Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2006, sp. zn. 4 Tz 50/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.50.2006.1

sp. zn. 4 Tz 50/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 30. listopadu 2006 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných K. T., a Ing. O. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, a rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . Odůvodnění: Usnesením policejního orgánu Policie České republiky - Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, Služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení vyšetřování, pracoviště v H. K. ze dne 8. 5. 2002, ČTS: OKH-58/11-2002, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného K. T. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „od roku 1996 do prohlášení konkursu dne 22. 3. 2002 na majetek obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., dílem jako člen, později jako předseda představenstva tohoto obchodníka s cennými papíry, kterého po celou dobu existence plně fakticky ovládal zejména přes mateřskou společnost Q. P., a.s., ve které v době rozhodné zastával funkce nejprve předsedy představenstva, poté člena dozorčí rady, následně člena představenstva a člena dozorčí rady, ale i další fyzické osoby jednající s ním a zejména s touto mateřskou společností ve shodě, na základě předem promyšleného plánu nabízením a realizací produktu pod názvem S. ú. s. a. vylákal od cca 28.000 fyzických osob na základě uzavřených Komisionářských smluv o S. ú. s. a. nejméně 2,2 miliardy Kč, neboť soustavně klientům záměrně zamlčoval následující podstatné údaje, bez kterých by klienti K. Q., a.s., komisionářské smlouvy se značně vysokými níže uvedenými riziky, která rovněž záměrně a soustavně zamlčoval, neuzavřeli a zejména by tomuto obchodníkovi s cennými papíry nesvěřili své finanční prostředky, a to že · porušuje ustanovení §47a odst. 1 písm. d) a §47b odst. 1 písm. c) zákona o cenných papírech č. 591/1992 Sb. (dále jen ZCP) tím, že nečiní úmyslně přiměřená opatření k tomu, aby svěřené finanční prostředky, které patří klientům K. Q., a.s., v rámci uzavřených komisionářských smluv k produktu S. ú. s. a. (dále jen zákazníkům), nemohly být použity k obchodům na jeho vlastní účet (K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry) a tím, že využívá finančních prostředků a investičních instrumentů zákazníků, které mu byly svěřeny k obchodům na vlastní účet, · neodděluje prostředky jemu svěřené zákazníky a vlastní prostředky, · převážnou většinu obchodů provádí na vlastní účet, · záměrně nezajišťuje, aby svěřené finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům, nemohly být použity k obchodům na vlastní účet a naopak, když při své činnosti programově využívá finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům k tomu, aby za ně nakupoval investiční instrumenty a hradil z nich vlastní závazky, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. a) a n) ZCP tím, že přijal investiční strategii, která neodpovídá smluvním závazkům vůči zákazníkům, ke kterým se zavázal na základě smlouvy o S. ú. s. a., resp. záměrně, bez vědomí zákazníků, vytvořil investiční portfolio, které strukturou a likviditou neodpovídá jeho smluvním závazkům, a dále tím, že se zavázal vyplácet zákazníkům např. smluvní pokutu pro případ nedosažení garantovaného výnosu, který bez ekonomicky rozumných opatření nejen nesledoval, ale nezajišťoval a nezabezpečoval bez ohledu na možná rizika či objektivní události, které mohou ovlivnit dosažený výnos z obhospodařování svěřených finančních prostředků, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. h) ZCP tím, že se sice zavázal zákazníkům vyplácet smluvní pokutu do výše garantovaného výnosu z majetku K. Q., a.s., aniž by však přijal opatření ke sledování výše a likvidity vlastních finančních prostředků této obchodní společnosti jako obchodníka s cennými papíry pro splnění sjednané smluvní pokuty ještě před dosažením, resp. pro případ nedosažení garantovaného výnosu, když za této situace zcela nereálně nabízel zákazníkům a sliboval výnos ve výši 14% a později 9,5% za roční zúčtovací období a krytí případné ztráty ve stejné úrokové míře, · zatajil, že za finanční prostředky zákazníků bylo zakoupeno nelikvidní portfolium, a to jako investice v neregistrovaných cenných papírech, což byl základní prvek investiční strategie S. ú. s. a, když, - nakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 16. 11. 2001 od společnosti S. A. m., s.r.o., (dále jen SAM) za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti Ch., a.s., v počtu 2.900 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč každá, a to za částku 188,5 mil. Kč, - nakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2001 od společnosti SAM za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti S., a.s., v počtu 50-ti ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 mil. Kč každá, a to za částku 220 mil. Kč, - nakoupil na základě tří kupních smluv od mateřské společnosti Q. P., a.s., za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti M. B., a.s., a to konkrétně na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 1999 za celkovou kupní cenu 210 mil. Kč, na základě kupní smlouvy ze dne 4. 10. 1999 za celkovou kupní cenu 213 mil. Kč a na základě kupní smlouvy ze dne 21. 12. 1999 za celkovou kupní cenu ve výši 426,3 mil. Kč, když na základě těchto smluv nabyl K. Q., a.s., celkem 1.180.000 ks kmenových akcií, když zatajil, že cena za akcie společnosti M. B., a.s., za kterou je K. Q., a.s., prodává, resp. nakupuje svým zákazníkům, je nadsazená, neboť nezohledňuje přinejmenším tu skutečnost, že akcie lázeňských společností, které jsou v majetku společnosti M. B., a.s., jsou zastaveny pro I., a.s., (dnes již Č., a.s.) a že akcie lázní J. (původně v majetku společnosti M. B., a.s.) byly převedeny na základě dohody o přistoupení závazku a smlouvy o zabezpečovacím převodu akcií ze dne 8. 9. 2000 na společnost P. I. L., když soustavně porušuje ustanovení §47a odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech, a dále když, · na základě nákupu akcií společností Ch., a.s., S., a.s. a M. B., a.s., ve kterých K. Q., a.s., získalo následující podíly 34%, 56% a 99,71%, tvoří celkem 95,45% klientských portfolií a jedná se o portfolium zakoupené za zákaznické finanční prostředky, nelikvidní, neveřejně obchodovatelné na organizovaných trzích, neschopné ve stanovených velmi krátkých lhůtách pro vypořádání komisionářských smluv, pohybujících se od 3 dnů do 30-ti dnů výplaty zákazníkům, včetně slibovaného výnosu eventuelní ztráty, · vytvořil zákazníkům investiční portfolio a přijal takovou investiční strategii, při které záměrně nezajistil, aby svoje smluvní závazky byl schopen splnit, · nejedná kvalifikovaně, neboť nakoupil investiční instrumenty tak, že neměl dostatek prostředků ke splnění svých závazků, když v důsledku jejich omezené likvidity není schopen své smluvní závazky včas plnit, · nezajišťuje strukturu a likviditu investičního portfolia zákazníků (resp. investičního portfolia produktu S. ú. s. a.) odpovídající jeho smluvním závazkům, vyplývajícím z produktu S. ú. s. a., · záměrně nevytváří patřičnou kapitálovou vybavenost a organizační předpoklady K. Q., a.s., vzhledem k nastavení produktu S. ú. s. a., který klade na oboje zvýšené nároky, · je si vědom již při nabízení produktu S. ú. s. a., že ač je zjevně povinen uhradit se zákazníky uzavřenou povinnost smluvní pokuty ze svého majetku, i když záměrně neodděluje majetek K. Q., a.s., od majetku zákazníků a garantovaného výnosu nedosáhl, provádí výplatu oprávněných zákazníků za použití svěřených finančních prostředků nových klientů, případně stávajících zákazníků, když navíc garanci výnosu opírá o dlouhodobé nelikvidní investice, jejichž předpokládaný výnos nastane v budoucnu, · nevytváří vlastní fondy pro úhradu smluvních pokut a provádí tzv. „připisování„ smluvních pokut na účty zákazníků, ovšem bez zajištění dostatku vlastních prostředků k výplatě smluvní pokuty a tím zvyšuje riziko, že nebude schopen dostát svým závazkům již v průběhu poskytování produktu S. ú. s. a., neboť zvyšuje celkový závazek bez současného dosažení garantovaného výnosu a využívá toho, že zákazníci své nároky na garantované výnosy neuplatňují a pokračuje dál v realizaci produktu S. ú. s. a., · prokazatelně nevytváří podmínky pro průběžnou kontrolu likvidity pro zabezpečení případných výběrů peněžních prostředků, nestanoví konkrétní postup, interval pro počet dostatečného množství likvidních aktiv, nezbytných pro plnění závazků vůči zákazníkům, · neprovádí propočty a nestanovuje žádné limity, strategie v případě nesplnění limitu, kdy neustanovil osobu, která by plnění sledovala, · poskytuje smluvní pokuty bez současného zajištění dostatku finančních prostředků z vlastního majetku k úhradě těchto smluvních pokut, k úhradě smluvní pokuty používá svěřené finanční prostředky, čímž dochází ke snížení tržní hodnoty portfolia stávajících zákazníků a naopak se tím zvyšuje smluvní závazek poskytnout garantovaný výnos u těch klientů, kteří o výnos doposud nepožádali, · vytváří jakýsi vnitřní trh v rámci K. Q., a.s., neboť portfolio zákazníka, který požádal o výplatu peněžních prostředků, je ve vnitřní analytické evidenci převedeno na jiného zákazníka a zákazník je vyplacen ze zákaznických prostředků, vedených na příslušném bankovním účtu kontrolované osoby, když kupujícím je vždy zákazník K. Q., a.s., pro něhož se K. Q., a.s., rozhodl jako obchodník s cennými papíry předmětné akcie nakoupit, a to vše za situace, kdy pro cenné papíry, pořízené do zákaznického portfolia výše uvedenými nákupy akcií Ch., a.s., S., a.s. a M. B., a.s., neexistuje žádný relevantní trh, neboť téměř celá emise je v majetku klientů K. Q., a.s., a proto vykazují velmi nízkou likviditu, když nelze během krátké doby zajistit prodej těchto cenných papírů mimo okruh klientů K. Q., a.s., a to bez ohledu na prodávané množství, · stanovuje způsob řízení likvidity tak, že je zcela nedostatečný, když v rámci záměrně vytvořeného „vnitřního trhu“ převádí neregistrované cenné papíry mezi zákazníky K. Q., a.s., za cenu stanovenou samotným K. Q., a.s., když metodika stanovení ceny záměrně žádným způsobem nezohledňuje likviditu daného cenného papíru atd., · K. Q., a.s., není schopno zpeněžit portfolio zákazníků do tří dnů, resp. do sedmi pracovních dnů od doručení (pokynu) zákazníka, jak je uvedeno ve všeobecných smluvních podmínkách pro produkt S. ú. s. a., aniž by cenné papíry z prodávaného portfolia nenakoupil K. Q., a.s., do portfolia jiných (nově příchozích) zákazníků K. Q., a.s., když v případě většího zájmu ze strany zákazníků o výplatu finančních prostředků pak K. Q., a.s., není schopen uspokojit zákazníky právě z důvodu velmi nízké likvidity celkového zákaznického portfolia, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. e) ZCP tím, že zákazníky neupozorňuje na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, vyplývající z realizace investiční strategie produktu S. ú. s. a. s garantovaným výnosem a zákazníka nepravdivě informuje o obchodech, které pro zákazníky uzavírá, · neposkytuje zákazníkům dostatečné a úplné informace o investiční strategii produktu S. ú. s. a. a z toho vyplývajících rizik, resp. neseznamuje zákazníky přesně s faktickým výkonem činnosti při nakládání se svěřenými finančními prostředky, neboť bez jakéhokoliv bližšího seznámení obstarává nákupy neregistrovaných cenných papírů, nejedná kvalifikovaně a čestně, nepostupuje v zájmu zákazníků, žádným způsobem zákazníky neinformuje o tom, že za jejich finanční prostředky jsou na jejich účty nakupovány neregistrované cenné papíry (viz. výše) v rozsahu, který zakládá zvýšenou míru obecného rizika, dostatečně zákazníky průkazným způsobem neinformuje o způsobu umisťování investic s použitím prostředků zákazníka, naopak zákazníkům poskytuje nepřesné a zavádějící informace, když přesně a bez zbytečného odkladu zákazníky neinformuje o obchodech, které pro něho uzavřel, a to tak, že zatajuje následující údaje o: · investičních instrumentech, které zákazníkům v daném období nakoupil a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazníkům prodal a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazník vlastní ke konci daného období v pořizovacích cenách a v tržních cenách, · stavu finanční hotovosti zákazníka ke konci daného období, · údaje o výši pohledávky vzniklé z nákupu investičních instrumentů za prostředky získané od zákazníka na účet účastníka řízení a které nejsou ke konci daného období ve vlastnictví zákazníka, · výši vložených finančních prostředků zákazníka za dané období, · výši čerpaných finančních prostředků zákazníka za dané období, · stavu vložených finančních prostředků zákazníka, · porušuje ustanovení §45 odst. 2 zákona o cenných papírech, kterého se dopustil zejména ode dne 1. 1. 2001 do dne 23. 6. 2001, kdy sice pozastavil nabízení produktu S. ú. s. a., avšak poskytoval investiční službu podle ustanovení §8 odst. 2 písm. d) ZCP bez povolení Komise pro cenné papíry, čímž neoprávněně ku škodě poškozených 28.000 klientů K. Q., a.s., obohatil zejména společnosti M. B., a.s., kde v době rozhodné zastával funkce nejprve člena představenstva poté člena dozorčí rady a následně předsedy představenstva, mateřskou společnost Q. P., a.s., kde působil ve funkcích statutárního a kontrolního orgánu viz. výše, ale i společnost S. A. m., s.r.o., nejméně o cca 1,2 mld. Kč.“ Dalším usnesením policejního orgánu Policie České republiky - Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, Služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení vyšetřování, pracoviště v H. K. ze dne 13. 5. 2002, ČTS: OKH-58/11-2002, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného Ing. O. B. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., ve stádiu účastenství formou pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že „zejména jako předseda představenstva obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., přesto, že věděl a byl srozuměn s tím, že obviněný K. T., který v době rozhodné působil v této společnosti jako člen a předchozí předseda představenstva, od roku 1996 do prohlášení konkursu dne 22. 3. 2002 na majetek obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., dílem jako člen, později jako předseda představenstva tohoto obchodníka s cennými papíry, kterého po celou dobu existence plně fakticky ovládal zejména přes mateřskou společnost Q. P., a.s., ve které v době rozhodné zastával funkce nejprve předsedy představenstva, poté člena dozorčí rady, následně člena představenstva a člena dozorčí rady, ale i další fyzické osoby jednající s ním a zejména s touto mateřskou společností ve shodě, na základě předem promyšleného plánu, nabízením a realizací produktu pod názvem S. ú. s. a. vylákal od cca 28.000 fyzických osob na základě uzavřených Komisionářských smluv o S. ú. s. a. nejméně 2,2 mld. Kč, neboť soustavně klientům záměrně zamlčoval následující podstatné údaje, bez kterých by klienti K. Q., a.s., komisionářské smlouvy se značně vysokými, níže uvedenými riziky, která rovněž záměrně a soustavně zamlčoval, neuzavřeli a zejména by tomuto obchodníkovi s cennými papíry nesvěřili své finanční prostředky, a to že, · porušuje ustanovení §47a odst. 1 písm. d) a §47b odst. 1 písm. c) zákona o cenných papírech č. 591/1992 Sb. (dále jen ZCP) tím, že nečiní úmyslně přiměřená opatření k tomu, aby svěřené finanční prostředky, které patří klientům K. Q., a.s., v rámci uzavřených komisionářských smluv k produktu S. ú. s. a. (dále jen zákazníkům), nemohly být použity k obchodům na jeho vlastní účet (K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry) a tím, že využívá finančních prostředků a investičních instrumentů zákazníků, které mu byly svěřeny k obchodům na vlastní účet, · neodděluje prostředky jemu svěřené zákazníky a vlastní prostředky, · převážnou většinu obchodů provádí na vlastní účet, · záměrně nezajišťuje, aby svěřené finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům, nemohly být použity k obchodům na vlastní účet a naopak, když při své činnosti programově využívá finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům k tomu, aby za ně nakupoval investiční instrumenty a hradil z nich vlastní závazky, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. a) a n) ZCP tím, že přijal investiční strategii, která neodpovídá smluvním závazkům vůči zákazníkům, ke kterým se zavázal na základě smlouvy o S. ú. s. a., resp. záměrně, bez vědomí zákazníků, vytvořil investiční portfolio, které strukturou a likviditou neodpovídá jeho smluvním závazkům, a dále tím, že se zavázal vyplácet zákazníkům např. smluvní pokutu pro případ nedosažení garantovaného výnosu, který bez ekonomicky rozumných opatření nejen nesledoval, ale nezajišťoval a nezabezpečoval bez ohledu na možná rizika či objektivní události, které mohou ovlivnit dosažený výnos z obhospodařování svěřených finančních prostředků, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. h) ZCP tím, že se sice zavázal zákazníkům vyplácet smluvní pokutu do výše garantovaného výnosu z majetku K. Q., a.s., aniž by však přijal opatření ke sledování výše a likvidity vlastních finančních prostředků této obchodní společnosti jako obchodníka s cennými papíry pro splnění sjednané smluvní pokuty ještě před dosažením, resp. pro případ nedosažení garantovaného výnosu, když za této situace zcela nereálně nabízel zákazníkům a sliboval výnos ve výši 14% a později 9,5% za roční zúčtovací období a krytí případné ztráty ve stejné úrokové míře, · zatajil, že za finanční prostředky zákazníků bylo zakoupeno nelikvidní portfolium, a to jako investice v neregistrovaných cenných papírech, což byl základní prvek investiční strategie S. ú. s. a., když, - nakoupil na základě tří kupních smluv od mateřské společnosti Q. P., a.s., za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti M. B., a.s., a to konkrétně na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 1999 za celkovou kupní cenu 210 mil. Kč, na základě kupní smlouvy ze dne 4. 10. 1999 za celkovou kupní cenu 213 mil. Kč a na základě kupní smlouvy ze dne 21. 12. 1999 za celkovou kupní cenu ve výši 426,3 mil. Kč, když na základě těchto smluv nabyl K. Q., a.s., celkem 1.180.000 ks kmenových akcií, když zatajil, že cena za akcie společnosti M. B., a.s., za kterou je K. Q., a.s., prodává, resp. nakupuje svým zákazníkům, je nadsazená, neboť nezohledňuje přinejmenším tu skutečnost, že akcie lázeňských společností, které jsou v majetku společnosti M. B., a.s., jsou zastaveny pro I., a.s. (dnes již Č., a.s.) a že akcie lázní J. (původně v majetku společnosti M. B., a.s.) byly převedeny na základě dohody o přistoupení závazku a smlouvy o zabezpečovacím převodu akcií ze dne 8. 9. 