.1
sp. zn. 25 Cdo 2264/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném s předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce J. L., zast. advokátem, proti žalovaným 1/ Z. D., a 2/ M. O., o zrušení usnesení o schváleném soudním smíru, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 45/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. října 2005, č. j. 24 Co 228/2005-93, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 31. 10. 2005, č. j. 24 Co 228/2005-93, potvrdil rozsudek ze dne 4. 8. 2004, č. j. 4 C 45/2002-63, kterým Okresní soudu v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu na zrušení usnesení téhož soudu ze dne 4. 12. 1997, č. j. 5 C 179/96-32, jímž byl schválen soudní smír mezi žalobcem a žalovanými. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že návrh na zrušení smíru byl podán opožděně (dne 10. 4. 2002), tj. po uplynutí lhůty tří let od právní moci usnesení o schválení soudního smíru (dne 27. 12. 1997). Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání s tím, že jde o věc zásadního právního významu, dosud dovolacím soudem neřešenou. Uvádí, že zrušení smíru se domáhal již v roce 1999 prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a pod sp. zn. Nc 2566/99 vydal soud usnesení, jímž ustanovil žalobci zástupcem JUDr. O. a dovolatel je přesvědčen, že ten již v r. 2000 podal žalobu na zrušení usnesení o schválení smíru. Dále uvádí, že k uzavření smíru soudem byl donucen a smír nebyl uzavřen svobodně. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o. s. ř., věc projednal a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř. Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodnutím potvrzujícím, aniž by předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, jež bylo odvolacím soudem zrušeno [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.], přichází v úvahu – k založení přípustnosti dovolání –ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s .ř). Dovolací přezkum podle tohoto ustanovení je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje proto ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]; vzhledem k tomu, že uplatněným dovolacím důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), lze jen z hlediska námitek obsažených v dovolání posuzovat otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu. Pokud však dovolatel nevznese v dovolání právně relevantní výhrady proti právnímu posouzení odvolacím soudem, nelze uvažovat o přípustnosti dovolání podle §§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. V dané věci dovolatel namítá, že zřejmě již v roce 2000 byla podána žaloba o zrušení usnesení o schváleném smíru. Tato námitka není námitkou proti právnímu posouzení, tím méně pak může být otázkou zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. Nesouhlas se závěrem o marném uplynutí lhůty k podání návrhu na zrušení usnesení o schváleném smíru, odůvodněný tvrzením, že žaloba byla podána již v r. 2000, představuje výhradu ke zjištěnému skutkovému stavu, tedy by se mohlo jednat o dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však nezakládá přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro řešení otázky zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. Právní otázkou zásadního významu ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není ani otázka výkladu či aplikace ustanovení §99 odst. 3 o. s. ř. soudy obou stupňů. Podle tohoto ustanovení lze návrh na zrušení usnesení o schválení smíru podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. Jak vyplývá z obsahu spisu, žaloba o zrušení usnesení o schválení soudního smíru ve věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 5 C 179/96, byť datovaná dne 26. 10. 2000, byla u soudu podána dne 10. 4. 2002, tj. až po uplynutí lhůty tří let od právní moci usnesení o schválení smíru podle ust. §99 odst. 3 o. s. ř. Jelikož není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. listopadu 2006 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2006
Spisová značka:25 Cdo 2264/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:25.CDO.2264.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§99 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21