2000 na společnost P. I. L., když soustavně porušuje ustanovení §47a odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech a dále když, · na základě nákupu akcií společností Ch., a.s., S., a.s. a M. B., a.s., ve kterých K. Q., a.s., získalo následující podíly 34%, 56% a 99,71%, tvoří celkem 95,45% klientských portfolií a jedná se o portfolium zakoupené za zákaznické finanční prostředky, nelikvidní, neveřejně obchodovatelné na organizovaných trzích, neschopné ve stanovených velmi krátkých lhůtách pro vypořádání komisionářských smluv, pohybujících se od 3 dnů do 30-ti dnů výplaty zákazníkům, včetně slibovaného výnosu eventuelní ztráty, · vytvořil zákazníkům investiční portfolio a přijal takovou investiční strategii, při které záměrně nezajistil, aby svoje smluvní závazky byl schopen splnit, · nejedná kvalifikovaně, neboť nakoupil investiční instrumenty tak, že neměl dostatek prostředků ke splnění svých závazků, když v důsledku jejich omezené likvidity není schopen své smluvní závazky včas plnit, · nezajišťuje strukturu a likviditu investičního portfolia zákazníků (resp. investičního portfolia produktu S. ú. s. a.) odpovídající jeho smluvním závazkům, vyplývajícím z produktu S. ú. s. a., · záměrně nevytváří patřičnou kapitálovou vybavenost a organizační předpoklady K. Q., a.s., vzhledem k nastavení produktu S. ú. s. a., který klade na oboje zvýšené nároky, · je si vědom již při nabízení produktu S. ú. s. a., že ač je zjevně povinen uhradit se zákazníky uzavřenou povinnost smluvní pokuty ze svého majetku, i když záměrně neodděluje majetek K. Q., a.s., od majetku zákazníků a garantovaného výnosu nedosáhl, provádí výplatu oprávněných zákazníků za použití svěřených finančních prostředků nových klientů, případně stávajících zákazníků, když navíc garanci výnosu opírá o dlouhodobé nelikvidní investice, jejichž předpokládaný výnos nastane v budoucnu, · nevytváří vlastní fondy pro úhradu smluvních pokut a provádí tzv. „připisování„ smluvních pokut na účty zákazníků, ovšem bez zajištění dostatku vlastních prostředků k výplatě smluvní pokuty a tím zvyšuje riziko, že nebude schopen dostát svým závazkům již v průběhu poskytování produktu S. ú. s. a., neboť zvyšuje celkový závazek bez současného dosažení garantovaného výnosu a využívá toho, že zákazníci své nároky na garantované výnosy neuplatňují a pokračuje dál v realizaci produktu S. ú. s. a., · prokazatelně nevytváří podmínky pro průběžnou kontrolu likvidity pro zabezpečení případných výběrů peněžních prostředků, nestanoví konkrétní postup, interval pro počet dostatečného množství likvidních aktiv, nezbytných pro plnění závazků vůči zákazníkům, · neprovádí propočty a nestanovuje žádné limity, strategie v případě nesplnění limitu, kdy neustanovil osobu, která by plnění sledovala, · poskytuje smluvní pokuty bez současného zajištění dostatku finančních prostředků z vlastního majetku k úhradě těchto smluvních pokut, k úhradě smluvní pokuty používá svěřené finanční prostředky, čímž dochází ke snížení tržní hodnoty portfolia stávajících zákazníků a naopak se tím zvyšuje smluvní závazek poskytnout garantovaný výnos u těch klientů, kteří o výnos doposud nepožádali, · vytváří jakýsi vnitřní trh v rámci K. Q., a.s., neboť portfolio zákazníka, který požádal o výplatu peněžních prostředků, je ve vnitřní analytické evidenci převedeno na jiného zákazníka a zákazník je vyplacen ze zákaznických prostředků, vedených na příslušném bankovním účtu kontrolované osoby, když kupujícím je vždy zákazník K. Q., a.s., pro něhož se K. Q., a.s., rozhodl jako obchodník s cennými papíry předmětné akcie nakoupit, a to vše za situace, kdy pro cenné papíry, pořízené do zákaznického portfolia výše uvedenými nákupy akcií Ch., a.s., S., a.s. a M. B., a.s., neexistuje žádný relevantní trh, neboť téměř celá emise je v majetku klientů K. Q., a.s., a proto vykazují velmi nízkou likviditu, když nelze během krátké doby zajistit prodej těchto cenných papírů mimo okruh klientů K. Q., a.s., a to bez ohledu na prodávané množství, · stanovuje způsob řízení likvidity tak, že je zcela nedostatečný, když v rámci záměrně vytvořeného „vnitřního trhu„ převádí neregistrované cenné papíry mezi zákazníky K. Q., a.s., za cenu stanovenou samotným K. Q., a.s., když metodika stanovení ceny záměrně žádným způsobem nezohledňuje likviditu daného cenného papíru atd., · K. Q., a.s., není schopno zpeněžit portfolio zákazníků do tří dnů, resp. do sedmi pracovních dnů od doručení zákazníka, jak je uvedeno ve všeobecných smluvních podmínkách pro produkt S. ú. s. a., aniž by cenné papíry z prodávaného portfolia nenakoupil K. Q., a.s., do portfolia jiných (nově příchozích) zákazníků K. Q., a.s., když v případě většího zájmu ze strany zákazníků o výplatu finančních prostředků pak K. Q., a.s., není schopen uspokojit zákazníky právě z důvodu velmi nízké likvidity celkového zákaznického portfolia, · porušuje ustanovení §47b odst. 1 písm. e) ZCP tím, že zákazníky neupozorňuje na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, vyplývající z realizace investiční strategie produktu S. ú. s. a. s garantovaným výnosem a zákazníka nepravdivě informuje o obchodech, které pro zákazníky uzavírá, · neposkytuje zákazníkům dostatečné a úplné informace o investiční strategii produktu S. ú. s. a. a z toho vyplývajících rizik, resp. neseznamuje zákazníky přesně s faktickým výkonem činnosti při nakládání se svěřenými finančními prostředky, neboť bez jakéhokoliv bližšího seznámení obstarává nákupy neregistrovaných cenných papírů, nejedná kvalifikovaně a čestně, nepostupuje v zájmu zákazníků, žádným způsobem zákazníky neinformuje o tom, že za jejich finanční prostředky jsou na jejich účty nakupovány neregistrované cenné papíry (viz. výše) v rozsahu, který zakládá zvýšenou míru obecného rizika, dostatečně zákazníky průkazným způsobem neinformuje o způsobu umisťování investic s použitím prostředků zákazníka, naopak zákazníkům poskytuje nepřesné a zavádějící informace, když přesně a bez zbytečného odkladu zákazníky neinformuje o obchodech, které pro něho uzavřel, a to tak, že zatajuje následující údaje o: · investičních instrumentech, které zákazníkům v daném období nakoupil a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazníkům prodal a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazník vlastní ke konci daného období v pořizovacích cenách a v tržních cenách, · stavu finanční hotovosti zákazníka ke konci daného období, · údaje o výši pohledávky, vzniklé z nákupu investičních instrumentů za prostředky získané od zákazníka na účet účastníka řízení a které nejsou ke konci daného období ve vlastnictví zákazníka, · výši vložených finančních prostředků zákazníka za dané období, · výši čerpaných finančních prostředků zákazníka za dané období, · stavu vložených finančních prostředků zákazníka, · porušuje ustanovení §45 odst. 2 zákona o cenných papírech, kterého se dopustil zejména ode dne 1. 1. 2001 do dne 23. 6. 2001, kdy sice pozastavil nabízení produktu S.ú. s. a., avšak poskytoval investiční službu podle ustanovení §8 odst. 2 písm. d) ZCP bez povolení Komise pro cenné papíry, čímž neoprávněně ku škodě poškozených 28.000 klientů K. Q., a.s., obohatil zejména společnosti M. B., a.s., kde v době rozhodné zastával funkce nejprve člena představenstva, poté člena dozorčí rady a následně předsedy představenstva, mateřskou společnost Q. P., a.s., kde působil ve funkcích statutárního a kontrolního orgánu viz. výše, ale i společnost S. A. m., s.r.o., nejméně o cca 1,2 mld. Kč, když vědomě umožnil obviněnému K. T. obohatit z výnosu z trestné činnosti - vylákaných finančních prostředků od poškozených fyzických osob, klientů K. Q., a.s., na základě tzv. produktu S. ú. s. a., společnost S. A. m., s.r.o., spřízněnou s obviněným K. T., jednajícími ve shodě a učinil tak, když - nakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 16. 11. 2001 od společnosti S. A. m., s.r.o., (dále jen SAM) za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti Ch., a.s., v počtu 2.900 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč každá, a to za částku 188,5 mil. Kč, - nakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2001 od společnosti SAM za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti S., a.s., v počtu 50-ti ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 mil. Kč každá, a to za částku 220 mil. Kč.“ Usnesením policejního orgánu Policie České republiky - Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování – E. P. - oddělení kriminality na kapitálových trzích ze dne 4. 8. 2003, ČTS: OKFK-58/1-2-2002, bylo podle §160 odst. 5 tr. ř. za užití ustanovení §160 odst. 1 tr. ř. rozšířeno trestní stíhání obviněných K. T. a Ing. O. B. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., spáchaný formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona, a to pro jednání spočívající v tom, že „nejprve obviněný K. T. zřejmě od roku 1997 do prohlášení konkursu dne 22. 3. 2002 na majetek obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., v čele samozvaných útvarů nejčastěji pod názvy např. E. o. t. nebo E. o. t. atd., prostřednictvím kterých zejména neomezeně ovládal a řídil obchodníka s cennými papíry společnost K. Q., a.s., a které si výhradně pro tento účel v rozporu se zákony č. 513/1993 Sb. a č. 591/1992 Sb. vytvořil, aby tak zejména vyloučil kolektivní rozhodovací pravomoc statutárního orgánu obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., dílem jako člen, později jako předseda představenstva tohoto obchodníka s cennými papíry, kterého po celou dobu existence plně fakticky ovládal 70% držbou akcií tohoto obchodníka s cennými papíry vlastněné mateřskou společností Q. P., a.s., ve které v době rozhodné držel 100% akcií a zastával funkce - nejprve funkci předsedy statutárního orgánu a člena kontrolního orgánu, zřejmě od roku 1999 společně s obviněným Ing. O. B., kterého obsadil do funkce výkonného ředitele a předsedy představenstva společnosti K. Q., a.s., spáchali trestné činy popsané skutky v pravomocných usneseních policejního orgánu Policie České republiky, ÚOK ZHTČ SKPV, oddělení vyšetřování, pracoviště v H. K. ze dne 8. 5. 2002 ČTS: OKH-58/11-2002 (obviněný K. T.) pro trestný čin podvod podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a ze dne 13. 5. 2002 ČTS: OKH-58/11-2002 (obviněný Ing. O. B.) pro trestný čin podvod podle §250 odst. 1, 4 trestního zákona ve stádiu účastenství, formou pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) trestního zákona ve spojení s usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality ze dne 6. 6. 2002, sp.zn. 4 NZt 1/2002/V, když dále zejména, záměrně poškozeným klientům obchodníka s cennými papíry K. Q., a.s., a v rozporu s jejich oprávněnými ekonomickými zájmy zatajili, 1. že auditor spol. K. Q., a.s., a to spol. N. a., spol. s r.o., korespondent H. I., (dále jen auditor) již dne 29. 1. 1998 odmítnul výrok auditora pro spol. K. Q., a.s., již za účetní období 1996, a to vzhledem k zásadní nejistotě, kterou měl ve věci správného proúčtování operací, vyplývajících ze smluv o vedení S. ú. s. a. spol. K. Q., a.s., a to vzhledem zejména k právnímu rozboru, který si auditor nechal zpracovat nezávislou právní kanceláří, ze kterého na straně 7 závěrečné zprávy z vlastního auditu K. Q., a.s., za účetní období 1996, navazující na Zprávy z první a druhé části auditu, předané ve dnech 23. 9. 1997 a 6. 11. 1997 K. Q., a.s., ze kterého na straně 7 zejména vyplývá, že K. Q., a.s., jako obchodník s cennými papíry postupuje v rozporu s ustanovením §31 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., §28 až §32 zákona č. 591/1992 Sb., §79 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb. a ustanovení §577 a §578 zákona č. 513/1991 Sb., když K. Q., a.s., v rámci poskytování produktu S.ú. s. a. postupuje neeticky, protiprávně a nečestně, když dále porušuje ustanovení §79 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb. a dává nečestně přednost obchodům na vlastní účet v rozporu s příkazy svých klientů postupovat s odbornou péčí, když dále podle cit. materiálu tím, že K. Q., a.s., shromažduje akcie na mnoha klientských účtech, se vyhýbá zveřejnění vlastníka většího než 10% podílu na základním jmění společností, což může být považováno za zneužívání informací v obchodním styku (§128 trestního zákona), což by mohlo vést podle cit. mat. k podání žaloby za spáchání trestného činu ze stran jiných subjektů kapitálového trhu atd., 2. přesto, že byl K. Q., a.s., odmítnut výrok auditora spol. N. A., s.r.o., za účetní období 1996, obvinění i nadále hrubě zkreslujícím způsobem a zejména nepravdivě a záměrně s cílem uvádět poškozené klienty K. Q., a.s., v omyl a v úmyslu získat předstíráním nepravdivých skutečností veřejnosti co největší objem finančních prostředků budoucích klientů K. Q., a.s., když záměrně a v rozporu s pravým stavem věcí využívali pro uvádění klientů K. Q., a.s., v omyl s cílem způsobit jim škodu na jejich majetku v co největším rozsahu, hrubě zkreslujících a nepravdivých auditů spol. H. J.-D., který na základě zmanipulovaných podkladů, které mu obvinění pro tento účel a záměrně předkládali, již od roku 1997 až do roku 2001 vždy uděloval K. Q., a.s., výrok bez výhrad s tím, že podle jeho názoru účetní závěrky údajně zobrazují věrně majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci a zejména výsledky hospodaření za účetní období od roku 1997 do roku 2001, 3. že na základě rozhodnutí Komise pro cenné papíry, č.j. 112/1825/k/99, ze dne 23. 6. 1999, které nabylo právní moci dne 16. 7. 1999, bylo K. Q., a.s., jako obchodníku s cennými papíry podstatně zúženo povolení k obchodování s cennými papíry, kromě jiného rovněž zrušeno povolení vykonávat činnosti na základě smluv podle ustanovení §36 zákona o cenných papírech zákona č. 591/1999 Sb., tj. uzavírat smlouvy s klienty K. Q., a.s., o správě pro ně tímto obchodníkem s cennými papíry nakoupených cenných papírů, spravovat individuální portfolia klientů tohoto obchodníka s cennými papíry, když tímto rozhodnutím Komise pro cenné papíry: 3.1. zrušila K. Q., a.s., povolení obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby, 3.2. zrušila povolení K. Q., a.s., vykonávat činnosti na základě smluv podle §34 a §37 zákona o cenných papírech, 3.3. zrušila povolení obstarávat pro emitenta splácení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich, 3.4. zrušila povolení vykonávat činnost na základě smlouvy podle §36 zákona o cenných papírech zákona č. 591/1999 Sb. (tedy spravovat individuální portfolia), když již ode dne 16. 7. 1999 obchodník s cennými papíry, tj. společnost K. Q., a.s., nesměl pro zákazníky (pokud byli majiteli cenných papírů) činit žádné právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, 4. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl zatajili, že rozhodnutí Komise pro cenné papíry (dále jen KCP), č.j. 112/1825/k/99, ze dne 23. 6. 1999, které nabylo právní moci dne 16. 7. 1999 a kterým tak zúžila společnosti K. Q., a.s., povolení k obchodování s cennými papíry udělené rozhodnutím Ministerstva financí pod č.j. 102/74 529/94 ze dne 16. 1. 1995 podle ustanovení §45 odst. 2 zákona o cenných papírech udělené společnosti K. Q., a.s., především vydala z důvodu nesplnění některých personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, když KCP totiž z předložených dokumentů a výpisů z Obchodního rejstříku zjistila, že obviněný K. T. s funkcí předsedy představenstva K. Q., a.s., je zároveň předsedou představenstva mateřské společnosti Q. P., a.s., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné zprostředkovatelskou činnost v oblasti obchodu, poradenskou činnost v oblasti obchodu, činnost ekonomických a organizačních poradců a vedení účetnictví, dále je obviněný K. T. jednatelem společnosti Q., s.r.o., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné zprostředkovatelskou činnost v oblasti obchodu a služeb, dále je obviněný K. T. jednatelem společnosti A. T., s.r.o., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné poradenskou činnost v oblasti reklamy, obchodu a služeb, dále je obviněný K. T. jednatelem společnosti G. C., spol. s r.o., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje a jeho prodej a činnost ekonomických a organizačních poradců, a dále je obviněný K. T. členem představenstva společnosti D., a.s., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné činnost ekonomických a organizačních poradců, a proto vzhledem k neúměrné angažovanosti obviněného K. T. nemohla být KCP přesvědčena o tom, že tento člověk splňuje podmínky pro výkon důvěryhodné a transparentní činnosti obchodníka s cennými papíry, a to z toho důvodu, že při výkonu výše uvedených předmětů podnikání může získat důvěrné informace ve smyslu ustanovení §81 odst. 1 zákona o cenných papírech, které by mohl jako osoba majetkově nebo personálně propojená s obchodníkem s cennými papíry využít, dále 5. za této právní situace oba obvinění záměrně s cílem uvádět poškozené klienty K. Q., a.s., v omyl a v úmyslu získat předstíráním nepravdivých skutečností veřejnosti co největší objem finančních prostředků budoucích klientů K. Q., a.s., ponechali tento zrušený předmět podnikání (zapsaný již dne 20. 1. 1995), a to vykonávat činnost právě na základě smlouvy podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech, v obchodním rejstříku jako ode dne 16. 7. 1999 nepravdivý zápis, a to až do dne 22. 11. 2001, tj.: více jak dva a čtvrt roku poté, co pravomocně Komise pro cenné papíry rozhodnutím, č.j. 112/1825/k/99, tento předmět činnosti K. Q., a.s., jako obchodníku s cennými papíry zrušila, když dále tento zrušený předmět činnosti podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech obvinění záměrně s cílem i nadále uvádět poškozené klienty K. Q., a.s., v omyl a v úmyslu získat předstíráním nepravdivých skutečností veřejnosti co největší objem finančních prostředků budoucích klientů K. Q., a.s., ponechali ve stanovách obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., a to např. podle jejich úplného znění ke dni 19. 12. 2000, tj. nejméně rok a půl po zrušení povolení poskytovat služby podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech, 6. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že K. Q., a.s., nesmí provádět investiční službu ve smyslu ustanovení §8 odst. 2 písm. d) zákona o cenných papírech, tj. jako tzv. hlavní investiční službu a zejména nesmí poskytovat obhospodařování indivuální portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů, 7. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl zatajili, že obviněný K. T. svěřené finanční prostředky od poškozených klientů výhradně používal k nákupům na vlastní účet společnosti K. Q., a.s., tedy si finanční prostředky od zákazníků de facto půjčoval, ovšem bez jejich vědomí s tím, že hrubě zneužil především obecného souhlasu poškozených klientů K. Q., a.s., kteří vyslovili souhlas s tím, aby peněžní prostředky „svěřené„ komisionáři – K. Q., a.s., byly využity též k obchodům na účet komisionáře – K. Q., a.s., avšak za té podstatné podmínky, že se tak mohlo stát pokud tyto obchody byly vždy ve prospěch klientů, 8. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že soustavně a kontinuálně odčerpávají jednoznačně v rozporu s ekonomickými zájmy poškozených klientů K. Q., a.s., z jimi vložených finančních prostředků do produktu pod názvem S. ú. s. a., který K. Q., a.s., „poskytovalo“ na základě uzavřených komisionářských smluv s poškozenými klienty následující finanční částky pod záminkou poskytnutí půjček třetím subjektům, s cílem tyto subjekty na úkor poškozených klientů K. Q., a.s., obohatit a učinili tak, když, a) poskytli T. V., bývalému členu statutárnímu orgánu K. Q., a.s., v roce 1996 půjčku ve výši 9 mil. Kč, na kterou byla již v roce 1996 vytvořena v účetnictví K. Q., a.s., opravná položka podle závěrečné zprávy z vlastního auditu spol. N. a., s.r.o., b) obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 12. 1997 sám sobě půjčku ve výši 10 mil. Kč se splatností ke dni 1. 1. 2002, c) obviněný K. T. poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 3. 1999 z peněz klientů K. Q., a.s., společnosti M. B., a.s., finanční částku ve výši 1 mil. Kč, d) obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 30. 11. 1999 spol. G. F., s.r.o., půjčku ve výši 2 mil. Kč, e) poskytli půjčku fotbalovému klubu na základě smlouvy o krátké finanční výpomoci ze dne 15. 12. 1999 ve výši 23,5 mil. Kč, f) obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2000 L. P., částku ve výši 150.000,- Kč, g) obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2000 J. P., částku ve výši 150.000,- Kč, h) obviněný Ing. O. B. jako výkonný ředitel K. Q., a.s., dne 19. 10. 2000 podepsal smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli půjčku jistému Z. S. ve výši 4.399.991,- Kč, a to z toho důvodu, že tento člověk s největší pravděpodobností podle přílohy k této smlouvě v celkovém počtu strany 16 přijal od jednotlivých klientů K. Q., a.s., jako autorizovaný finanční poradce jejich vklady, které však neodváděl obviněnému K. T., krátil jejich přijetí, dokonce falšoval smlouvy o S. ú. s. a., podpisy a finanční částky od celkem 38 klientů využil pro svůj prospěch, na základě této smlouvy obviněný Ing. O. B. poskytl na zakrytí tohoto „manka„ K. Q., a.s., půjčku Z. S. ve výši 4.399.991,- Kč, kterou měl dlužník splácet od jejího poskytnutí (někdy v roce 2000 zřejmě) až do dne 31. 12. 2001, i) dne 8. 1. 2001 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl půjčku ve výši 2 mil. Kč společnosti T. N., a.s., (obviněného K. T.), a to se splatností do dne 30. 6. 2001, j) dne 15. 1. 2001 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl na základě smlouvy o úvěru půjčku obviněnému K. T. ve výši 3,2 mil. Kč, k) dne 13. 2. 2001 poskytl obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., půjčku společnosti A. G. C., s.r.o., ve výši 6 mil. Kč se splatností do dne 13. 3. 2001, l) dále dne 26. 2. 2001 za K. Q., a.s., poskytl obviněný Ing. O. B. spoluobviněnému K. T., resp. jeho společnosti M. B., a.s., půjčku ve výši 1 mil. Kč se splatností do dne 15. 3. 2001 (smlouva byla později změněna a splatnost odložena do dne 31. 7. 2001), m) dne 28. 2. 2001 opět obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl krátkodobou finanční výpomoc ve výši 20 mil. Kč společnosti P. L., a to P. L.-L., se splatností do dne 30. 6. 2001, n) dne 2. 3. 2001 na základě smlouvy o půjčce obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl obviněnému K. T. jako fyzické osobě půjčku ve výši 4 mil. Kč určenou na pořízení soukromé nemovitosti obviněného K. T., a to vily s pozemkem a garáží (která byla v souvislosti s realizací právní pomoci podle úmluvy č. 33/1997 Sb. v podílu obviněného K. T. na této nemovitosti zajištěna výkonem rozhodnutí podle §347 odst. 1 a §348 odst. 1 trestního řádu), o) dne 19. 3. 2001 obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl částku ve výši 3 mil. Kč jako půjčku společnosti H. P., a.s., a to se splatností do dne 19. 5. 2001, p) dne 26. 9. 2001 obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl částku ve výši 5 mil. Kč jako půjčku společnosti S. a. m., s.r.o., (dále jen SAM), q) obviněný Ing. O. B. poskytl v roce 2001 obviněnému K. T. půjčku ve výši 3.805.745,-Kč a půjčku podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2001 ve výši 2 mil. Kč, r) obvinění K. T. a Ing. O. B. převedli z bankovního účtu K. Q., a.s., vedeném u Č., a.s., z klientských finančních prostředků v sedmi platbách celkem 102.342.878,- Kč na účet P. L. vedený u K., a.s., a učinili tak, když takto převedli a obohatili P. L. o částku 30 mil. Kč dne 19. 4. 1999, 10 mil. Kč dne 23. 4. 1999, 816.000,- Kč a 4 mil. Kč dne 26. 4. 1999, 46.500.696,- Kč dne 11. 6. 1999, 5 mil. Kč a 6.026.182,- Kč dne 9. 7. 1999, 9. kromě výše uvedených půjček soustavně a záměrně zatajovali poškozeným klientům K. Q., a.s., že poskytují bez ekonomického důvodu a zejména v rozporu s oprávněnými zájmy těchto klientů půjčky a finanční prostředky s obviněným K. T. spřízněným fyzickým a právnickým osobám k jejich obohacení, a to zejména obviněnému K. T. (půjčka 9.586.690,- Kč), J. R. (půjčka 4.421.537,- Kč), MUDr. O. P. (půjčka 2.023.093,-Kč), Ing. J. M. (půjčka 2.900.000,- Kč), společnostem obviněného K. T., T. N., a.s., (půjčka 43.142.218,- Kč), Q. Č., s.r.o., (půjčka 136.000,- Kč), P., s.r.o., (půjčka 2.852.589,- Kč), L. l. Q., a.s., (půjčka 420.000,- Kč), G. C., s.r.o., (půjčka 518.824,- Kč),nejméně ve výši 66.000.951,- Kč, 10. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že se zbavili pohledávek, které v rozporu s ekonomickými zájmy klientů K. Q., a.s., vznikly mezi K. Q., a.s., a níže uvedenými třetími subjekty z titulu půjček, a to G. C., s.r.o., L. l. Q., a.s., Ing. J. M., P., s.r.o., Q., a.s., Č., s.r.o., T. N., a.s., obviněným K. T., MUDr. P. O. a J. R. Dne 4. 11. 2000 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., postoupil tyto pohledávky v celkové výši 75.435.287,- Kč společnosti R. L., S., zastoupené p. G. T. za částku 64.723.783,- Kč, když poté za této situace tuto pochybnou pohledávku, která byla z Č. r., kde by byla rozhodně snadněji vymahatelná, pro účely zahlazení stop obviněnými spáchané trestné činnosti obviněnými, převedena do I. o., kde se takřka vymáhat nedá, když obviněný Ing. O. B. z této pochybné transakce vzniklou pohledávku K. Q., a.s., za společností R. L., S., převedl na společnost SAM, a to za částku 64.723.783,- Kč, na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou opět uzavřel obviněný Ing. O. B. dne 24. 10. 2001 za K. Q., a.s., se společností S. A. m., s.r.o., (dále jen SAM), která nikdy nebyla uhrazena, když tato pohledávka byla obviněnými použita na základě Smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 k „úhradě kupní ceny“ 2.900 ks nelikvidních akcií společnosti Ch., a.s., které koupila spol. K. Q., a.s., od spol. SAM dne 16. 11. 2001, což obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., zatajili a umožnili tak zakrýt nezákonné poskytování půjček a finančních prostředků klientů K. Q., a.s., v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, když dále, 11. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že vyvedli z majetku K. Q., a.s., cenné papíry nakoupené za finanční prostředky poškozených klientů K. Q., a.s., které v úmyslu obohatit společnost SAM ku škodě klientů K. Q., a.s., na základě smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 8. 10. 2001 uzavřené obviněným Ing. O. B. jako předsedou představenstva K. Q., a.s., obvinění společnosti SAM převedli zahraniční a tuzemské, veřejně obchodovatelné akcie v počtu 160 titulů ( jejichž jmenný seznam a počet prodaných akcií je uveden v příloze č. 1) z majetku K. Q., a.s., za částku 152,302.882,70,- Kč, která měla být splatná na účet K. Q., a.s., do dne 7. 11. 2001 po převodu akcií podle této smlouvy, když na zajištění této kupní ceny vystavila společnost SAM K. Q., a.s., směnku vlastní se směnečnou částkou 152,302.882,70,- Kč nikoliv na řad, splatnou ke dni následujícímu po splatnosti kupní ceny s tím, že kupující je oprávněn proti placení kupní ceny požadovat vydání této směnky, přičemž kupní cena nebyla společností SAM nikdy zaplacena a byla použita k zápočtu na základě Smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 mezi SAM a spol. K. Q., a.s., 12. stejným způsobem obvinění Ing. O. B. a K. T. vyvedli z majetku K. Q., a.s., cenné papíry v počtu 351.903 ks zaknihovaných kmenových akcií na doručitele o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, jejichž emitentem je obchodní společnost P. s., a.s., nakoupené za finanční prostředky poškozených klientů K. Q., a.s., v úmyslu obohatit společnost SAM ku škodě klientů K. Q., a.s., na základě smlouvy, kterou opět uzavřel obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., dne 25. 10. 2001 se SAM, a to údajně za kupní cenu ve výši 219.939.375,- Kč, která měla být splatná na účet převodce (tedy K. Q., a.s.) ve lhůtě 7 dnů ode dne podpisu, když dále, 13. obvinění Ing. O. B. a K. T. kupní cenu za 351.903 ks akcií emitenta P. s., a.s., ve výši 219.939.375,- Kč započetli na základě Smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 8. 11. 2001 mezi spol. K. Q., a.s., a spol. SAM, s prodejní cenou za 53 ks akcií emitenta S., a.s., ve výši 220 mil. Kč a výsledkem zápočtu byl paradoxně závazek K. Q., a.s., vůči SAM ve výši 60.625,- Kč, když tento závazek dále započetli spolu se závazkem za nákup 2.900 ks akcií emitenta Ch., a.s., v ceně 188.500.000,- Kč s pohledávkami za SAM, které vznikly za nezaplacený nákup 160 titulů cenných papírů ve výši 152.302.883,- Kč, za nákup pohledávky za R. L. ve výši 64.723.783,- Kč na základě smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 mezi K. Q., a.s., a SAM, v důsledku čehož na základě těchto smluv došlo k tomu, že K. Q., a.s., se zbavilo poměrně kvalitního portfolia nakoupených cenných papírů za vylákaný výnos z trestné činnosti od poškozených klientů K. Q., a.s., které převedlo právě společnosti SAM k jejímu obohacení, když o tyto poměrně kvalitní cenné papíry se obohatila společnost SAM faktickou výměnou za nekvalitní, neobchodovatelné cenné papíry, jejichž kupní cena byla přemrštěná, když dále, 14. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že K. Q., a.s., dlouhodobě, díky značnému a soustavnému odčerpávání finančních prostředků vložených poškozenými klienty K. Q., a.s., do produktu S. ú. s. a., zbavováním se poměrně hodnotných cenných papírů nakoupených za tyto klientské finanční prostředky, vše s cílem obohatit obviněného K. T., jím ovládané společnosti např. Q. P., a.s., M. B., a.s., ale i společnost SAM ku škodě klientů K. Q., a.s., dosahuje pochopitelně záporných hospodářských výsledků, a to dlouhodobě, a proto obviněný Ing. O. B. třemi smlouvami převedl na SAM z důvodu zmanipulovat skutečný hospodářský stav v K. Q., a.s., a nadhodnotit beztak záporný hospodářský výsledek K. Q., a.s., obchodní podíly a akcie tří společností obviněného K. T., které byly v majetku K. Q., a.s., a to převodem na SAM, a učinil tak, když: a) smlouvou ze dne 19. 12. 2001 uzavřenou mezi K. Q., a.s., kterou (obviněný Ing. O. B.) a SAM obvinění převedli z K. Q., a.s., 1.966 kmenových akcií společnosti obviněného K. T., T. N., a.s., za nereálnou a přemrštěnou cenu ve výši 72,158.310,- Kč, b) smlouvou mezi K. Q., a.s., (obviněný Ing. O. B.) a SAM téhož dne, tj. 19. 12. 2001 obvinění převedli z K. Q., a.s., obchodní podíl na další společnosti obviněného K. T., A. T., spol. s r.o., za nereálnou a značně nadhodnocenou kupní cenu v částce neuvěřitelných 222 mil. Kč, c) třetí smlouvu opět téhož dne uzavřel obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako jeho předseda představenstva se společností SAM, na základě které převedl z K. Q., a.s., obchodní podíl na další společnosti obviněného K. T., I., s.r.o., za nereálnou a značně nadhodnocenou kupní cenu v částce 48,5 mil. Kč, přičemž tyto všechny tři smlouvy měly jedno společné, a to, že měly uměle vytvořit neexistující kladný hospodářský výsledek K. Q., a.s., a to vzhledem k tomu, že se jednalo o zastřené právní úkony, a to s ohledem na konstrukci rozvazovacích podmínek, za kterých tyto smlouvy pozbývaly účinnosti, a to marným uplynutím tříměsíční lhůty ode dne podpisu smlouvy po zaplacení kupní ceny, když obvinění konstruovali tyto smlouvy tak, že jim muselo být jasné, že tyto kupní ceny zaplaceny nebudou a v důsledku toho se akcie společnosti T. N., a.s. a obchodní podíly K. Q., a.s., na společnostech obviněného K. T., A. T., spol. s r.o., a I., s.r.o., se vrátí do majetku K. Q., a.s., což se také stalo, nicméně však K. Q., a.s., ještě před tím zaúčtovalo do svého účetnictví převod těchto obchodních podílů a akcií společností ovládaných obviněným K. T. jako pozitivní hospodářský výsledek, čímž jej výrazně obvinění záměrně hrubě nepravdivě zkreslili, aby mohli vytvořit před svými klienty, státním dozorem nad kapitálovým trhem a třetími subjekty nereálný obraz pozitivního hospodářského výsledku, ačkoliv tomu fakticky bylo právě naopak, když dále oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že obviněný K. T. uzavřel jménem K. Q., a.s., dne 26. 4. 1999 tzv. smlouvu o dílo se společností M. E. L., na nesmyslný předmět činnosti ze strany této společnosti, spočívající např. v průzkumu kapitálového trhu v afrických a islámských zemích, ač v těchto oblastech prakticky žádný takový trh neexistuje, a na základě které si vytvořil záměrně a v rozporu s ekonomickými zájmy klientů K. Q., a.s., podmínky pro odstranění cca 10.225.000,- Kč ze svěřených klientských prostředků, které byly v řadě několika po sobě jdoucích platbách převedeny od dne 14. 9. 1999 do dne 12. 12. 2000 na účty společnosti M. E. L.., která byla takto obohacena, což vše opět ku škodě klientů K. Q., a.s., 15. obviněný K. T. uzavřel dne 1. 6. 1999 sám se sebou, a to mezi Q. P., a.s., (mateřská společnost K. Q., a.s.) a A. T., s.r.o., (opět obviněný K. T.) Smlouvu o distribuci produktu S. ú. s. a., který měla zajišťovat A. T., s.r.o., prostřednictvím A., jakým byl např. i s největší pravděpodobností i jistý Z. S., jehož manko K. Q., a.s., velkoryse pokrylo další půjčkou), kdy A. T., s.r.o., obviněného K. T. obdržela za tuto činnost nebývale vysokou odměnu, jejíž výše byla odborným vyjádřením stanovena ve výši 95 mil Kč v roce 2000 za činnost obchodních zástupců a 101 mil. Kč v roce 2001 za zřízení sítě kontaktních míst. Celkově tato společnost odčerpala za dobu 1997-2001 z finančních zdrojů klientů K. Q., a.s., 332,8 mil.Kč, 16. oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že dále se přelévaly peníze mezi spřízněnými společnostmi K. Q., a.s., Q. P., a.s., M. B., a.s. a dalšími uměle vytvořenými společnostmi obviněného K. T., A. T., T., I., D. atd, docházelo k zakrývání vlastního odlivu finančních prostředků svěřených klienty různými zápočty pohledávek, opčními obchody, převody cenných papírů a vypořádáním těchto obchodů, úhradě kupní ceny, prolongací půjček poskytnutých neznámo z jakých důvodů třetím subjektům atd. V této souvislosti se poukazuje na analýzu zpracovanou P. C., když z výsledku této analýzy je zřejmé, že K. Q., a.s., nevytvořilo dostatečné vlastní zdroje k financování svých potřeb a finanční prostředky klientů byly používány k doplnění chybějících vlastních zdrojů na financování provozních nákladů a dalších výdajů K. Q., a.s. již od roku 1996, což oba obvinění neustále klientům K. Q., a.s., záměrně zatajovali, jako když obvinění záměrně nezajistili oddělení majetku klientů od majetku K. Q., a.s., jako obchodníka, což mu ukládá ustanovení §47a zákona č. 591/1992 Sb., a v období od roku 1996 do roku 2001 používali finanční prostředky klientů i k jiným účelům, než k investování v rámci S. ú. s. a., a to: pod záminkami úhrady služeb, provizí, reklamy, inzerce, tzv. materiálu a energie, K. Q., a.s., vynaložilo nejméně 567 mil. Kč, a z toho: nejméně 379,6 mil. Kč na služby poskytované ovládanými obviněným K. T. společnostmi, a to nejméně 332,8 mil. Kč společnosti A. T., s.r.o., za marketing, reklamu, činnost obchodních zástupců a zřízení obchodní sítě obchodních zástupců A., společnosti I., s.r.o., nejméně 3,6 mil. Kč za poskytování software, společnosti Q. P., a.s., nejméně 43,2 mil. Kč za obchodní poradenství, na úhradu mzdových nákladů zaměstnanců K. Q., a.s., ve výši nejméně 44 mil. Kč, a z toho na odměny představenstva a dozorčí rady ve výši nejméně 1,8 mil. Kč, na půjčky převážně poskytované spřízněným osobám a společnostem ve výši nejméně 268 mil. Kč, a to: T. V., K. T., spol. M. B., a.s., spol. G. F., s.r.o., fotbalovému klubu, L. P., J. P., Z. S., spol. T. N., a.s., spol. A. G. C., s.r.o., P. L., spol. H. P., a.s., spol. S. a. m., s.r.o., J. R., MUDr. O. P., Ing. J. M., spol. Q. Č., s.r.o., spol. P., s.r.o., spol. L. l. Q., a.s., spol. G. C., s.r.o., na nákup hmotného a nehmotného investičního majetku ve výši nejméně 28 mil. Kč, na úhradu dalších výdajů ve výši nejméně 16,7 mil. Kč - pokuta KCP ve výši 3 mil. Kč - přeplatek ve výši 1,5 mil. Kč poslaný dne 26. 9. 2000 na bankovní účet N. H. za odkup cenných papírů emitenta M. B., a.s., - zpronevěra vkladů a výběrů klientů K. Q., a.s., autorizovanými finančními poradci ve výši 12,2 mil. Kč, které tak s výjimkou KCP neoprávněně obohatili, když záměrně na základě předem promyšleného plánu nabízením a realizací produktu pod názvem S. ú. s. a. (dále jen SÚSA) vylákali od cca 28.000 fyzických osob na základě uzavřených Komisionářských smluv o SÚSA nejméně 3.906.000.000,- Kč, neboť soustavně klientům záměrně zamlčovali tyto podstatné údaje, zastírali pravdivý stav věcí a skutečný způsob rozhodování, řízení v K. Q., a.s., nemající oporu v zejm. zákonech č. 513/1991 Sb., č. 591/1992 Sb., používání klientských finančních prostředků, za ně pořízeného portfolia, při znalosti kterých by klienti K. Q., a.s., komisionářské smlouvy se značně vysokými uvedenými riziky, která rovněž záměrně a soustavně zamlčovali, neuzavřeli a zejména by tomuto obchodníkovi s cennými papíry nesvěřili své finanční prostředky, když i tímto způsobem a ku škodě oprávněných ekonomických zájmů dále obohatili sebe, spřízněné a další osoby a následující společnosti: · S. a. m., s.r.o., o částku celkem 208,5 mil. Kč, když obvinění za spol. K. Q., a.s., zakoupili dne 16. 11. 2001 od spol. SAM 2900 ks akcií emitenta Ch., a.s., za přemrštěnou cenu 188,5 mil. Kč, když SAM tyto akcie koupil dne 15. 11. 2001 od spol. D. G. F. S. L., a tím umožnili realizovat spol. SAM zisk během 24 hodin ve výši 68,5 mil. Kč, a když zakoupili dne 24. 10. 2001 od spol. SAM 53 ks akcií emitenta S., a.s., za přemrštěnou cenu 220 mil. Kč, zatímco SAM tyto akcie zakoupil dne 22. 3. 2001 od Ing. K., a M. N., za 80 mil. Kč, a tím umožnili společnosti SAM realizovat zisk ve výši 140 mil. Kč, · Q. P., a.s., o částku minimálně ve výši 134,2 mil. Kč, když zakoupili od spol. Q. P., a.s., neveřejně obchodovatelné cenné papíry spol. M. B., a.s., v počtu 1.221.600 ks za celkovou částku 882.580.000,- Kč a umožnili realizovat zisk spol. Q. P., a.s., ve výši minimálně 134,2 mil. Kč, · P. I. L. L., o částku 419 mil. Kč, když dne 8. 9. 2000 obviněný K. T. uzavřel smlouvu o úvěru mezi spol. P. jako věřitelem a K. Q., a.s., jako dlužníkem na částku 115 mil. Kč, čerpáno 80 mil. Kč, a zároveň dne 8. 9. 2000 uzavřel obviněný K. T. se spol. P. Dohodu o přistoupení k závazku a smlouvy o zajišťovacím převodu akcií mezi P. a M. B., a.s., na základě které došlo dne 13. 9. 2000 k převodu 290.062 ks akcií L. J., z majetku spol. M. B., a.s., na majetkový účet spol. P. Tyto akcie podle posudku znaleckého ústavu Č. z., a.s., ze dne 22. 4. 2002 mají tržní hodnotu 499 mil. Kč a spol. P. získala akcie L. J. za 80 mil. Kč (výše čerpaného úvěru), · M. E. L.. o částku 10.225.000,- Kč, když obviněný K. T. za spol. K. Q., a.s., uzavřel dne 26. 4. 1999 s touto společností smlouvu o dílo na nesmyslný předmět činnosti ze strany této společnosti, spočívající např. v průzkumu kapitálového trhu v afrických a islámských zemích, ač v těchto oblastech prakticky žádný takový trh neexistuje, a tím umožnil převést uvedenou částku v několika po sobě jdoucích platbách ode dne 14. 9. 1999 do dne 12. 12. 2000 na účty společnosti M. E. L.., která byla takto obohacena, · N. H., o částku 34 mil. Kč, když K. T. uzavřel s N. H. dne 7. 10. 1999 smlouvu o prodeji cenných papírů v počtu 238.095 ks akcií M. B., a.s., za 249.999.750,- Kč a dne 10. 8. 2000 tyto akcie odkoupil na základě smlouvy o převodu cenných papírů za částku 300 mil. Kč, a tím umožnil realizovat N. H. realizovat zisk ve výši 50.000.250,- Kč za dobu kratší než 10 měsíců. Podle odborného vyjádření P. byl čistý výnos z této transakce pro N. H. ve výši 32,5 mil. Kč při zohlednění časové hodnoty peněz. Zároveň N. H. obdržela o 1,5 mil. Kč více, než byla dohodnutá cena, která je vedena do současné doby jako pohledávka za N. H., · T. V. o 9 mil. Kč, z titulu poskytnuté půjčky z roku 1996, · K. T. o 32,6 mil. Kč z titulu poskytnutých půjček, · společnost M. B., a.s., o částku 2 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 29. 3. 1999 a 26. 2. 2001, · spol. G. F., s.r.o., o 2 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 30. 11. 1999, · L. P., o 150.000,- Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 29. 5. 2000, · J. P., o 150.000,- Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 29. 5. 2000, · Z. S. o 4.399.991,- Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 19. 10. 2000, · společnost T. N., a.s., o 2 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 8. 1. 2001, · společnost A. G., s.r.o., o 6 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 13. 2. 2001, · P. L. o 20 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 28. 2. 2001, · P. L. o 102.342.878,- Kč převedených v roce 1999 z účtu K. Q., a.s., na účet jmenovaného, · společnost H. P., a.s., o 3 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 19. 3. 2001, · S. a. m., s.r.o., o 5 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky ze dne 26. 9. 2001, · Společnost R. L. S. o 10.711.504,- Kč, když obviněný Ing. O. B. prodal z majetku K. Q., a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2000, soubor pohledávek vzniklých na základě smluv o půjčkách v nominální hodnotě 75.435.287,- Kč za dohodnutou cenu 64.723.783,- Kč, · Fotbalový klub o 23,5 mil. Kč z titulu poskytnuté půjčky na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci ze dne 15. 12. 1999, a to vše ku škodě zejména těchto poškozených, ve výši nejméně cca. 3.906.000.000 Korun českých, neboť jen část vkladů klientů K. Q., a.s., včetně příslušenství, a to pouze té části poškozených klientů, kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářskou smlouvu o produktu SÚSA nejdříve, byla obviněnými vyplacena, avšak nikoli z výnosů z hospodaření K. Q., a.s., které mělo být podstatou nabízeného produktu SÚSA, či z výnosů z podnikání K. Q., a.s., se svým vlastním majetkem, které v obou případech, soustavně, po celou dobu páchání trestné činnosti vykazovalo ztrátu a také skončilo s celkovou ztrátou - 273 milionů Korun českých (slovy mínus dvěstěsedmdesáttři milionů Korun českých), ale z vkladů právě té části poškozených klientů K. Q., a.s., kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářské smlouvy o produktu SÚSA později. „ Usnesením policejního orgánu Policie České republiky - Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování – e. P. - oddělení kriminality na kapitálových trzích ze dne 20. 2. 2004, ČTS: OKFK-2/1-2-2004, bylo podle §160 odst. 1, 5 tr. ř. rozšířeno trestní stíhání obviněných K. T. a Ing. O. B. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., spáchaný formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a to pro jednání spočívající v tom, že „nejprve obviněný K. T. zřejmě od roku 1996 do prohlášení konkursu dne 22. 3. 2002 na majetek obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., v čele samozvaných útvarů nejčastěji pod názvy např. E. o. t. nebo E. o. t. atd., prostřednictvím kterých zejména neomezeně ovládal a řídil obchodníka s cennými papíry společnost K. Q., a.s. a které si výhradně pro tento účel v rozporu se zákony č. 513/1993 Sb. a č. 591/1992 Sb. vytvořil, aby tak zejména vyloučil kolektivní rozhodovací pravomoc statutárního orgánu obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., dílem jako člen, později jako předseda představenstva tohoto obchodníka s cennými papíry, kterého po celou dobu existence plně fakticky ovládal 70% držbou akcií tohoto obchodníka s cennými papíry vlastněné mateřskou společností Q. P., a.s., ve které v době rozhodné držel 100% akcií a zastával funkce nejprve funkci předsedy statutárního orgánu a člena kontrolního orgánu, zřejmě od roku 1999 společně s obviněným Ing. O. B., kterého obsadil do funkce výkonného ředitele a předsedy představenstva společnosti K. Q., a.s., spáchali trestné činy popsané skutky v pravomocných usneseních policejního orgánu Policie České republiky, ÚOK ZHTČ SKPV, oddělení vyšetřování, pracoviště v H. K. ze dne 8. 5. 2002, ČTS: OKH-58/11-2002, (obviněný K. T.) pro trestný čin podvod podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a ze dne 13. 5. 2002, ČTS: OKH-58/11-2002, (obviněný Ing. O. B.) pro trestný čin podvod podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. ve stádiu účastenství, formou pomoci podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., ve spojení s usnesením státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, ze dne 6. 6. 2002, sp.zn. 4 NZt 1/2002/V a dále pravomocným usnesením policejního orgánu ze dne 4. 8. 2003, ČTS: OKFK-58/1-2-2002, vydaného podle ustanovení §160 odst. 5 tr. ř. za užití ustanovení §160 odst. 1 tr. ř. pro trestný čin podvodu podle ustanovení §250 odst. 1, 4 tr. zák., které nabylo právní moci dne 21. 8. 2003, ve spojení s usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 21. 8. 2003, sp.zn. 2 VZv 7/2002-2398, když dále zejména záměrně poškozeným klientům obchodníka s cennými papíry K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl a v rozporu s jejich oprávněnými ekonomickými zájmy zatajili, že soustavně a kontinuálně odčerpávají jednoznačně v rozporu s ekonomickými zájmy poškozených klientů K. Q., a.s., z jimi vložených finančních prostředků do produktu pod názvem S. ú. s. a. (dále jen SÚSA), který K. Q., a.s., „poskytovalo“, na základě uzavřených komisionářských smluv s poškozenými klienty, následující finanční částky pod záminkou poskytnutí půjček třetím subjektům, s cílem tyto subjekty na úkor poškozených klientů K. Q., a.s., obohatit o částku ve výši 271.671.698,- Kč a učinili tak, když 1. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 1. 1999 půjčku na základě smlouvy o úvěru L. H., ve výši 8 mil. Kč, 2. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 24. 3. 1999 půjčku na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci spol. P. P., a.s., ve výši 70.000,- Kč, 3. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 1. 9. 1999 půjčku PhDr. M. K., ve výši 1 mil. Kč, 4. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 4. 1999 půjčku své mateřské společnosti Q. P., a.s., ve výši 5 mil. Kč, 5. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 12. 2. 1999 půjčku společnosti L. l. Q., a.s., ve výši 100.000,- Kč, 6. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 7. 6. 1999 půjčku své společnosti M. B., a.s., ve výši 2 mil. Kč, 7. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 23. 7. 1999 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval, ve výši 25.000,- Kč, 8. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 12. 8. 1999 půjčku společnosti T. N., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 19 mil. Kč, 9. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 8. 1999 půjčku společnosti T. N., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 5,2 mil. Kč, 10. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 25. 11. 1999 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval, ve výši 1.000,- Kč, 11. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 22. 4. 1999 půjčku společnosti Q. P., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 94.725,698,-Kč, 12. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 9. 1999 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 1,5 mil. Kč, 13. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 3. 12. 1999 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 1 mil. Kč, 14. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 30. 11. 1999 půjčku společnosti G. F., s.r.o., ve výši 1 mil. Kč, 15. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 8. 12. 1999 půjčku společnosti G. F., s.r.o., ve výši 2 mil. Kč, 16. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 15. 5. 1997 půjčku společnosti Q. P., a.s., ve výši ve výši 4.685.000,- Kč, 17. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 20. 7. 2000 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši ve výši 17.211.000,- Kč, 18. obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 20. 11. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli manželům L. M., a V. M., půjčku ve výši 25.000,- Kč, 19. obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 15. 11. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti H. P., a.s., půjčku ve výši 3 mil. Kč, 20. obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 6. 12. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti C. a., s.r.o., půjčku ve výši 4 mil. Kč, 21. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 18. 9. 2000 půjčku společnosti T. N., a.s., ve výši 18.574.000,- Kč, 22. obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 11. 12. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti B., a.s., půjčku ve výši 2,5 mil. Kč, 23. obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 8. 12. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti B., a.s., půjčku ve výši 98.000,- EUR (podle platného kurzu ČNB 3.430.000,- Kč), 24. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 13. 1. 2000 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 150.000,- Kč, 25. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 4. 1999 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši 500.000,- Kč, 26. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 3. 3. 1999 půjčku společnosti K. d. Č. r., s.r.o., ve výši 4 mil. Kč, 27. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 21. 1. 1999 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši 4 mil. Kč, 28. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 25. 7. 2000 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 5.050.000,- Kč, 29. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 5. 8. 1998 půjčku své mateřské společnosti Q. P., a.s., ve výši 9 mil. Kč, 30. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 9. 4. 1998 půjčku společnosti B., a.s., půjčku ve výši 1,6 mil. Kč, 31. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 22. 6. 1998 půjčku společnosti B., a.s., půjčku ve výši 3 mil. Kč, 32. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 24. 8. 1998 půjčku společnosti L., a.s., půjčku ve výši 9 mil. Kč, 33. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 30. 11. 1998 půjčku společnosti D., a.s., půjčku ve výši 10 mil. Kč, 34. J. R. za spol. K. Q., a. s., poskytl dne 1. 1. 1997 K. T. na jeho pokyn na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 250.000,- Kč, 35. obviněný K. T. jako ovládající osoba spol. K. Q., a.s., zastoupené J. A., poskytl dne 27. 8. 1997 L. Š., na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 200.000,- Kč, 36. obviněný K. T. jako ovládající osoba spol. K. Q., a.s., zastoupené J. A., poskytl dne 15. 7. 1997 společnosti G. D. C., s.r.o., na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 650.000,- Kč, 37. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 3. 1997 půjčku společnosti T. N., a.s., ve výši 20 mil. Kč, 38. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 12. 1997 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval ve výši ve výši 25.000,- Kč, 39. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 12. 1997 půjčku MUDr. O. P., ve výši 10 mil. Kč, 40. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce poskytnuté zaměstnanci bez uvedení data uzavření M. D., ve výši 80.000,-Kč, 41. obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 18. 3. 1997 na základě smlouvy o půjčce poskytnuté zaměstnanci J. O., ve výši 120.000,- Kč, když záměrně na základě předem promyšleného plánu, nabízením a realizací produktu pod názvem S. ú. s. a. (dále jen SÚSA) vylákali od cca 28.000 fyzických osob, na základě uzavřených Komisionářských smluv o SÚSA, nejméně 3.906.000.000,- Kč, neboť soustavně klientům záměrně zamlčovali tyto podstatné údaje, zastírali pravdivý stav věcí a skutečný způsob rozhodování, řízení v K. Q., a.s, nemající oporu v zejm. zákonech č. 513/1991 Sb. a č. 591/1992 Sb., používání klientských finančních prostředků, za ně pořízeného portfolia, při znalosti kterých by klienti K. Q., a.s., komisionářské smlouvy se značně vysokými uvedenými riziky, která rovněž záměrně a soustavně zamlčovali, neuzavřeli a zejména by tomuto obchodníkovi s cennými papíry nesvěřili své finanční prostředky, když i tímto způsobem a ku škodě oprávněných ekonomických zájmů obohatili obviněného K. T. a tyto s ním spřízněné a další osoby, a to vše ku škodě zejména těchto poškozených, ve výši nejméně cca 3.906.000.000 Korun českých, neboť jen část vkladů klientů K. Q., a.s., včetně příslušenství, byla obviněnými vyplacena, a to pouze té části poškozených klientů, kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářskou smlouvu o produktu SÚSA nejdříve, avšak nikoli z výnosů z hospodaření K. Q., a.s., které mělo být podstatou nabízeného produktu SÚSA, či z výnosů z podnikání K. Q., a.s. se svým vlastním majetkem, které v obou případech, soustavně, po celou dobu páchání trestné činnosti vykazovalo ztrátu a také skončilo s celkovou ztrátou - 273 milionů Korun českých (slovy mínus dvěstěsedmdesáttři milionů Korun českých), ale z vkladů právě té části poškozených klientů K. Q., a.s., kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářské smlouvy o produktu SÚSA později, na které se již v důsledku trestné činnosti nedostalo.“ Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 7. 6. 2004 obžalobu na obviněné K. T. a Ing. O. B. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., jehož se měli dopustit tím, „že nejprve obviněný K. T. zřejmě od roku 1997 do prohlášení konkursu dne 22. 3. 2002 na majetek obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., s cílem neprovádět žádnou vážně míněnou, skutečnou ekonomickou činnost ve prospěch oprávněných ekonomických zájmů klientů obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., v čele samozvaných útvarů nejčastěji pod názvy např. E. o. t. nebo E. o. t. atd., prostřednictvím kterých zejména neomezeně ovládal a řídil obchodníka s cennými papíry společnost K. Q., a.s. a které si výhradně pro tento účel v rozporu se zákony č. 513/1993 Sb. a č. 591/1992 Sb. vytvořil, aby tak zejména vyloučil kolektivní rozhodovací pravomoc statutárního orgánu obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., dílem jako člen, později jako předseda představenstva tohoto obchodníka s cennými papíry, kterého po celou dobu existence plně ovládal 70% držbou jím emitovaných akcií vlastněných mateřskou společností Q. P., a.s., ve které v době rozhodné držel 100% akcií, které použil jako prostředku ke spáchání zločinného cíle, neboť jimi fakticky po celou dobu páchání trestné činnosti K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry řídil, přesto, že neměl odbornou způsobilost stát v čele společnosti K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry a neměl základní předpoklady pro řízení a provádění operací na kapitálovém trhu, zastával funkce nejprve předsedy statutárního orgánu a člena kontrolního orgánu, zřejmě od konce roku 1999 společně s obviněným Ing. O. B., kterého obsadil nejprve do funkce analytika, poté výkonného ředitele a nato předsedy představenstva společnosti K. Q., a.s., neboť obviněný K. T. byl svou osobou pro orgán státního kapitálového dozoru v čele K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry nepřijatelný zejména z důvodu nedůvěryhodnosti a netransparentnosti, a který záměrně, při znalosti všech rozhodných skutečností o tom, že se obviněný K. T. soustavně dopouští zvlášť závažné úmyslné trestné činnosti, jej v čele K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry nahradil s cílem pokračovat v soustavném páchání trestné činnosti ku škodě poškozených klientů K. Q., a.s., když na základě předem promyšleného plánu nabízením a realizací produktu pod názvem S. ú. s. a. (dále jen SÚSA) vylákali od cca 28.000 fyzických osob, (v textu obžaloby pak následuje rozsáhlá tabulka, obsahující jména, rodná čísla a adresy těchto osob) na základě uzavřených Komisionářských smluv o SÚSA nejméně 3.906.000.000,-Kč, neboť soustavně klientům záměrně zamlčovali následující podstatné údaje, zastírali pravý stav věcí a skutečný způsob rozhodování, řízení v K. Q., a.s., nemající oporu zejména v zákonech č. 513/1999 Sb. a č. 591/1992 Sb., o používání klienstkých finančních prostředků, za ně pořízeného portfolia, při znalosti kterých by klienti K. Q., a.s., komisionářské smlouvy se značně vysokými, níže uvedenými riziky, která rovněž záměrně a soustavně zamlčovali, neuzavřeli a zejména by tomuto obchodníkovi s cennými papíry nesvěřili své finanční prostředky, když záměrně poškozeným klientům obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., v rozporu s jejich oprávněnými ekonomickými zájmy, s cílem získat předstíráním nepravdivých skutečností co největší objem jejich finančních prostředků a obohatit tak níže uvedené subjekty zejména zatajili, 1. že auditor společnosti K. Q., a.s., a to společnost N. a., spol. s r.o., korespondent H. I., (dále jen auditor) již 29. 1. 1998 odmítnul výrok auditora pro společnost K. Q., a.s., již za účetní období 1996, a to vzhledem k zásadní nejistotě, kterou měl ve věci správného proúčtování operací, vyplývajících ze smluv o vedení S. ú. s. a. (dále jen SÚSA) společností K. Q., a.s., a to vzhledem zejména k právnímu rozboru, který si auditor nechal zpracovat nezávislou právní kanceláří, ze kterého na straně 7 závěrečné zprávy z vlastního auditu K. Q., a.s., za účetní období 1996, navazující na Zprávy z první a druhé části auditu, předané ve dnech 23. 9. 1997 a 6. 11. 1997 K. Q., a.s., zejména vyplývá, že K. Q., a.s., jako obchodník s cennými papíry postupuje v rozporu s ustanovením §31 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., §28 až §32 zákona č. 591/1992 Sb., §79, odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb. a ustanovení §577 a §578 zákona č. 513/1991 Sb., když K. Q., a.s., v rámci poskytování produktu SÚSA postupuje neeticky, protiprávně a nečestně, když dále porušuje ustanovení §79 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb. a dává nečestně přednost obchodům na vlastní účet v rozporu s příkazy svých klientů postupovat s odbornou péčí, když dále podle tohoto auditora tím, že K. Q., a.s., shromažďuje akcie na mnoha klientských účtech, vyhýbá se zveřejnění vlastníka většího než 10% podílu na základním jmění společností, což může být považováno za zneužívání informací v obchodním styku (§128 trestního zákona), což by mohlo vést podle tohoto auditora k podání žaloby za spáchání trestného činu ze stran jiných subjektů kapitálového trhu atd., 2. že přesto, že byl K. Q., a.s., odmítnut výrok auditora společnosti N. A., s.r.o., za účetní období 1996, obvinění i nadále hrubě zkreslujícím způsobem a zejména nepravdivě, s cílem uvádět poškozené klienty K. Q., a.s., v omyl a v úmyslu získat předstíráním nepravdivých skutečností veřejnosti co největší objem finančních prostředků budoucích klientů K. Q., a.s., záměrně a v rozporu s pravým stavem věcí využívali pro uvádění klientů K. Q., a.s., v omyl s cílem způsobit jim škodu na jejich majetku v co největším rozsahu, hrubě zkreslujících a nepravdivých auditů spol. H. J.-D., který na základě zmanipulovaných podkladů, které mu obvinění pro tento účel a záměrně předkládali, již od roku 1997 až do roku 2001 vždy uděloval K. Q., a.s., výrok bez výhrad s tím, že podle jeho názoru účetní závěrky údajně zobrazují věrně majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci a zejména výsledky hospodaření za účetní období od roku 1997 do roku 2001, 3. že na základě rozhodnutí Komise pro cenné papíry, č.j. 112/1825/k/99, ze dne 23. 6. 1999, které nabylo právní moci dne 16. 7. 1999, bylo K. Q., a.s., jako obchodníku s cennými papíry podstatně zúženo povolení k obchodování s cennými papíry, kromě jiného rovněž zrušeno povolení vykonávat činnosti na základě smluv podle ustanovení §36 zákona o cenných papírech zákon č. 591/1999 Sb., tj. uzavírat smlouvy s klienty K. Q., a.s., o správě pro ně tímto obchodníkem s cennými papíry nakoupených cenných papírů, spravovat individuální portfolia klientů tohoto obchodníka s cennými papíry, když tímto rozhodnutím Komise pro cenné papíry 3.1. zrušila K. Q., a.s., povolení obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby, 3.2. zrušila povolení K. Q., a.s., vykonávat činnosti na základě smluv podle §34 a §37 zákona o cenných papírech, tedy poskytovat službu spočívající v úschově a uložení cenných papírů pro klienty, 3.3. zrušila povolení obstarávat pro emitenta splácení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich, 3.4. zrušila povolení vykonávat činnost na základě smlouvy podle §36 zákona o cenných papírech zákona č. 591/1992 Sb., tedy poskytovat službu výkonu správy cenných papírů pro klienty, tedy spravovat individuální portfolia, když již ode dne 16. 7. 1999 obchodník s cennými papíry, tj. společnost K. Q., a.s., nesměl pro zákazníky (pokud byli majiteli cenných papírů) činit žádné právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, 4. že rozhodnutí Komise pro cenné papíry (dále jen KCP), č.j. 112/1825/k/99, ze dne 23. 6. 1999, které nabylo právní moci dne 16. 7. 1999 a kterým tak zúžila společnosti K. Q., a.s., povolení k obchodování s cennými papíry udělené rozhodnutím Ministerstva financí pod č.j. 102/74 529/94 ze dne 16.1.1995 podle ustanovení §45 odst. 2 zákona o cenných papírech udělené společnosti K. Q., a.s., především vydala z důvodu nesplnění některých personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, neboť KCP z předložených dokumentů a výpisů z Obchodního rejstříku zjistila, že obviněný K. T. s funkcí předsedy představenstva K. Q., a.s., je zároveň předsedou představenstva mateřské společnosti Q. P., a.s., která má jako předmět podnikání zapsány mimo jiné zprostředkovatelskou činnost v oblasti obchodu, poradenskou činnost v oblasti obchodu, činnost ekonomických a organizačních poradců a vedení účetnictví, dále je obviněný K. T. jednatelem společnosti Q. Č. r., s.r.o., která má jako předmět podnikání zapsánu mimo jiné zprostředkovatelskou činnost v oblasti obchodu a služeb, dále je obviněný K. T. jednatelem společnosti A. T., s.r.o., která má jako předmět podnikání zapsánu mimo jiné poradenskou činnost v oblasti reklamy, obchodu a služeb, dále obviněný K. T. jednatelem společnosti G. C., spol. s r.o., která má jako předmět podnikání zapsánu mimo jiné koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje a jeho prodej a činnost ekonomických a organizačních poradců, a dále je obviněný K. T. členem představenstva společnosti D., a.s., která má jako předmět podnikání zapsánu mimo jiné činnost ekonomických a organizačních poradců, a proto vzhledem k neúměrné angažovanosti obviněného K. T. nemohla být KCP přesvědčena o tom, že tento člověk splňuje podmínky pro výkon důvěryhodné a transparentní činnosti obchodníka s cennými papíry, a to z toho důvodu, že při výkonu výše uvedených předmětů podnikání může získat důvěrné informace ve smyslu ustanovení §81 odst. 1 zákona o cenných papírech, které by mohl jako osoba majetkově nebo personálně propojená s obchodníkem s cennými papíry využít, dále 5. že ponechali zrušený předmět podnikání (zapsaný již dne 20. 1. 1995), a to vykonávat činnost právě na základě smlouvy podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech, v zejm. obchodním rejstříku, reklamních, propagačních a jiných materiálech určených budoucím poškozeným klientům ode dne 16.7.1999 jako nepravdivý zápis, a to až do dne 22. 11. 2001, tj. více jak dva a čtvrt roku poté, co pravomocně Komise pro cenné papíry rozhodnutím, č.j. 112/1825/k/99, tento předmět činnosti K. Q., a.s., jako obchodníku s cennými papíry zrušila, když dále tento zrušený předmět činnosti podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech obvinění záměrně ponechali ve zejm. stanovách obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., a to např. podle jejich úplného znění ke dni 19. 12. 2000, tj. nejméně rok a půl po zrušení povolení poskytovat služby podle ustanovení §34, §37 a zejména podle §36 zákona o cenných papírech, 6. že K. Q., a.s., nesmí provádět investiční službu ve smyslu ustanovení §8 odst. 2 písm. d) zákona o cenných papírech, tj. jako tzv. hlavní investiční službu a zejména nesmí poskytovat obhospodařování individuálních portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů, 7. že vytvořili zákazníkům investiční portfolio a přijali takovou investiční strategii, při které záměrně nezajistili, aby svoje smluvní závazky byli schopni splnit, neboť · jsou si vědomi již při nabízení produktu SÚSA, že ač jsou zjevně povinni uhradit se zákazníky uzavřenou povinnost smluvní pokuty z majetku K. Q., a.s., i když záměrně neoddělují majetek K. Q., a.s., od majetku zákazníků a garantovaného výnosu nedosáhli, provádí výplatu oprávněných zákazníků za použití svěřených finančních prostředků nových klientů, případně stávajících zákazníků, když navíc garanci výnosu opírají o dlouhodobé nelikvidní investice, jejichž předpokládaný výnos může a také nemusí nastat teprve v budoucnu, · vytváří jakýsi vnitřní trh v rámci K. Q., a.s., neboť portfolio zákazníka, který požádal o výplatu peněžních prostředků, je ve vnitřní analytické evidenci převedeno na jiného zákazníka a zákazník je vyplacen ze zákaznických prostředků, vedených na příslušném bankovním účtu K. Q., a.s., když kupujícím je vždy zákazník K. Q., a.s., pro něhož se K. Q., a.s., rozhodl jako obchodník s cennými papíry předmětné akcie nakoupit, · nevytváří vlastní fondy pro úhradu smluvních pokut a provádí t zv. „připisování“ smluvních pokut na účty zákazníků, ovšem bez zajištění dostatku vlastních prostředků k výplatě smluvní pokuty a tím zvyšují riziko, že nebudou schopni dostát svým závazkům již v průběhu poskytování produktu SÚSA, neboť zvyšují celkový závazek bez současného dosažení garantovaného výnosu a využívají toho, že zákazníci své nároky na garantované výnosy neuplatňují a pokračují dál v realizaci produktu SÚSA, · prokazatelně nevytváří podmínky pro průběžnou kontrolu likvidity pro zabezpečení případných výběrů peněžních prostředků, nestanoví konkrétní postup, interval pro počet dostatečného množství likvidních aktiv, nezbytných pro plnění závazků vůči zákazníkům, · neprovádí propočty a nestanoví žádné limity, strategie v případě nesplnění limitu, kdy záměrně neustanovili osobu, která by plnění vůbec sledovala, · poskytují smluvní pokuty bez současného zajištění dostatku finančních prostředků v K. Q., a.s., k úhradě těchto smluvních pokut, když k úhradě smluvní pokuty používají svěřené finanční prostředky, čímž dochází ke snížení tržní hodnoty portfolia stávajících zákazníků a naopak se tím zvyšuje smluvní závazek poskytnout garantovaný výnos u těch klientů, kteří o výnos doposud nepožádali, · nakoupili investiční instrumenty tak, že neměli dostatek prostředků ke splnění svých závazků, když v důsledku jejich omezené likvidity nebyli schopni své smluvní závazky včas plnit, · nezajišťují strukturu a likviditu investičního portfolia zákazníků (resp. investičního portfolia produktu SÚSA) odpovídající smluvním závazkům K. Q., a.s., vyplývajícím z produktu SÚSA, · záměrně nevytváří patřičnou kapitálovou vybavenost a organizační předpoklady K. Q., a.s., vzhledem k nastavení produktu SÚSA, který klade na oboje značné nároky, · soustavně porušují ustanovení §47a odst. 1 písm. d) a §47b odst. 1 písm. c) zákona o cenných papírech č. 591/1992 Sb. (dále jen ZCP) tím, že nečiní úmyslně přiměřená opatření k tomu, aby svěřené finanční prostředky, které patří klientům K. Q., a.s., v rámci uzavřených komisionářských smluv k produktu SÚSA (dále jen zákazníkům), nemohly být použity k obchodům na vlastní účet K. Q., a.s., jako obchodníka s cennými papíry a dále k úhradě jeho vlastních závazků a tím, že využívají finančních prostředků a investičních instrumentů zákazníků, které si nechali svěřit pod záminkou uskutečňování ekonomických operací a obchodů zejména a především ve prospěch a zájmu zákazníků, na vlastní účet, · neoddělují prostředky, které si nechali svěřit zákazníky za účelem uskutečňování ekonomických operací a obchodů zejména a především ve prospěch a zájmu zákazníků, a vlastní prostředky, · převážnou většinu obchodů provádí na vlastní účet, · porušují ustanovení §47b odst. 1 písm. a) a n) ZCP tím, že přijali investiční strategii, která neodpovídá smluvním závazkům vůči zákazníkům, ke kterým se zavázali na základě smlouvy o SÚSA, resp. záměrně, bez vědomí zákazníků, vytvořili investiční portfolio, které strukturou a likviditou neodpovídá jejich smluvním závazkům, a dále tím, že se zavázali vyplácet zákazníkům např. smluvní pokutu pro případ nedosažení garantovaného výnosu, který bez ekonomicky rozumných opatření nejen nesledovali, ale nezajišťovali a nezabezpečovali bez ohledu na možná rizika či objektivní události, které mohou ovlivnit dosažený výnos z obhospodařování svěřených finančních prostředků, ·porušují ustanovení §47b odst. 1 písm. h) ZCP tím, že se sice zavázali zákazníkům vyplácet smluvní pokutu do výše garantovaného výnosu z majetku K. Q., a.s., aniž by však přijali opatření ke sledování výše a likvidity vlastních finančních prostředků této obchodní společnosti jako obchodníka s cennými papíry pro splnění sjednané smluvní pokuty ještě před dosažením, resp. pro případ nedosažení garantovaného výnosu, když za této situace zcela nereálně nabízeli zákazníkům a slibovali výnos ve výši 14% a později 9,5% za roční zúčtovací období a krytí případné ztráty ve stejné úrokové míře, · zatajili, že za finanční prostředky zákazníků zakoupili nelikvidní portfolium, a to jako tzv. investice v neregistrovaných cenných papírech, což byl základní prvek investiční strategie SÚSA, když, - obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 16. 11. 2001 od společnosti S. A. m., s.r.o., (dále jen SAM) jednající s obviněným K. T. ve shodě za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti Ch., a.s., v počtu 2 900 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč každá, a to za částku 188,5 mil. Kč, - obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2001 od společnosti SAM za zákazníky svěřené finanční prostředky akcie společnosti S., a.s., v počtu 53 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1 mil. Kč každá, a to za částku 220 mil. Kč, když předtím - obviněný K. T. za K. Q., a.s., zakoupil na základě tří kupních smluv od své vlastní mateřské společnosti Q. P., a.s., za zákazníky svěřené finanční prostředky, akcie emitenta společnosti M. B., a.s., ovládané obviněným K. T., a to konkrétně na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 1999 za celkovou kupní cenu 210 mil. Kč, na základě kupní smlouvy ze dne 4. 10. 1999 za celkovou kupní cenu 213 mil. Kč a na základě kupní smlouvy ze dne 21. 12. 1999 za celkovou kupní cenu ve výši 426,3 mil. Kč, když na základě těchto smluv nabyl K. Q., a.s., celkem 1.180.000 ks kmenových akcií této společnosti, když zatajili, že cena za akcie společnosti M. B., a.s., za kterou je K. Q., a.s., prodává, resp. nakupuje svým zákazníkům, je nadsazená, neboť nezohledňuje přinejmenším tu skutečnost, že akcie dvou lázeňských společností ovládaných opět obviněným K. T. (L. T. n. B., a.s., L. l. B., a.s.), které jsou v majetku společnosti obviněného K. T., M. B., a.s., jsou zastaveny pro I., a.s., (dnes již Č., a.s.) a že akcie L. l. J., a.s., (původně v majetku společnosti M. B., a.s.) byly převedeny na základě dohody o přistoupení závazku a smlouvy o zabezpečovacím převodu akcií ze dne 8. 9. 2000 na společnost P. I. L. (dále jen P.), a to vše za situace, kdy pro cenné papíry, pořízené do zákaznického portfolia výše uvedenými nákupy akcií Ch., a.s., S., a.s., a M. B., a.s., neexistuje žádný relevantní trh, neboť téměř celá emise je v majetku klientů K. Q., a.s., a proto vykazují velmi nízkou likviditu, když nelze během krátké doby zajistit prodej těchto cenných papírů mimo okruh klientů K. Q., a.s., a to bez ohledu na prodávané množství, když za pořízení těchto veřejně neobchodovatelných a nelikvidních kmenových akcií obviněným K. T. zcela ovládané společnosti M. B., a.s., obvinění za K. Q., a.s., uhradili nejméně ve 36-ti převodech ode dne 8.4.1999 do dne 31. 12. 2000 obviněným T. 100% ovládané společnosti Q. P., a.s., nejméně 349 mil. Kč z obviněnými vylákaného výnosu z trestné činnosti od klientů K. Q., a.s., přičemž na společnost M. B., a.s., byl v důsledku soustavného způsobu hospodaření v této společnosti obviněným K. T., pro předlužení, z důvodu naprosté insolvence, usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 4. 2002, č.j. 42 K 10/2002-905, prohlášen konkurs, když soustavně záměrně porušovali ustanovení §47a odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech a dále, když · na základě nákupu akcií společností Ch., a.s., S., a.s., a M. B., a.s., ve kterých K. Q., a.s., získalo následující podíly 34%, 56% a 99,71%, tvoří celkem 95,45% klientských portfolií a jedná se o portfolium zakoupené za zákaznické finanční prostředky, nelikvidní, neveřejně obchodovatelné na organizovaných trzích, neschopné prodeje k získání okamžité likvidity ve stanovených velmi krátkých lhůtách pro vypořádání komisionářských smluv, pohybujících se od 3 dnů do 30-ti dnů výplaty zákazníkům, včetně slibovaného výnosu eventuelní ztráty, · stanovují způsob řízení likvidity tak, že je zcela nedostatečný, když v rámci záměrně vytvořeného „vnitřního trhu„ převádějí neregistrované cenné papíry mezi zákazníky K. Q., a.s., za cenu stanovenou samotným K. Q., a.s., když metodika stanovení ceny záměrně žádným způsobem nezohledňuje likviditu daného cenného papíru atd., · K. Q., a.s., pod vedením obou obviněných není schopno zpeněžit portfolio zákazníků do tří dnů, resp. do sedmi pracovních dnů od doručení zákazníka tak, jak je uvedeno ve všeobecných smluvních podmínkách pro produkt SÚSA, aniž by obvinění za K. Q., a.s., cenné papíry z prodávaného portfolia nenakoupili do portfolia jiných (nově příchozích) zákazníků K. Q., a.s., když v případě většího zájmu ze strany zákazníků o výplatu finančních prostředků pak K. Q., a.s., nejsou schopni uspokojit zákazníky právě z důvodu velmi nízké likvidity celkového zákaznického portfolia, · porušují ustanovení §47b odst. 1 písm. e) ZCP tím, že zákazníky záměrně neupozorňují na důležité skutečnosti související s obchodem, zejména na možná rizika, vyplývající z realizace investiční strategie produktu SÚSA s garantovaným výnosem a zákazníky nepravdivě informují o obchodech, které pro zákazníky uzavírají, · neposkytují zákazníkům dostatečné a úplné informace o investiční strategii produktu SÚSA a z toho vyplývajících rizik, resp. neseznamují zákazníky přesně s faktickým výkonem činnosti při nakládání se svěřenými finančními prostředky, neboť bez jakéhokoliv bližšího seznámení obstarávají nákupy neregistrovaných cenných papírů, nejednají kvalifikovaně a čestně, nepostupují v zájmu zákazníků, žádným způsobem zákazníky neinformují o tom, že za jejich finanční prostředky jsou na jejich účty nakupovány neregistrované cenné papíry (viz. výše) v rozsahu, který zakládá zvýšenou míru obecného rizika, dostatečně zákazníky průkazným způsobem neinformují o způsobu umisťování investic s použitím prostředků zákazníka, naopak zákazníkům poskytují nepřesné a zavádějící informace, když přesně a bez zbytečného odkladu zákazníky neinformují o obchodech, které pro něho uzavřeli, a to tak, že zatajují následující údaje o: · investičních instrumentech, které zákazníkům v daném období nakoupili a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazníkům prodali a za jakou cenu, · investičních instrumentech, které zákazník vlastní ke konci daného období v pořizovacích cenách a v tržních cenách, · stavu finanční hotovosti zákazníka ke konci daného období, · údaje o výši pohledávky vzniklé z nákupu investičních instrumentů za prostředky získané od zákazníka na účet účastníka řízení a které nejsou ke konci daného období ve vlastnictví zákazníka, · výši vložených finančních prostředků zákazníka za dané období, · výši čerpaných finančních prostředků zákazníka za dané období, · stavu vložených finančních prostředků zákazníka, · porušují ustanovení §45 odst. 2 zákona o cenných papírech, kterého se dopustili zejména ode dne 1. 1. 2001 do dne 23. 6. 2001, kdy sice pozastavili nabízení produktu SÚSA, avšak poskytovali investiční službu podle ustanovení §8 odst. 2 písm. d) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (ZCP), bez povolení Komise pro cenné papíry, 8. že obviněný K. T. svěřené finanční prostředky od poškozených klientů výhradně používal k nákupům na vlastní účet společnosti K. Q., a.s., tedy si finanční prostředky od zákazníků de facto půjčoval, ovšem bez jejich vědomí s tím, že hrubě zneužil především obecného souhlasu poškozených klientů K. Q., a.s., kteří vyslovili souhlas s tím, aby peněžní prostředky „svěřené„ komisionáři – K. Q., a.s., byly využity též k obchodům na účet komisionáře – K. Q., a.s., avšak za té podstatné podmínky, že se tak mohlo stát pokud tyto obchody byly vždy ve prospěch klientů, 9. že soustavně a kontinuálně odčerpávají jednoznačně v rozporu s povoleným předmětem činnosti a dále v rozporu s oprávněnými ekonomickými zájmy poškozených klientů K. Q., a.s., z jimi vložených finančních prostředků do produktu pod názvem S. ú. s. a. (dále jen SÚSA), který K. Q., a.s., „poskytovalo“ na základě uzavřených komisionářských smluv s poškozenými klienty následující finanční částky pod záminkou poskytnutí půjček třetím subjektům, s cílem tyto subjekty na úkor poškozených klientů K. Q., a.s., obohatit a učinili tak, když · poskytli T. V., bývalému členu statutárnímu orgánu K. Q., a.s., v roce 1996 půjčku ve výši 9 mil. Kč, na kterou byla již v roce 1996 vytvořena v účetnictví K. Q., a.s., opravná položka podle závěrečné zprávy z vlastního auditu spol. N. a. s.r.o., · K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 12. 1997 sám sobě půjčku ve výši 10 mil. Kč se splatností ke dni 1. 1. 2002, · K. T. poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 3. 1999 z finančních prostředků klientů K. Q., a.s., své vlastní společnosti M. B., a.s., finanční částku ve výši 1 mil. Kč, · K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 30. 11. 1999 spol. G. F., s.r.o., půjčku ve výši 2 mil. Kč, · poskytli půjčku fotbalovému klubu na základě smlouvy o krátké finanční výpomoci ze dne 15. 12. 1999 ve výši 23,5 mil. Kč, · K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2000 L. P., částku ve výši 150.000,- Kč, · K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2000 J. P., částku ve výši 150.000,- Kč, · obviněný Ing. O. B. jako výkonný ředitel K. Q., a.s., dne 19. 10. 2000 podepsal smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli půjčku jistému Z. S. ve výši 4.399.991,- Kč, a to z toho důvodu, že tento člověk s největší pravděpodobností přijal od jednotlivých klientů K. Q., a.s., jako autorizovaný finanční poradce jejich vklady, které však neodváděl obviněnému K. T., krátil jejich přijetí, dokonce falšoval smlouvy o SÚSA, podpisy a finanční částky od celkem 38 klientů využil pro svůj prospěch, na základě této smlouvy obviněný Ing. O. B. poskytl na zakrytí tohoto „manka„ vzniklého K. Q., a.s., půjčku Z. S. ve výši 4.399.991,- Kč, kterou měl dlužník splácet od jejího poskytnutí (někdy v roce 2000 zřejmě) až do dne 31. 12. 2001, · dne 8. 1. 2001 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl půjčku ve výši 2 mil. Kč společnosti T. N., a.s., (obviněného K. T.), a to se splatností do dne 30. 6. 2001, · dne 15. 1. 2001 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl na základě smlouvy o úvěru půjčku obviněnému K. T. ve výši 3,2 mil. Kč, · dne 13. 2. 2001 poskytl Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., půjčku společnosti A. G. C., s.r.o., ve výši 6 mil. Kč se splatností do dne 13. 3. 2001, · dále dne 26. 2. 2001 za K. Q., a.s., poskytl obviněný Ing. O. B. spoluobviněnému K. T., resp. jeho společnosti M. B., a.s., půjčku ve výši 1 mil. Kč se splatností do dne 15. 3. 2001 (smlouva byla později změněna a splatnost odložena do dne 31. 7. 2001), · dne 28.2.2001 opět obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako předseda představenstva poskytl krátkodobou finanční výpomoc ve výši 20 mil. Kč, společnosti P. L., a to P. L.-L., se splatností do dne 30.6.2001, · dne 2. 3. 2001 na základě smlouvy o půjčce obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl obviněnému K. T. jako fyzické osobě půjčku ve výši 4 mil. Kč určenou na pořízení soukromé nemovitosti obviněného K. T., a to vily s pozemkem a garáží (která byla v souvislosti s realizací právní pomoci podle úmluvy č. 33/1997 Sb. v podílu obviněného K. T. na této nemovitosti zajištěna výkonem rozhodnutí podle §347 odst. 1 a §348 odst. 1 trestního řádu), · dne 19.3.2001 obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl částku ve výši 3 mil. Kč jako půjčku společnosti H. P., a.s., a to se splatností do dne 19.5.2001, · dne 26. 9. 2001 obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., poskytl částku ve výši 5 mil. Kč jako půjčku společnosti S. a. m., s.r.o., (dále jen SAM), · obviněný Ing. O. B. poskytl v roce 2001 obviněnému K. T. půjčku ve výši 3.805.745,- Kč a půjčku podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2001 ve výši 2 mil. Kč, · obviněný K. T. převedl z bankovního účtu K. Q., a.s., z klientských finančních prostředků v sedmi platbách celkem 102.342.878,- Kč na účet P. L., a učinil tak, když takto převedl a obohatil P. L. o částku 30 mil. Kč dne 19. 4. 1999, 10 mil. Kč dne 23. 4. 1999, 816.000,- Kč a 4 mil. Kč dne 26. 4. 1999, 46.500.696,- Kč dne 11. 6. 1999, 5 mil. Kč a 6.026.182,- Kč dne 9. 7. 1999, o čemž obviněný Ing. O. B. věděl a přesto tuto informaci záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., zatajil, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 1. 1999 půjčku na základě smlouvy o úvěru L. H., ve výši 8 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 24. 3. 1999 půjčku na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci spol. P. P., a.s., ve výši 70.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 1. 9. 1999 půjčku PhDr. M. K., ve výši 1 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 4. 1999 půjčku své mateřské společnosti Q. P., a.s., ve výši 5 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 12. 2. 1999 půjčku společnosti L. l. Q., a.s., ve výši 100.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 7. 6. 1999 půjčku své společnosti M. B., a.s., ve výši 2 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 23. 7. 1999 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval, ve výši 25.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 12. 8. 1999 půjčku společnosti T. N., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 19 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 8. 1999 půjčku společnosti T. N., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 5,2 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 25. 11. 1999 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval, ve výši 1.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 22. 4. 1999 půjčku společnosti Q. P., a.s., kterou jako předseda představenstva zastupoval, ve výši 94.725,698,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 14. 9. 1999 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 1,5 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 3. 12. 1999 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 1 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 30. 11. 1999 půjčku společnosti G. F., s.r.o., ve výši 1 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 8. 12. 1999 půjčku společnosti G. F., s.r.o., ve výši 2 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 15. 5. 1997 půjčku společnosti Q. P., a.s., ve výši 4.685.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 20. 7. 2000 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši ve výši 17.211.000,- Kč, · obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 20. 11. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli manželům L. M., a V. M., půjčku ve výši 25.000,- Kč, · obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 15. 11. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti H. P., a.s., půjčku ve výši 3 mil. Kč, · obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 6. 12. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti C. a., s.r.o., půjčku ve výši 4 mil. Kč, když obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 2. 3. 2001 z důvodu nesplacení této půjčky další smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti C. a., s.r.o., půjčku ve výši 1,5 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 18. 9. 2000 půjčku společnosti T. N., a.s., ve výši 18.574.000,- Kč, · obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva spol. K. Q., a.s., podepsal dne 11. 12. 2000 smlouvu o půjčce, na základě které obvinění za K. Q., a.s., poskytli společnosti B., a.s., půjčku ve výši 2,5 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 13. 1. 2000 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 150.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 4. 1999 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši ve výši 500.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 3. 3. 1999 půjčku společnosti K. d. Č. r., s.r.o., ve výši 4 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 21. 1. 1999 půjčku společnosti K. A., s.r.o., ve výši 4 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 25. 7. 2000 půjčku společnosti M. B., a.s., ve výši 5.050.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 5. 8. 1998 půjčku své mateřské společnosti Q. P., a.s., ve výši 9 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 9. 4. 1998 půjčku společnosti B., a.s., půjčku ve výši 1,6 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 22. 6. 1998 půjčku společnosti B., a.s., půjčku ve výši 3 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 24. 8. 1998 půjčku společnosti L., a.s., půjčku ve výši 9 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 30. 11. 1998 půjčku společnosti D., a.s., půjčku ve výši 10 mil. Kč, · J. R. za spol. K. Q., a.s., poskytl dne 1. 1. 1997 K. T. na jeho pokyn na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 250.000,- Kč, · obviněný K. T. jako ovládající osoba spol. K. Q., a.s., zastoupené J. A. poskytl dne 27. 8. 1997 L. Š., na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 200.000,- Kč, · obviněný K. T. jako ovládající osoba spol. K. Q., a.s., zastoupené J. A. poskytl dne 15. 7. 1997 společnosti G. D. C., s.r.o., na základě smlouvy o krátkodobé finanční výpomoci půjčku ve výši 650.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 3. 1997 půjčku společnosti T. N., a.s., ve výši 20 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 16. 12. 1997 půjčku společnosti Q. Č. r., a.s., kterou jako jednatel zastupoval, ve výši 25.000,- Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 29. 12. 1997 půjčku MUDr. O. P., ve výši 10 mil. Kč, · obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl na základě smlouvy o půjčce poskytnuté zaměstnanci, bez uvedení data uzavření, M. D., půjčku ve výši 80.000,-Kč, ·obviněný K. T. jako zástupce spol. K. Q., a.s., poskytl dne 18. 3. 1997 na základě smlouvy o půjčce poskytnuté zaměstnanci J. O., půjčku ve výši 120.000,- Kč, 10. že poskytují bez ekonomického důvodu a zejména v rozporu s oprávněnými zájmy těchto klientů další půjčky a finanční prostředky s obviněným K. T. spřízněným fyzickým a právnickým osobám k jejich obohacení, a to zejména obviněnému K. T. (půjčka 9.586.690,- Kč), J. R. (půjčka 4.421.537,- Kč), MUDr. O. P. (půjčka 2.023.093,- Kč), Ing. J. M. (půjčka 2.900.000,- Kč), společnostem obviněného T., T. N., a.s., (půjčka 43.142.218,- Kč), Q. Č., s.r.o., (půjčka 136.000,- Kč), P., s.r.o., (půjčka 2.852.589,- Kč), L. l. Q., a.s., (půjčka 420.000,- Kč), G. C., s.r.o., (půjčka 518.824,- Kč), nejméně ve výši 66.000.951,- Kč, 11. že se zbavili pohledávek, které v rozporu s ekonomickými zájmy klientů K. Q., a.s., vznikly mezi K. Q., a.s. a níže uvedenými třetími subjekty z titulu půjček, a to G. C., s.r.o., L. l. Q., a.s., Ing. J. M., P., s.r.o., Q., a.s. Č., s.r.o., T. N., a.s., obviněnými K. T., MUDr. P. O. a J. R., když dne 4. 11. 2000 obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., postoupil tyto pohledávky v celkové výši 75.435.287,- Kč společnosti R. L., zastoupené p. G. T., za částku 64.723.783,- Kč, když poté za této situace tuto pochybnou pohledávku, která byla z Č. r., kde by byla rozhodně snadněji vymahatelná, pro účely zahlazení stop obviněnými spáchané trestné činnosti, převedena obviněnými, společnosti se sídlem na ostrovech, kde se takřka vymáhat nedá, když obviněný Ing. O. B. z této pochybné transakce vzniklou pohledávku K. Q., a.s., za společností R. L., převedl na společnost SAM, a to za částku 64,723.783,- Kč na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou opět uzavřel obviněný Ing. O. B. dne 24. 10. 2001 za K. Q., a.s., se společností S. A. m., s.r.o., (dále jen SAM), která nikdy nebyla uhrazena, když tato pohledávka byla obviněnými údajně použita na základě smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 k „úhradě kupní ceny“ 2.900 ks nelikvidních akcií společnosti Ch., a.s., které koupila spol. K. Q., a.s., od spol. SAM dne 16. 11. 2001, což obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., zatajili a umožnili tak zakrýt nezákonné poskytování půjček a finančních prostředků klientů K. Q., a.s., v rozporu s jejich oprávněnými zájmy, 12. že vyvedli z majetku K. Q., a.s., cenné papíry nakoupené za finanční prostředky poškozených klientů K. Q., a.s., které v úmyslu obohatit společnost SAM ku škodě klientů K. Q., a.s., na základě smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 8.10.2001 uzavřené obviněným Ing. O. B. jako předsedou představenstva K. Q., a.s., převedli společnosti SAM, a to zahraniční a tuzemské, veřejně obchodovatelné akcie v počtu 160 titulů z majetku K. Q., a.s., za částku 152.302.882,70,- Kč, která měla být splatná na účet K. Q., a.s., do dne 7. 11. 2001 po převodu akcií podle této smlouvy, když na zajištění této kupní ceny vystavila společnost SAM, kterou tak o tyto cenné papíry obohatili, K. Q., a.s., směnku vlastní se směnečnou částkou 152.302.882,70,- Kč nikoliv na řad, splatnou ke dni následujícímu po splatnosti kupní ceny s tím, že kupující je oprávněn proti placení kupní ceny požadovat vydání této směnky, přičemž kupní cena nebyla společností SAM nikdy zaplacena a byla použita k zápočtu na základě Smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 mezi SAM a spol. K. Q., a.s., 13. že stejným způsobem obvinění Ing. O. B. a K. T. vyvedli z majetku K. Q., a.s., cenné papíry v počtu 351.903 ks zaknihovaných kmenových akcií na doručitele o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, jejichž emitentem je obchodní společnost P. s., a.s., zakoupené za finanční prostředky poškozených klientů K. Q., a.s., v úmyslu obohatit společnost SAM, kterou tak o tyto cenné papíry obohatili, a to ku škodě klientů K. Q., a.s., na základě smlouvy, kterou opět uzavřel obviněný Ing. O. B. jako předseda představenstva K. Q., a.s., dne 25. 10. 2001 se SAM, a to údajně za kupní cenu ve výši 219.939.375,- Kč, která měla být splatná na účet převodce (tedy K. Q., a.s.) ve lhůtě 7 dnů ode dne podpisu, 14. že obvinění Ing. O. B. a K. T. započetli kupní cenu za 351.903 ks akcií emitenta P. s., a.s., ve výši 219.939.375,- Kč, na základě Smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 8. 11. 2001 mezi spol. K. Q., a.s. a spol. SAM, s prodejní cenou za 53 ks akcií emitenta S., a.s., ve výši 220 mil. Kč a výsledkem zápočtu byl paradoxně závazek K. Q., a.s., vůči SAM ve výši 60.625,- Kč, když tento závazek dále započetli spolu se závazkem za nákup 2900 ks akcií emitenta Ch., a.s., v ceně 188.500.000,- Kč s pohledávkami za SAM, které vznikly za nezaplacený nákup 160 titulů cenných papírů ve výši 152.302.883,- Kč, za nákup pohledávky za R. L. ve výši 64.723.783,- Kč na základě smlouvy o zápočtu pohledávek a závazků ze dne 28. 11. 2001 mezi K. Q., a.s., a SAM, v důsledku čehož na základě těchto smluv došlo k tomu, že K. Q., a.s., se zbavilo poměrně kvalitního portfolia nakoupených cenných papírů za vylákaný výnos z trestné činnosti od poškozených klientů K. Q., a.s., které převedlo právě společnosti SAM k jejímu obohacení, když o tyto poměrně kvalitní cenné papíry se obohatila společnost SAM faktickou výměnou za nekvalitní, neobchodovatelné cenné papíry, jejichž kupní cena byla přemrštěná, 15. že oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl, zatajili, že K. Q., a.s., dlouhodobě, díky značnému a soustavnému odčerpávání finančních prostředků vložených poškozenými klienty K. Q., a.s., do produktu SÚSA, zbavováním se poměrně hodnotných cenných papírů nakoupených za tyto klientské finanční prostředky, vše s cílem obohatit obviněného K. T., jím ovládané společnosti např. Q. P., a.s., M. B., a.s., ale i společnost SAM ku škodě klientů K. Q., a.s., dosahuje pochopitelně záporných hospodářských výsledků, a to dlouhodobě, a proto obviněný Ing. O. B. třemi smlouvami převedl na SAM z důvodu zmanipulovat skutečný hospodářský stav v K. Q., a.s. a nadhodnotit beztak záporný hospodářský výsledek K. Q., a.s., obchodní podíly a akcie tří společností obviněného K. T., které byly v majetku K. Q., a.s., a to převodem na SAM a učinil tak, když: a) smlouvou ze dne 19. 12. 2001 uzavřenou mezi K. Q., a.s., (obviněný Ing. O. B.) a SAM obvinění převedli z K. Q., a.s., 1.966 kmenových akcií společnosti obviněného K. T. T. N., a.s., za nereálnou a přemrštěnou cenu ve výši 72.158.310,- Kč, b) smlouvou mezi K. Q., a.s., (obviněný Ing. O. B.) a SAM téhož dne, tj. dne 19. 12. 2001 obvinění převedli z K. Q., a.s., obchodní podíl na další společnosti obviněného K. T. A. T., spol. s r.o., za nereálnou a značně nadhodnocenou kupní cenu v částce neuvěřitelných 222 mil. Kč, c) třetí smlouvu opět téhož dne uzavřel obviněný Ing. O. B. za K. Q., a.s., jako jeho předseda představenstva se společností SAM na základě, které převedl z K. Q., a.s., obchodní podíl na další společnosti obviněného K. T. I., s.r.o., za nereálnou a značně nadhodnocenou kupní cenu v částce 48,5 mil. Kč, přičemž tyto všechny tři smlouvy měly jedno společné, a to, že měly uměle vytvořit neexistující kladný hospodářský výsledek K. Q., a.s., a to vzhledem k tomu, že se jednalo o zastřené právní úkony, a to s ohledem na konstrukci rozvazovacích podmínek, za kterých tyto smlouvy pozbývaly účinnosti, a to marným uplynutím tříměsíční lhůty ode dne podpisu smlouvy po zaplacení kupní ceny, když obvinění konstruovali tyto smlouvy tak, že jim muselo být jasné, že tyto kupní ceny zaplaceny nebudou a v důsledku toho se akcie společnosti T. N., a.s., a obchodní podíly K. Q., a.s., na společnostech obviněného K. T. A. T., spol. s r.o., a I., s.r.o., vrátí do majetku K. Q., a.s., což se také stalo, nicméně však K. Q., a.s., ještě před tím zaúčtovalo do svého účetnictví převod těchto obchodních podílů a akcií společností ovládaných obviněným K. T. jako pozitivní hospodářský výsledek, čímž jej výrazně obvinění záměrně hrubě nepravdivě zkreslili, aby mohli vytvořit před svými klienty, státním dozorem nad kapitálovým trhem a třetími subjekty nereálný obraz pozitivního hospodářského výsledku, ačkoliv tomu fakticky bylo právě naopak, když dále oba obvinění záměrně poškozeným klientům K. Q., a.s., s cílem uvádět je v omyl zatajili, že obviněný K. T. uzavřel jménem K. Q., a.s., dne 26. 4. 1999 tzv. smlouvu o dílo se společností M. E. L., na nesmyslný předmět činnosti ze strany této společnosti, spočívající např. v průzkumu kapitálového trhu i v afrických a islámských zemích, ač v těchto oblastech prakticky žádný takový trh neexistuje, a na základě které si vytvořil záměrně a v rozporu s ekonomickými zájmy klientů K. Q., a.s., podmínky pro odstranění cca 10.225.000,- Kč ze svěřených klientských prostředků, které byly v řadě několika po sobě jdoucích platbách převedeny ode dne 14. 9. 1999 do dne 12. 12. 2000 na účet společnosti M. E. L., vedený v U. b., a.s., když později byla tato částka převedena na účty této společnosti do ciziny, která byla takto obohacena, což vše opět ku škodě klientů K. Q., a.s., 16. že obviněný K. T. uzavřel dne 1. 6. 1999 sám se sebou, a to mezi Q. P, a.s., (mateřská společnost K. Q., a.s.) a A. T., s.r.o., (opět obviněný K. T.) smlouvu o distribuci produktu SÚSA, který měla zajišťovat A. T., s.r.o., prostřednictvím dealerů, kteří produkt SÚSA nabízeli, tzv. autorizovaných finančních poradců (dále jen AFP), jakým byl např. i s největší pravděpodobností i jistý Z. S., jehož manko v K. Q., a.s., obvinění pokryli další půjčkou, kdy A. T., s.r.o., obviněného K. T. obdržela za tuto činnost nebývale vysokou odměnu, jejíž výše dosáhla 95 mil. Kč v roce 2000 za činnost obchodních zástupců a 101 mil. Kč v roce 2001 za zřízení sítě kontaktních míst, když celkově tato společnost odčerpala za dobu 1997-2001 z finančních zdrojů klientů K. Q., a.s., 332,8 mil. Kč, 17. že se dále přelévají finanční prostředky mezi spřízněnými společnostmi K. Q., a.s., Q. P., a.s., M. B., a.s. a dalšími uměle vytvořenými společnostmi obviněného K. T., A. T., s.r.o., T. N., a.s., I., s.r.o., D., a.s. atd, docházelo k zakrývání vlastního odlivu finančních prostředků svěřených klienty různými zápočty pohledávek, opčními obchody, převody cenných papírů a vypořádáním těchto obchodů, úhradě kupní ceny, prolongací půjček poskytnutých neznámo z jakých důvodů třetím subjektům atd., když je zřejmé, že obvinění záměrně nevytvořili dostatečné vlastní zdroje k financování potřeb K. Q., a.s. a finanční prostředky klientů používali k doplnění chybějících vlastních zdrojů K. Q., a.s., na financování provozních nákladů a dalších výdajů K. Q., a.s., již od roku 1996, což oba obvinění neustále klientům K. Q., a.s., záměrně zatajovali, jako když z finančních prostředků vylákaných od klientů K. Q., a.s., obohatili níže uvedené subjekty: 17.1. pod záminkami úhrady služeb, provizí, reklamy, inzerce, tzv. materiálu a energie, z vylákaného výnosu z trestné činnosti z K. Q., a.s., odstranili nejméně 567 mil. Kč a z toho: nejméně 379,6 mil. Kč za služby poskytované obviněným K. T. ovládanými společnostmi, a to nejméně 332,8 mil. Kč společnosti A. T., s.r.o., za marketing, reklamu, činnost obchodních zástupců a zřízení obchodní sítě obchodních zástupců, společnosti I., s.r.o., nejméně 3,6 mil. Kč za poskytování software, společnosti Q. P., a.s., nejméně 43,2 mil. Kč za obchodní poradenství, které tak neoprávněně obohatili, dále 17.2. na úhradu mzdových nákladů zaměstnanců K. Q., a.s., použili z finančních prostředků vylákaných od klientů K. Q., a.s., částku ve výši nejméně 44 mil. Kč, z toho na odměny představenstva a dozorčí rady ve výši nejméně 1,8 mil. Kč, 17.3. z finančních prostředků vylákaných od klientů K. Q., a.s., poskytli půjčky převážně spřízněným společnostem a osobám ve výši nejméně 538.291.263,-Kč, a to: Q. P., a.s., M. B., a.s., D., a.s., L., a.s., K. d. Č. r., s.r.o., B., a.s., C. a., s.r.o., K. A., s.r.o., P. P., a.s., spol. G. F., s.r.o., fotbalovému klubu, spol. T. N., a.s., spol. A. G., s.r.o., spol. H. P., a.s., spol. S. a. m., s.r.o., spol. Q. Č., s.r.o., spol. P., s.r.o., spol. L. l. Q., a.s., spol. G. C., s.r.o., K. T., L. H., PhDr. M. K., L. M. a V. M., L. Š., M. D., J. O. T. V., L. P., J. P., Z. S., P. L., J. R., MUDr. O. P., Ing. J. M., které tak neoprávněně obohatili, 17.4. na nákup hmotného a nehmotného investičního majetku použili z finančních prostředků vylákaných od klientů K. Q., a.s., částku ve výši nejméně 28 mil. Kč, na úhradu dalších výdajů použili z finančních prostředků vylákaných od klientů K. Q., a.s., částku ve výši nejméně 16,7 mil. Kč, které použili na následující účel - úhrady pokuty uložené KCP K. Q., a.s., ve výši 3 mil. Kč, - úhrady přeplatku ve výši 1,5 mil. Kč poslané dne 26. 9. 2000 na bankovní účet N. H. za odkup cenných papírů emitenta M. B., a.s., - úhrady manka vzniklého v K. Q., a.s., zpronevěrou vkladů a výběrů klientů K. Q., a.s., autorizovanými finančními poradci (AFP) ve výši 12,2 mil. Kč, které tak s výjimkou KCP neoprávněně obohatili, když i tímto způsobem a ku škodě oprávněných ekonomických zájmů dále neoprávněně obohatili sebe, další spřízněné osoby a následující společnosti: 17.5. S. a. m., s.r.o., nejméně o částku celkem 208,5 mil. Kč, když obvinění za spol. K. Q., a.s., zakoupili dne 16. 11. 2001 od spol. SAM 2.900 ks akcií emitenta Ch., a.s., za přemrštěnou cenu 188,5 mil. Kč, když SAM tyto akcie koupil dne 15. 11. 2001 od spol. D. G. F. S. L., a tím umožnili realizovat spol. SAM zisk během 24 hodin ve výši 68,5 mil. Kč a když zakoupili dne 24. 10. 2001 od spol. SAM 53 ks akcií emitenta S., a.s., za přemrštěnou cenu 220 mil. Kč, zatímco SAM tyto akcie zakoupil dne 22. 3. 2001 od Ing. K., a M. N., za 80 mil. Kč, a tím umožnili společnosti SAM realizovat zisk ve výši 140 mil. Kč, 17.6. Q. P., a.s., o částku nejméně ve výši 134,2 mil. Kč, když zakoupili od spol. Q. P., a.s., neveřejně obchodovatelné cenné papíry spol. M. B., a.s., v počtu 1.221.600 ks za celkovou částku 882.580.000,- Kč a umožnili realizovat zisk spol. Q. P., a.s., ve výši minimálně 134,2 mil. Kč, 17.7. P. I. L. (dále jen P.) nejméně o částku 419 mil. Kč, když dne 8. 9. 2000 obviněný K. T. uzavřel smlouvu o úvěru mezi spol. P. jako věřitelem a K. Q., a.s., jako dlužníkem na částku 115 mil. Kč, přičemž K. Q., a.s., však ve skutečnosti obdržel pouhých 80 mil. Kč a zároveň dne 8.9.2000 uzavřel obviněný K. T. se spol. P. Dohodu o přistoupení k závazku a smlouvy o zajišťovacím převodu akcií mezi společností P. a M. B., a.s., na základě které došlo dne 13. 9. 2000 k převodu 299.062 ks akcií L. l. J., a.s., z majetku spol. M. B., a.s., na majetkový účet spol. P., když tyto akcie podle posudku znaleckého ústavu Č. z., a.s., ze dne 22. 4. 2002 mají mít údajně tržní hodnotu 499 mil. Kč a spol. P. získala akcie L. l. J., a.s., za pouhých 80 mil. Kč (výše čerpaného úvěru), 17.8. M. E. L., o částku 10.225.000,- Kč, když obviněný K. T. za spol. K. Q., a.s., uzavřel dne 26. 4. 1999 s touto společností smlouvu o dílo na nesmyslný předmět činnosti ze strany této společnosti, spočívající např. v průzkumu kapitálového trhu i v afrických a islámských zemích, ač v těchto oblastech prakticky žádný takový trh neexistuje, a tím umožnil převést uvedenou částku v několika po sobě jdoucích platbách ode dne 14. 9. 1999 do dne 12. 12. 2000 na účty společnosti M. E. L., která byla takto obohacena, 17.9. N. H., o částku 34 mil. Kč, když obviněný K. T. uzavřel s N. H. dne 7. 10. 1999 smlouvu o prodeji cenných papírů v počtu 238.095 ks akcií M. B., a.s., za 249.999.750,- Kč a dne 10.8.2000 tyto akcie odkoupil na základě smlouvy o převodu cenných papírů za částku 300 mil. Kč a tím umožnil realizovat N. H. realizovat zisk ve výši 50.000.250,- Kč za dobu kratší než 10 měsíců, což představovalo čistý výnos z této transakce pro pí. H. ve výši 32,5 mil. Kč při zohlednění časové hodnoty peněz, když jmenovaná zároveň obdržela o 1,5 mil. Kč více než byla dohodnutá cena, která je vedena do současné doby jako pohledávka za jmenovanou, 17.10. Společnost R. L., o 10.711.504,- Kč, když obviněný Ing. O. B. prodal z majetku K. Q., a.s., na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4. 11. 2000, soubor pohledávek vzniklých na základě smluv o půjčkách v nominální hodnotě 75.435.287,- Kč za dohodnutou cenu 64.723.783,- Kč, tedy celkem obviněný K. T. obohatil jím ovládané společnosti a především sám sebe nejméně o částku 916.642.435,- Kč výnosem z trestné činnosti, z toho přímo sebe jako fyzickou osobu a svou rodinu přinejmenším obohatil o částku nejméně 53,842.435,- Kč, a to vše ku škodě zejména těchto poškozených ve výši nejméně cca 3.906.000.000 Korun českých, neboť jen část vkladů klientů K. Q., a.s., vč. příslušenství byla obviněnými vyplacena, a to pouze té části poškozených klientů, kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářskou smlouvu o produktu SÚSA dříve, avšak nikoli z výnosů z hospodaření K. Q., a.s., které mělo být podstatou nabízeného produktu SÚSA, či z výnosů z podnikání K. Q., a.s., se svým vlastním majetkem, které v obou případech, soustavně, po celou dobu páchání trestné činnosti vykazovalo ztrátu a také skončilo s celkovou ztrátou - 273 milionů Korun českých (slovy mínus dvě stě sedmdesát tři milionů Korun českých), ale z vkladů právě té části poškozených klientů K. Q., a.s., kteří s K. Q., a.s., uzavřeli komisionářské smlouvy o produktu SÚSA později a na které se již z těchto důvodů nedostalo.“ Tato obžaloba byla podána u Městského soudu v Praze, který věc předložil Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o příslušnosti; Vrchní soud v Praze pak usnesením ze dne 31. 8. 2004, sp.zn. 6 Ntd 22/2004, věc podle §25 tr. ř. Městskému soudu v Praze odňal a přikázal ji Krajskému soudu v Hradci Králové k projednání a rozhodnutí. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 2 T 10/2004, bylo rozhodnuto tak, že podle §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. se trestní věc obviněných K. T. a Ing. O. B., v níž je obžalobou Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 7.6.2004, sp. zn. 2 VZv 7/2002, spatřován trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., vrací státnímu zástupci k došetření. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že je třeba odstranit závažné procesní vady přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, a v návaznosti na charakter trestné činnosti je pak třeba objasnit základní skutkové okolnosti, bez nichž není možno v hlavním líčení věc rozhodnout a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení. Proti výše citovanému usnesení podal stížnost státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, tuto stížnost podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou. V odůvodnění usnesení Vrchní soud v Praze přisvědčil závěrům Krajského soudu v Hradci Králové o nedostatcích usnesení o zahájení trestního stíhání i obžaloby, pro které je nelze považovat za zákonný podklad pro trestní stíhání obviněných, o neúčinnosti opatřených důkazů a nutnosti nového provedení přípravného řízení včetně vydání nového řádného usnesení o zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř., přičemž bude třeba, aby v přípravném řízení důslednějším způsobem než dosud byly objasněny základní skutkové okolnosti, bez nichž nelze ve věci rozhodnout, a to i na podkladě znaleckého posudku, který by se zabýval stejnou problematikou jako již vyžádané odborné vyjádření, přičemž by z něho bylo patrno nejen to, jaká škoda byla způsobena jednotlivým poškozeným, ale i to, jaký je součet škod způsobených poškozeným v jednotlivých měsících, dále za každý rok a škoda celkem za celé období, v němž by se měl každý z obviněných trestné činnosti dopouštět. Při opětovném podání obžaloby je třeba dbát na dodržení všech jejích náležitostí, u důkazů navrhovaných k provedení je nutné uvést č. l. spisu, kde budou založeny. Dále Vrchní soud v Praze uvedl, že opodstatněný je i požadavek krajského soudu na redukci spisu, vyřazení opakujících se či nadbytečných důkazů listinných či jiných důkazů, které by mohly být zařazeny jako přílohy, přičemž za nezbytné považuje Vrchní soud v Praze vyhotovení takového seznamu obsahu spisu, ze kterého by bylo zřejmé, ve kterých svazcích se příslušné důkazy nacházejí. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněných K. T. a Ing. O. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a podrobně popsal podanou obžalobu. Ve stížnosti pro porušení zákona především namítl, že se v daném případě nelze ztotožnit s právním názorem obou soudů, že skutek popsaný v obžalobě je pokračujícím trestným činem, jehož podstatou má být, že na základě velkého množství (kolem 28.000) uzavřených komisionářských smluv měli obvinění vylákat finanční prostředky ke škodě poškozených za účelem obohacení sebe nebo jiného. Žádný z dílčích skutků založených na shora uvedené podstatě nemůže být postaven samostatně k jednání obviněných, neboť obchodní strategie obviněných nezohledňovala každého jednoho klienta SÚSA, nýbrž finanční zdroj jako celek, který podle předem promyšleného schématu byl z účtu SÚSA použit na uspokojování těch klientů, kteří včas požádali o výplaty, dále na jakousi sféru vnitřního bankovnictví K. Q., a.s., kdy spřízněným osobám byly z tohoto zdroje poskytovány půjčky, dále do oblasti odčerpávání zdroje nákupem nebonitních, tedy z obchodního hlediska nelikvidních, veřejně neobchodovatelných akcií společností S., M. B., Ch. a do dalších prodělečných aktivit uvedených v obžalobě. Pro podporu názoru, že jednání obviněných není pokračujícím trestným činem, je třeba uvést, že žádný dílčí skutek v jednání obviněných nemůže být posouzen jako samostatný trestný čin, neboť každý klient K. Q., a.s., po uzavření smlouvy de facto své finanční prostředky vkládal do portfolia této společnosti, z něhož bylo prováděno čerpání shora popsaným způsobem. Z portfolia společnosti, které tvořilo množinu vkladů, pak obdržel výplatu, pokud další klienti vytvořili jeho potřebnou likviditu. V daném případě byl podle stěžovatele vyvolán protiprávní stav již zřízením účtu SÚSA, neboť nebyl a ani nemohl být zřízen pro obstarávání kapitálových obchodů pro klienta (ve Středisku cenných papírů v P. nebyly řádně založeny klientské účty, přes které by tyto obchody K. Q., a.s., pro ně zajišťovalo) a tento protiprávní stav byl udržován po celou dobu vytváření jeho zdroje. Dále ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že za tohoto stavu je zbytečné vyslýchat všech 28.000 poškozených (jak se toho po státním zástupci domáhají oba soudy), aby bylo možno učinit spolehlivý závěr o škodě způsobené jednotlivým poškozeným, když výše této škody je dána výší investice každého klienta do systému SÚSA bez ohledu na to, zda obdržel výplatu či nikoliv. Škoda každému klientovi vznikla tím, že svoje finanční prostředky dal do projektu, který nebyl určen pro obchod s cennými papíry s cílem zhodnotit vloženou investici, nýbrž jeho investice byla zmařena již na počátku právního vztahu ke K. Q., a.s., tím, že byla vložena do jakéhosi hazardního procesu na modifikované bázi pyramidového efektu, přičemž návratnost pouhého vkladu navýšeného o smluvní pokutu byla závislá na objemu zabezpečení zdroje z investic dalších klientů a časového okamžiku požadavku výplaty, jakož i z jiných okolností, zejména objemu půjček společnosti K. Q., a.s., pro určitý okruh osob a dalších aktivit s výnosem pro klienta nesouvisející. Proto podle stěžovatele nelze v této souvislosti považovat za správný ani názor Vrchního soudu v Praze o výši způsobené škody, který rozporuje částku 3.906.000.000,- Kč uvedenou v obžalobě, když konstatuje, že výše škody by měla představovat rozdíl mezi souhrnem vkladů všech klientů a tou částí vkladů, která byla klientům řádně vyplacena v souladu s podmínkami uzavřených smluv. Pokud totiž právní režim uzavření komisionářské smlouvy spočívá v tom, že se jedná o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru a jeho obsahem je závazek komisionáře zařídit vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru nebo uskutečnění činnosti k dosažení tohoto výsledku, je zřejmé, že žádná výplata části klientů nemohla být uskutečněna v souladu s podmínkami uzavřené komisionářské smlouvy. V systému vytvořeném obviněnými bylo uspokojení jednoho klienta spojeno s poškozením jiného klienta, neboť se snižovala likvidita portfolia, z něhož sám mohl být vyplacen. Pro určení výše škody je tak zapotřebí zásadně vycházet z částky 3.906.000.000,- Kč, která se rovná celkové promarněné investici klientů. Je třeba poukázat na to, že částka, kterou někteří šťastní klienti od K. Q., a.s.,obdrželi, nebyla produktem jejich počáteční investice, a to ani jako výnos z kapitálového obchodu, ani jako kompenzace za ztrátu z kapitálového obchodu. Důvod vrácení věci do přípravného řízení, kde je vytýkán nedostatečný popis skutku v obžalobě, jakož i v usneseních, na základě kterých bylo zahájeno trestní stíhání a trestní stíhání rozšířeno, a kde je s poukazem na pokračující trestný čin sestávající z 28.000 dílčích skutků poukázáno na to, že procesně validní způsob zahájení trestního stíhání spočívá ve sdělení obvinění každého dílčího skutku, je nesprávný. Podle ministra spravedlnosti oba soudy nesprávně vyhodnotily podstatu a jednotu skutku specifického jeho vázaností na činnost obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., při tvorbě a použití produktu SÚSA. Zejména pak podcenily základní zjištění Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru v K. Q., a.s., že klienti této společnosti řádně nemají založeny ve Středisku cenných papírů samostatné účty, což prakticky vylučovalo, aby investice každého klienta mohla být skrze zaknihované cenné papíry nejen prakticky, natož pak transparentně zobchodována na burzovních nebo jiných trzích. Proto je třeba považovat pokyny k došetření dané oběma soudy ke skutkovým okolnostem za nadbytečné a vrácení věci státnímu zástupci z těchto důvodů je v rozporu se zákonem. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr.ř., že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, byl porušen zákon ve vytýkaném směru, a to ve prospěch obviněných. K obsahu stížnosti pro porušení zákona se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který se navrhl stížnosti pro porušení zákona vyhovět. Obviněný Ing. O. B. prostřednictvím svého obhájce vyjádřil nesouhlas se stížností pro porušení zákona, neboť napadená rozhodnutí považuje za správná a zákonná. Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, které napadené části rozhodnutí předcházelo, a zjistil, že zákon porušen nebyl. Podle §266 odst. 1 věty první tr. ř. lze v řízení o stížnosti pro porušení zákona přezkoumávat jen rozhodnutí, které je pravomocné. Z citovaného ustanovení vyplývá presumpce správnosti a zákonnosti takového rozhodnutí, což znamená, že Nejvyšší soud musí vycházet z předpokladu, že napadené rozhodnutí bylo učiněno v souladu se zákonem, není-li zjištěn opak. Porušení zákona tedy může Nejvyšší soud vyslovit a případně napadené rozhodnutí zrušit toliko za situace, kdy po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že rozhodnutí zákonu neodpovídá, a to do takové míry, že nelze trvat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti. Takový závěr lze ovšem učinit jen na podkladě skutečností, které vyplývají z dosavadního řízení a z příslušného trestního spisu, v němž jsou výsledky řízení, zejména pak provedeného dokazování zachyceny. Přitom nad zájmem na stabilitě pravomocných rozhodnutí musí převážit zájem na tom, aby nezákonnost, jestliže ji skutečně Nejvyšší soud zjistil, byla vzhledem ke své závažnosti napravena. Ve stížnosti pro porušení zákona stěžovatel uvádí, že se nelze ztotožnit s názorem obou soudů na nutnost došetření věci vzhledem k tomu, že základní skutkové okolnosti nebyly v usneseních o zahájení trestního stíhání a v obžalobě náležitě objasněny. Dále podle stěžovatele nelze souhlasit s právním názorem obou soudů, že jednání obviněných je pokračujícím trestným činem, a proto procesně validní způsob zahájení trestního stíhání spočívá ve sdělení obvinění každého dílčího skutku. V odůvodnění usnesení ze dne 28.4.2005, sp. zn. 2 T 10/2004, Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že popis jednání obviněných tak, jak byl orgány přípravného řízení jak ve sdělení obvinění, tak v podané obžalobě proveden, nevyjadřuje subjektivní stránku trestné činnosti a nevyjadřuje, čím byl zaviněn vznik škody, když jak sdělení obvinění, tak i obžaloba pouze popisují nedostatky, pochybení či obcházení rozhodnutí komise pro cenné papíry, kterých se obvinění při své činnosti dopouštěli, když však všichni poškození podepisovali smlouvy dobrovolně, mohli se s nimi seznámit a rovněž tak dobrovolně své finanční prostředky na předmětný účet složili. Ke sdělení obvinění došlo po novelizaci trestního řádu, která vstoupila v účinnost dne 1. 1. 2002. Podmínkou vedení trestního stíhání proti určité osobě, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, je zahájení trestního stíhání dle §160 odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu musí výrok usnesení obsahovat popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a v odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání, včetně okolností, z nichž je dovozována účast toho kterého obviněného na spáchání trestného činu, je-li to podle povahy věci zapotřebí a jež byly podkladem pro zahájení trestního stíhání. Rozhodnutí týkající se sdělení obvinění a následná obžaloba jsou velmi rozsáhlé a jsou kompilací několika různých rozhodnutí, která se vzájemně prolínají, a totožnost jednání popsaného v pokračujících sděleních obvinění se skutkem, který je popsán ve výroku obžaloby, lze dovodit pouze s velkými obtížemi. Jediným vztyčným bodem mezi sdělením obvinění a obžalobou je použití peněz získaných od jednotlivých klientů, kteří však ve sdělení obvinění nejsou specifikování, k jejich specifikaci (28.000 fyzických osob) došlo až v obžalobě, avšak v této části je obžaloba zcela nepřezkoumatelná, když u jednotlivých poškozených není vyčíslena škoda, která jim měla být způsobena a která je znakem trestné činnosti, a rovněž tak není uvedena doba, kdy konkrétně k žalovanému jednání mělo dojít, a rovněž tak je třeba, aby u popisu skutku podvodného jednání byl uveden čas, ve kterém měl být závazek plněn. V rámci vývoje procesních úkonů v této trestní věci, opakovaných či rozšiřujících sdělení obvinění či podané obžaloby, pak nevyplývá podstatná náležitost vyžadovaná zákonem v ustanovení §160 odst. 1 tr. ř., kdy je třeba trvat na konkrétním způsobu vyjádření jednání obviněného, pokud jde o naplnění zákonných znaků stíhaného činu, včetně znaku uvedení v omyl a zejména i pokud jde o uvedení subjektivní stránky jednání obviněného. Tato podstatná náležitost vyplývá i z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 6.6.1996, sp. zn. I. ÚS 46/96, že pokud jde o úmyslný trestný čin, musí být již v záznamu o sdělení obvinění uvedena subjektivní stránka trestného činu, tedy zavinění. Vedle této podstatné skutečnosti pak musí být v popisu skutku vyjádřeny i další vyžadované náležitosti a ty musí být vyjádřeny popisem skutkových okolností tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o naplnění základních znaků trestného činu v daném konkrétním případě, to je uvedení doby trestné činnosti, způsobu páchání trestné činnosti a výše způsobené škody. Pravdou je, že v obžalobě jsou vyjmenovány okolnosti, které byly jednotlivým poškozeným zamlčeny, a jako podvodné je spatřováno jednání v poskytování půjček z prostředků klientů K. Q., a.s. Z obžaloby však nevyplývá, jakou konkrétní částku ten který poškozený na účet společnosti vložil, kdy se tak stalo a rovněž tak z obžaloby nevyplývá, v čem bylo porušeno právo toho kterého klienta či v čem byla porušena povinnost společnosti K. Q., a.s., jak při nákupu akcií, tak při poskytování půjček. Pokud poškození své finanční prostředky společnosti K. Q., a.s., svěřili na základě nějaké smlouvy či dohody, neznamená to, že již v tento okamžik je obžalovaný prostřednictvím společnosti uváděl v omyl, aby se k jejich majetku obohatil, když k naplnění zákonných znaků tohoto trestného činu se vyžaduje, aby jednal v úmyslu příslušné finanční částky nevyplatit nebo alespoň s vědomím, že to nebude moci učinit a že tím jiného uvádí v omyl, aby se k jeho škodě obohatil. Takové skutkové okolnosti, z nichž by bylo možno dovozovat přímý nebo nepřímý úmysl obviněných, však v usnesení o zahájení trestního stíhání, tak i v samotné obžalobě chybí. Popis jednání obviněných by bylo možno považovat za trestný čin podvodu za předpokladu, že v době převzetí finančních částek od poškozených si přinejmenším museli být vědomi toho, že jim finanční situace nedovolí částky vyplatit, být s tím srozuměni, avšak obviněným nic takového kladeno za vinu není a je jim kladeno za vinu pouze to, že postupovali v rozporu s předpisy komise pro cenné papíry či nakupovali akcie, případně poskytovali půjčky. Jako podstatné soud pak spatřuje to procesní pochybení, že ani v jednom usnesení o zahájení trestního stíhání ani v obžalobě není konkrétním způsobem vyjádřeno, jak a kdy byl ten který poškozený poškozen, jaká škoda mu byla způsobena a kdy mělo nastat plnění z uzavřené smlouvy. Tudíž chybí podstatná náležitost popisu naplnění všech znaků skutkové podstaty žalovaného trestného činu. Vyčíslení a způsobení škody je tzv. jinou skutečností, kterou je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, a má stejnou důležitost jako např. jméno a příjmení poškozeného, jeho datum narození či bydliště. Vrchní soud v Praze v odůvodnění usnesení ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, uvedl, že považuje za opodstatněné výtky Krajského soudu v Hradci Králové o zcela nedostatečném popisu skutku ve výrocích všech usnesení o zahájení trestního stíhání i v žalobním návrhu, neboť v nich nejsou formulovány okolnosti umožňující rozlišit ten který dílčí skutek, zda ten který dílčí skutek bude považován za dokonaný či nedokonaný, není v nich náležitě vyjádřena subjektivní stránka jednání obviněných, tj. zavinění a dále v nich není uvedeno a ani to nebylo zjišťováno, konkrétně komu, kdy a v jaké výši obvinění zatajováním a předstíráním nepravdivých skutečností způsobili škodu, tj. kdy a v jaké výši poškození finanční prostředky vložili, zda jim bylo plněno v souladu se smlouvami a v jaké výši a pokud ne, z jakých důvodů. Dílčím útokem pokračujícího trestného činu podvodu za splnění zákonných podmínek o pokračování v trestném činu uvedených v §89 odst. 3 tr. zák. by bylo v daném případě podvodné jednání obviněných ve vztahu ke každému z těch klientů, s nimiž by uzavřeli smlouvu SÚSA v tzv. podvodném úmyslu, tj. úmyslu vylákat jejich finanční prostředky zatajováním podstatných skutečností a pod záminkou jejich značně výhodného zhodnocení, které se zaručuje, a pod slibem jejich navrácení se zhodnocením na požádání ve sjednaných lhůtách s úmyslem tyto sliby nesplnit, klientům způsobit škodu a obohatit sebe i jiné subjekty, k čemuž by také došlo, pokud by obvinění měli jednat v úmyslu přímém, jak vyplývá z odůvodnění obžaloby. Podle ní jednání obviněných mělo být vedeno s cílem neprovádět žádnou vážně míněnou skutečnou ekonomickou činnost ve prospěch oprávněných ekonomických zájmů klientů obchodníka s cennými papíry společnosti K. Q., a.s., která také prováděna nebyla, dále se popisuje jednání obviněných, které se týká zejména způsobu používání klientských finančních prostředků, záměrného nezajištění předpokladů pro splnění závazků, vyplácení zákazníků za použití finančních prostředků nových klientů, nikoliv z vlastní činnosti – z výnosů z hospodaření K. Q., a.s., které mělo být podstatou nabízeného produktu SÚSA a které mělo být od počátku ztrátové, pořízení veřejně neobchodovatelných a nelikvidních kmenových akcií, používání finančních prostředků od poškozených k nákupům na vlastní účet společnosti K. Q., a.s., v neprospěch klientů, odčerpávání finančních prostředků pod záminkou půjček třetím subjektům, zbavení se pohledávek, které vznikly mezi K. Q., a.s. a těmito třetími subjekty z titulu půjček a obohacování dalších subjektů pod záminkami úhrady služeb, materiálu apod. Je třeba přisvědčit Krajskému soudu v Hradci Králové v tom, že skutkové okolnosti, z nichž bylo možno dovozovat přímý či nepřímý úmysl obviněných a všechny zákonné znaky stíhaného trestného činu, měly být vyjádřeny srozumitelně a jednoznačně, a to jak ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání, tak i v obžalobě. Krajský soud správně zdůraznil, že o trestný čin podvodu by se mohlo jednat v případě, pokud u každého dílčího skutku bude prokázáno, že obvinění již v době uzavření smlouvy jednali v úmyslu podmínky smlouvy neplnit, peníze poškozeným nevrátit, použít je k jejich škodě podle vlastního uvážení k obohacení sebe i jiného, a to již od počátku a prvních vkladů klientů, pokud obžaloba vychází jako ze způsobené škody z částky, která zahrnuje vklady poškozených již od roku 1996. Pokud by až po uzavření smluv vznikly překážky, které by jim bránili závazky plnit a které nemohli v době uzavírání smluv ani předvídat, když jinak by byli schopni závazky plnit, pak by se o trestný čin podvodu nejednalo. Dále vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že v obsáhlém a nepřehledném žalobním návrhu a ve výrocích všech usnesení o zahájení trestního stíhání nejsou jasně a srozumitelně vyjádřeny ty základní skutečnosti, které by měly vystihovat podstatu úmyslného podvodného jednání obviněných, řada skutečností se v ní uvádí nadbytečně, zejména pokud jde o zatajování, porušování, ač by na ně stačilo poukázat či je rozvést až v odůvodnění obžaloby či usnesení. Vyplývá z nich popis jednání obviněných, které má spočívat především v zatajování, v menší míře v předstírání skutečností, uvádí se celková výše způsobené škody, dále je patrný podrobný popis skutkových okolností svědčících o obohacení obviněných či jiných subjektů, přičemž jsou uvedeny i některé skutkové okolnosti, které by mohly svědčit o úmyslném jednání obviněných. Z obsáhle popsaného objektivního průběhu stíhaného skutku je státním zástupcem dovozována existence podvodného úmyslu obviněných, který je vyjádřen tak, že obvinění vylákali na základě předem promyšleného plánu, s cílem neprovádět žádnou vážně míněnou skutečnou ekonomickou činnost, v rozporu s oprávněnými ekonomickými zájmy klientů jednali s cílem se obohatit atd. K naplnění zákonných znaků trestného činu podvodu je třeba, aby bylo popsáno a prokázáno, že obvinění již v době uzavírání smluv jednali v úmyslu peníze nevyplatit vůbec nebo ve sjednaných lhůtách a za dohodnutých podmínek nebo jednali alespoň s vědomím, že peníze ve smluvených lhůtách nebudou moci vyplatit a že tím uvádí poškozené v omyl, aby sebe nebo jiného ke škodě jejich majetku obohatili. Podstata takového úmyslného podvodného jednání obviněných však náležitě popsána není. Pokud je dovozován podvodný úmysl obviněných z jejich následného jednání, tj., že pokud se chovali zjištěným způsobem, museli od počátku jednat v úmyslu klientům způsobit škodu, jde dle názoru vrchního soudu o otázku podložení závěru o úmyslném zavinění obviněných. K tomu, aby o něm nevznikaly pochybnosti a nemuselo být složitě dovozováno a domýšleno z náznaků a nepřehledného množství uváděných nejrůznějších, někdy ani ne zcela relevantních skutečností, bylo třeba v daném případě popsat co možná stručně a výstižně nejen podvodné jednání obviněných spočívající v klamání poškozených a zatajování jim podstatných skutečností při uzavírání smluv, dále jakým způsobem a jakou škodu způsobili každému z poškozených a koho a jakým způsobem a v jaké výši obohatili, ale bylo třeba uvést i to, že uzavírali smlouvy s poškozenými s tím, že závazkům z nich vyplývajícím nedostojí a finanční prostředky poškozeným nevrátí, jak slibovali. Vrchní soud byl dále toho názoru, že obvinění podle §160 odst. 1, odst. 5 tr. ř. mělo být obviněným sděleno konkrétně pro všechny jednotlivé dílčí skutky pokračujícího trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. ř., jež jsou představovány podvodným vylákáním konkrétní finanční částky na základě velkého množství uzavřených komisionářských smluv obviněnými od jednotlivých konkrétních poškozených za účelem obohacení sebe či jiného. Každý z těchto dílčích útoků je totiž nutno považovat z procesního hlediska za samostatný skutek (§12 odst. 12 tr. ř.). Pouze takovéto vymezení předmětu trestního řízení je dostatečné z hlediska zachování totožnosti skutku v dalších jeho stadiích, neboť soud může rozhodovat pouze o skutku, pro který bylo sděleno obvinění a poté podána obžaloba. Je třeba, aby popis skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání byl co nejvýstižnější a aby zahrnoval souhrn všech trestněprávně relevantních skutečností, které odpovídají znakům skutkové podstaty stíhaného trestného činu, neboť i kdyby byl pak skutek popsán zcela vyčerpávajícím způsobem v obžalobě (k čemuž však v posuzovaném případě nedošlo), nebylo by možno nedostatky usnesení o zahájení trestního stíhání takto napravit. Má-li se jednat o pokračující trestný čin, popis skutku každého dílčího útoku musí být podán takovým způsobem, aby nemohl být zaměněn s jiným. Protože znaky dílčích skutků v usneseních o zahájení trestního stíhání nebyly popsány, nemohl být tento nedostatek napraven ani v podané obžalobě, při jejímž podání došlo k pokusu o nápravu, když jsou v ní vyjmenováni poškození, ne však již následek v podobě výše způsobené škody, která vzniká z každého dílčího jednání. Nejvyšší soud v posuzované trestní věci považuje za nutné uvést následující: Podle ustanovení §160 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2002, nasvědčují-li prověřováním podle §158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle §159a odst. 2 a 3 nebo §159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. změnila způsob zahájení trestního stíhání, když neformální úkon sdělení obvinění nahradila usnesením o zahájení trestního stíhání. Samotný institut zahájení trestního stíhání však zůstal ve své podstatě zachován v původní podobě. Je jím uskutečněna zásada řádného zákonného procesu vyjádřená v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a také §2 odst. 1 tr. ř. spočívající v tom, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Zahájením trestního stíhání je také určen předmět trestního řízení, neboť obžalobu je možno podat jen pro skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno (§176 odst. 2 věta první tr. ř.), a soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu - §220 odst. 1 tr. ř. Zahájení trestního stíhání (sdělení obvinění) má také výrazný vliv na výkon oprávnění obhájce obviněného - §165 tr. ř. Rozhodující pro posouzení, zda bylo usnesením zahájeno trestní stíhání, je popis skutku, proto musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání popsány všechny potřebné znaky trestného činu – objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka a protiprávnost. Důležitým požadavkem popisu skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání je tedy uvedení subjektivní stránky jednání obviněného, tj. zavinění, popř. i pohnutka, důležitý je i následek. Tato podstatná náležitost vyplývá i z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 6. 6. 1996, sp. zn. I. ÚS 46/96, že pokud jde o úmyslný trestný čin, musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání uvedena subjektivní stránka trestného činu, tedy zavinění. Všechny tyto okolnosti by v usnesení o zahájení trestního stíhání měly být vyjádřeny popisem skutkových okolností tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o naplnění těchto základních znaků trestného činu. Z výše uvedené citace skutku tak, jak byl vymezen v usneseních o zahájení trestního stíhání a v obžalobě, je patrno, že zde chybí popis skutečností vymezujících základní zákonné znaky stíhaného trestného činu. Trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Trestný čin podvodu je úmyslným trestným činem, tudíž v popisu skutku musí být uvedena i subjektivní stránka trestného činu, tedy zavinění, popřípadě i pohnutka, která charakterizuje trestní stíhání, stejně tak by měl být uveden následek. Všechny tyto okolnosti musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání vyjádřeny popisem skutkových okolností tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o naplnění tohoto základního znaku trestného činu v konkrétním případě. V posuzované trestní věci policejní orgán subjektivní stránku trestného činu podvodu pominul, když neuvedl skutkové okolnosti, z nichž by bylo nepochybné, že obvinění spáchali úmyslný trestný čin, když zejména u trestné činnosti spáchané v letech 1996-1997 lze mít pochybnosti o tom, zda se obvinění již od počátku dopouštěli jednání spočívajícího v klamání poškozených a zatajování jim podstatných skutečností při uzavírání smluv v podvodném úmyslu ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatit. (srov. nálezy Ústavního soudu I. ÚS 46/96, ÚS 43/96, IV. ÚS 582/99, ÚS 30/2000, ÚS 356/2001). V této souvislosti lze poukázat na odborné vyjádření společnosti P. C., s.r.o., v němž je uvedeno, že produkt SÚSA byl při svém zahájení vybudován způsobem, který by mohl být při řádném obchodování na likvidních finančních trzích z finančního pohledu životaschopný, ale absencí vnitřních kontrolních mechanismů, změnou investiční politiky a jejím zaměřením na nelikvidní investice do lázeňství, se stal extrémně rizikovým. Nejvyšší soud má za to, že bude nutné pro posouzení případného podvodného úmyslu obviněných přesně objasnit, zda a za jakých podmínek byl produkt SÚSA životaschopný, kdy a z jakých důvodů začalo docházet ke ztrátám, zda již od počátku (tj. od prvních vkladů) bylo patrno, že K. Q., a.s., nebude schopno dodržet slíbené podmínky, jak podrobně ve svých rozhodnutích rozvedly soudy obou stupňů. Trestný čin podvodu je páchán vždy ke škodě cizího majetku, a proto by popis skutku měl definovat ke škodě koho, jakého cizího majetku, byl skutek spáchán. Z popisu skutku také musí vyplývat, komu byla skutkem škoda způsobena, což usnesení o zahájení trestního stíhání postrádá. Jde přitom i o procesní stránku věci, tedy o to, kdo je oprávněn v trestním řízení vykonávat práva poškozeného. Přitom je zřejmé, že v době, kdy obvinění bylo sdělováno, již reálně existovali konkrétní poškození. Tuto skutečnost lze dovodit z výroku usnesení o zahájení trestního stíhání, kde je uvedeno „…od cca 28 000 fyzických osob…“. Je nepochybné, že vyšetřování bylo v počátečním stadiu a zdaleka ještě nebyli známi všichni poškození, avšak jména konkrétních osob s uvedením konkrétních částek, o něž měly být podvodným jednáním obviněných poškozeny, musí být v popisu skutku uvedeny, neboť jen tak je možno posoudit, zda je vyšetřovatelem zvolená právní kvalifikace činu v souladu se zákonem. Výklad náležitostí usnesení o zahájení trestního stíhání u úmyslných trestných činů je významný potud, že v případě jejich absence s ohledem na ustanovení §2 odst. 1 tr. ř. (nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů) vůbec nenastávají následky zahájení trestního stíhání obviněného. Na tomto místě je třeba připomenout obecný smysl institutu zahájení trestního stíhání, který je významným prvkem ochrany práv obviněného. Jeho smyslem je obviněnému umožnit obhajovat se proti takovému obvinění, z kterého je jednoznačné, jaké konkrétní skutečnosti naplňují znaky trestného činu, se mu kladou za vinu. Obviněný totiž musí mít možnost budovat svou obhajobu vůči konkrétnímu skutkovému ději. Nejde tedy jen o teoretickou otázku popisu skutku a následného zachování jeho totožnosti z pohledu doktrinálního, ale především o interpretaci v intencích práva obviněného na spravedlivý proces, jež je garantováno článkem 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Pokud by Nejvyšší soud sdílel právní názor vyjádřený ministrem spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona, mohlo by to znamenat při takovémto extenzívním výkladu faktické znemožnění realizace práva obviněného na obhajobu, neboť ten by teprve v pozdějších fázích trestního stíhání mohl zjistit, že její koncepce s ohledem na změnu popisu skutku byla nesprávná. Protože následkem se rozumí porušení individuálního objektu trestného činu v jeho konkrétní podobě, tedy konkrétní následek a nikoli určitý typ následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Tzn 12/94), musí být i ten v popisu skutku jednoznačně specifikován. Jedině tak lze jednoznačně konstatovat jeho zachování v dalších stadiích řízení. Pokud jde o rozsah zahájení trestního stíhání obviněných, je nutno se ztotožnit s právním názorem obou soudů, jež je v napadených usneseních vyjádřen. Trestní stíhání bude nutno zahájit pro jednotlivé dílčí útoky pokračujícího trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. ř. Každý z těchto dílčích útoků pokračujícího trestného činu je nutno považovat za samostatný skutek ve smyslu ustanovení §12 odst. 12 tr. ř. Jen takovéto vymezení předmětu trestního řízení bude dostatečné z hlediska zachování totožnosti skutku v dalších stadiích trestního řízení v situaci, kdy soud může rozhodovat pouze o skutku, pro který bylo sděleno obvinění a poté podána obžaloba. Ostatně této skutečnosti si byl vědom státní zástupce, který se v podané obžalobě snažil původní nedostatečně konkretizované zahájení trestního stíhání konvalidovat, když jsou v ní jmenovitě uvedeni všichni poškození, avšak již chybí následek v podobě výše způsobené škody, která vznikla z každého dílčího jednání (tj. každému konkrétnímu poškozenému). Nejvyšší soud se plně ztotožňuje s názorem soudů obou stupňů, že se v daném případě jedná o pokračující trestný čin. Podle §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. V posuzovaném případě jsou obvinění stíháni pro trestný čin majetkové povahy, který byl spáchán za podmínek pokračování, tj. jednáním obviněných má být stále naplňována skutková podstata trestného činu podvodu, jejímž podstatným znakem je způsobení určité konkrétní škody konkrétnímu poškozenému. To jsou skutečnosti, stejně jako datum uzavření smlouvy, na základě které bylo poškozenými plněno, dále doby a výše plnění, jakož i případné vyplacení finančních prostředků v souladu s uzavřenou smlouvou, kterých je třeba k tomu, aby stíhané dílčí skutky nemohly být zaměněny s jinými. Jak krajský, tak vrchní soud zcela oprávněně vytkly, že výše škody způsobené jednotlivým poškozeným je podstatnou náležitostí popisu skutku a že ani při zohlednění enormního množství poškozených nemůže obstát vedení trestního stíhání pro pokračující trestný čin podvodu, kterým měla být způsobena vyčíslená škoda celkem neurčitému počtu anonymních klientů. Škody způsobené jednotlivými dílčími útoky pokračujícího trestného činu konkrétním poškozeným se sčítají, proto je nezbytné tyto škody nejdříve zjistit. Dále ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že je zbytečné vyslýchat všech 28.000 poškozených (jak se toho po státním zástupci domáhají oba soudy), aby bylo možno učinit spolehlivý závěr o škodě způsobené jednotlivým poškozeným. V odůvodnění usnesení ze dne 28.4.2005, sp. zn. 2 T 10/2004, Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že v návrhu obžaloby jsou sice návrhy na výslech některých z poškozených, avšak pouze v minimálním zlomku z celkového počtu, ač jich bylo vyslechnuto velké množství. Z obžaloby pak nevyplývá, že by tyto svědecké výpovědi byly navrženy ke čtení, a je tedy otázkou, proč v již tak nepřehledném a obsáhlém spise je takové množství svědeckých výpovědí shromážděno, když se jich obžaloba nedomáhá, tudíž tyto důkazy zřejmě nebudou prováděny a navíc řada z těchto svědeckých výpovědí trpí procesními vadami. Z výslechu těchto navržených svědků tak nelze dovodit skutečnou výši způsobené škody. Rovněž Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého usnesení ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, uvedl, že v daném případě byl vyslechnut pouze zlomek poško zených a pouze v případě těch poškozených, jejichž výpovědi by nebyly zatíženy procesními vadami a kteří doložili při výslechu svá tvrzení i příslušnými listinnými důkazy, tyto jsou připojeny k protokolu o jejich výslechu a není tedy nutno je dohledávat, by byly opatřeny důkazy pro stanovení výše jim způsobené škody. Nelze však vycházet z toho, že soud, případně za pomoci znalce, bude vyhledávat listinné důkazy, které se váží k podstatné části z 28.000 poškozených, a dovozovat z nich, v jaké finanční výši prostředky poskytli, co jim případně bylo řádně vyplaceno a jaká škoda jim tedy vznikla, přičemž v případě nejasností a neúplnosti listinných důkazů, které nelze vyloučit, bude opatřovat chybějící doklady a k výši způsobené škody bude sám vyslýchat poškozené, jejichž dřívější výpovědi budou z důvodů procesních vad neupotřebitelné, popř. nebude dán souhlas s přečtením jejich výpovědí nebo bude provádět výslechy těch poškozených, kteří v přípravném řízení vyslechnuti nebyli. Pro soud by šlo o složitou a časově náročnou záležitost, a proto by s došetřením věci v takovém rozsahu v řízení před soudem nebylo možno souhlasit ani za situace, kdyby nebyly shledány závažné procesní vady v řízení před soudem neodstranitelné. Při hodnocení možností soudu v porovnání s možnostmi došetření v přípravném řízení je třeba v dané věci mít vždy na paměti její mimořádný rozsah a nelze na ně nahlížet např. tak, že závažnou procesní vadu spočívající v porušení práva na obhajobu, která má původ v nesprávném výslechu svědků, lze snadno napravit v řízení před soudem tím, že soud sám důležité svědky předvolá a vyslechne. V daném případě by pro rozsah věci její došetření bylo pro krajský soud výrazně obtížnější a je tedy třeba trvat na řádném provedení výslechů důležitých svědků v přípravném řízení. Nebylo by nutné vyslýchat všech 28.000 poškozených za situace, pokud by v přípravném řízení byla škoda způsobená jednotlivým poškozeným objasněna jiným způsobem, např. znaleckým posudkem. V posuzovaném případě se Nejvyšší soud s úvahami soudů obou stupňů týkajícími se výslechů svědků plně ztotožňuje. Současně považuje za potřebné poznamenat, že ani Krajský soud v Hradci Králové ani Vrchní soud v Praze nepožadují výslechy všech 28.000 poškozených, jak uvedl stěžovatel ve stížnosti pro porušení zákona, ale pouze důležitých svědků, jak je uvedeno v odůvodněních rozhodnutí výše uvedených soudů. Orgány přípravného řízení sice vyslechly jakýsi vzorek poškozených, avšak alespoň listinnými důkazy a znaleckým posudkem musí být u každého jednotlivého konkrétního poškozeného škoda doložena. Tato škoda v přípravném řízení vůbec zjišťována nebyla, a to přesto, že zjištěna být musí, pokud je obviněným kladeno za vinu spáchání trestného činu podvodu. Pro úplnost zbývá dodat, že při vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud, je policejní orgán oprávněn provádět podle §168 odst. 1 a §169 odst. 1 tr. ř. nejen výslechy svědků bez omezení uvedených v ustanovení §164 odst. 1 tr. ř., ale také postupovat podle §158 odst. 3 tr. ř., tedy vyžadovat vysvětlení, o kterých sepisuje úřední záznam. Podle stěžovatele také nelze považovat za správný názor Vrchního soudu v Praze o výši způsobené škody, který rozporuje částku 3.906.000.000,- Kč uvedenou v obžalobě, když konstatuje, že výše škody by měla představovat rozdíl mezi souhrnem vkladů všech klientů a tou částí vkladů, která byla klientům řádně vyplacena v souladu s podmínkami uzavřených smluv. V odůvodnění usnesení ze dne 28.4.2005, sp. zn. 2 T 10/2004, Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že nejpodstatnějším důvodem, pro který rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, je škoda, a to jak z hlediska procesně-právního, tak i hmotně-právního. Právě výše škody a doba páchání trestné činnosti u jednotlivých poškozených je podstatnou náležitostí popisů skutků trestného činu a postavení poškozených má pak i další podstatný vliv na průběh dokazování u hlavního líčení, když tak, jak je obžaloba koncipována, není patrno, jaká škoda a kdy tomu kterému poškozenému byla způsobena. Při takto podané obžalobě by pak bylo nutné před soudem vyslýchat k výši způsobené škody všech 28.000 poškozených, což je naprosto nereálné, avšak z důkazů shromážděných v přípravném řízení není možno vycházet a pokud jde o výši způsobené škody, tato je vždy stanovena pouze v celkové výši. Ani seznam klientů K. Q., a.s., žádným způsobem neobjasňuje tuto základní otázku, neboť opět se pouze jedná o jména a adresy klientů, bez výše vložených vkladů a bez data uzavření smlouvy. Vedle této podstatné skutečnosti pak musí být v popisu skutku vyjádřeny i další vyžadované náležitosti a ty musí být vyjádřeny popisem skutkových okolností tak, aby nevzbuzovaly pochybnosti o naplnění základních znaků trestného činu v daném konkrétním případě, to je uvedení doby trestné činnosti, způsobu páchání trestné činnosti a výše způsobené škody. Pravdou je, že v obžalobě jsou vyjmenovány okolnosti, které byly jednotlivým poškozeným zamlčeny a jako podvodné je spatřováno jednání spočívající v poskytování půjček z prostředků klientů K. Q., a.s. Z obžaloby však nevyplývá, jakou konkrétní částku ten který poškozený na účet společnosti vložil, kdy se tak stalo a rovněž tak z obžaloby nevyplývá, v čem bylo porušeno právo toho kterého klienta či v čem byla porušena povinnost společnosti K. Q., a.s., jak při nákupu akcií, tak při poskytování půjček. Dále krajský soud uvádí, že není konkrétním způsobem vyjádřeno, jak a kdy byl ten který poškozený poškozen, jaká škoda mu byla způsobena a kdy mělo nastat plnění z uzavřené smlouvy. Tudíž chybí podstatná náležitost popisu naplnění všech znaků skutkové podstaty žalovaného trestného činu. Vyčíslení a způsobení škody je tzv. jinou skutečností, kterou je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, a má stejnou důležitost jako např. jméno a příjmení poškozeného, jeho datum narození či bydliště. Uvedení způsobené škody je pak nutné i z hlediska přezkoumatelnosti obžaloby, neboť z takové obžaloby, u které není uvedena konkrétní částka škody u toho kterého poškozeného, nelze vycházet a nelze přijmout tvrzení o celkové způsobené škodě. Vyčíslení škody má podstatný význam pro posouzení jednání obviněných, a to například i v případě částečného zprošťujícího výroku. Jestliže tedy obžaloba bude chtít klást obviněným za vinu jejich obohacení se, musí být v obžalobě řádně specifikována i výše škody toho kterého poškozeného, když, jak bylo uvedeno, právě výše škody jednotlivých poškozených je podstatnou náležitostí popisu skutků trestného činu. Z obsahu spisu a především z podané obžaloby není tedy možno vypočítat a přezkoumat, proč obžaloba tvrdí, že byla poškozeným způsobena škoda právě ve výši 3.906.000.000,- Kč, když z výroku obžaloby toto není patrno, není to patrno ani z odůvodnění a nevyplývá to ani z výslechu svědků – poškozených. Obžaloba se opírá o odborné vyjádření společnosti P. C., s.r.o. Toto odborné vyjádření je velmi rozsáhlé, avšak dle názoru krajského soudu mělo být v rámci přípravného řízení v takto obsáhlé a složité trestní věci znalecky objasněno, zda-li byl celý produkt SÚSA a činnost K. Q., a.s., životaschopný a možný a pokud ano, kdy a za jakých podmínek, zda-li zpočátku byla možná existence tohoto produktu a pokud ano, kdy a proč začalo docházet k ztrátám či naopak, zda-li od počátku byl produkt SÚSA neschopný existence. Přesto, že vypracované odborné vyjádření je velmi obsáhlé, je krajský soud toho názoru, že v takovéto složité trestní věci nepostačuje pouhé odborné vyjádření a měl ve věci být vypracován znalecký posudek. Vrchní soud v Praze v odůvodnění usnesení ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 4 To 56/2005, uvedl, že jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové, ve výroku obžaloby na č. l. 2- 469 je uveden jmenný seznam poškozených. Obsah spisu svědčí o tom, že v přípravném řízení nebyla zaměřena pozornost na zjištění dílčích škod, v odborném vyjádření stanoveny nebyly a nebyly opatřeny ani jiné důkazy takového charakteru, aby z nich tato skutečnost jednoznačně vyplývala bez nutnosti nalézání příslušných dokladů vztahujících se ke každému z poškozených a následného výpočtu škody v případech, kdyby byla část finančních prostředků poškozeným řádně vyplacena. Krajský soud dále správně zdůraznil, že odborné vyjádření společnosti P. C., s.r.o., mělo kromě jiného posoudit objem finančních prostředků svěřených za jednotlivá období klienty K. Q., a.s. Z předložených účetních dokladů bylo podle odborného vyjádření zjištěno, že peněžní vklady na SÚSA činily od roku 1996 do roku 2001 – 3.906.000.000,- Kč. Byla tedy zjištěna pouze souhrnná výše vkladů poškozených a dále i souhrnná výše peněžních výběrů ze SÚSA včetně zisků ve výši 3.115.000.000,- Kč, a to zejména z peněz nově přicházejících klientů. Souhrnná výše vkladů poškozených podle názoru Vrchního soudu v Praze by nemohla být způsobenou škodou, pokud by značná část vkladů (z částky 3.906.000.000,- Kč se má jednat o částku 3.115.000.000,- Kč) byla klientům řádně vyplacena v souladu s podmínkami uzavřených smluv, jak by tomu nasvědčovaly výpovědi některých poškozených. Odpovědi na otázky, které krajský soud považuje za neobjasněné, nelze nalézt v obžalobě ani v odborném vyjádření a je otázkou, zda za situace, kdy byl vyslechnut pouze nepatrný zlomek poškozených, byly opatřeny listinné důkazy v takovém rozsahu, aby vůbec bylo možno spolehlivý závěr o škodě způsobené jednotlivým poškozeným učinit. Jedná se nepochybně o složitou a obtížnou záležitost, která vyžaduje nejen opatření všech smluv o SÚSA, ale i všech dokladů o vkládání finančních prostředků, které mělo být i v podobě cenných papírů, v tom případě je nutné zjistit jejich hodnotu (nestačí jejich ohodnocení obchodníkem s cennými papíry, které nemusí jejich skutečné ceně odpovídat), dále dokladů o případných výběrech, zjistit, zda šlo o výběry v souladu s uzavřenými smlouvami a po vypořádání se s těmito doklady a případně i s výpověďmi poškozených vypočítat výši způsobené škody těm poškozeným, ohledně kterých bude vedeno trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že těchto poškozených má být cca 28.000 a škoda měla být stanovena zřejmě z podstatné části pouze na základě účetních dokladů, přičemž nelze vyloučit opatření dokladů chybějících ani nutnost výslechů některých poškozených, je třeba vyžádat k objasnění této důležité otázky znalecký posudek. K výše uvedenému Nejvyšší soud podotýká, že citované názory a argumentaci obou soudů považuje za správné. Nejvyšší soud shledává důvodným požadavek obou soudů na opatření znaleckého posudku na objasnění problematiky finančních toků, nakládání se svěřenými finančními prostředky a výší způsobené škody. Přestože se ve spise nacházelo odborné vyjádření společnosti P. C., s.r.o., měly soudy za to, že odborné vyjádření má být vyžádáno pouze v jednodušších případech, proto v dané trestní věci, která je složitá a rozsáhlá, nepostačuje. Charakter znaleckého posudku by toto vyjádření mohlo nabýt toliko tehdy, byl-li by jeho zpracovatel jako znalec přibrán k trestnímu řízení příslušným orgánem činným v trestním řízení postupem podle §105 tř. ř. Zcela důvodně pak měl vrchní soud pochybnosti o výši způsobené škody. Nejvyšší soud považuje za nespornou skutečnost, že pro rozhodnutí soudu v posuzované věci je nezbytné objasnění výše škody, kterou měli obvinění K. T. a Ing. O. B. svým protiprávním jednáním způsobit. Otázka zjištění škody má podstatný význam nejen pro správnou kvalifikaci trestného činu, ale i pro řešení otázky adekvátního trestu (míra intenzity naplnění zákonného znaku skutkové podstaty). Zjištění přesné výše škody v případě podvodného vylákání finančních prostředků je otázkou odbornou, kterou nemůže soud řešit bez pomoci v úvahu přicházejících důkazů. Zodpovězení této otázky přísluší znalci dané odbornosti, který by ve zpracovaném znaleckém posudku stanovil výši škody způsobem stanoveným trestním zákonem, tj. dle zásad upravených ustanovením §89 odst. 12 tr. zák. Trestní odpovědnost za trestný čin podvodu je vymezena zákonnou dikcí „kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí … a způsobí tak na cizím majetku škodu …“, proto je nezbytné zjistit škodu skutečně nastalou, její přesnou výši. Škodou na cizím majetku je újma majetkové povahy. Jde nejen o zmenšení majetku, tedy úbytek hospodářské hodnoty, ale i o ušlý zisk, tedy to, o co by jinak byl majetek oprávněně zvětšen (§442 odst. 1 obč. zák., §89 odst. 12 tr. zák., §228 odst. 1 tr. ř.). V posuzované trestní věci nelze na výši způsobené škody nahlížet pouze jako na souhrn vkladů všech poškozených (částka 3.906.000.000,- Kč). V daném případě je třeba započítat náklady obviněných, tzn. odečíst částky, které byly klientům řádně vyplaceny v souladu s podmínkami uzavřených smluv, neboť obvinění v souvislosti s vylákáním finančních prostředků od poškozených museli některým klientům vyplatit jejich vložené finanční prostředky včetně jejich garantovaného zhodnocení (srov. rozhodnutí č. 27/1996 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/1996). Tyto vyplacené částky by pak byly součástí podvodného úmyslu obviněných (museli předpokládat zisk z trestné činnosti snížený právě o tyto vyplacené částky poškozeným), protože pokud by obvinění již od počátku žádnému z klientů nevyplatili finanční prostředky včetně jejich garantovaného zhodnocení, pak by nabízený produkt, resp. celá společnost, nepůsobily důvěryhodně a nedošlo by k dalšímu přílivu klientů, resp. jejich finančních prostředků, do společnosti K. Q., a.s. Podle názoru Nejvyššího soudu však za škodu nelze považovat pouze rozdíl mezi souhrnem vkladů všech poškozených a započítanými náklady obviněných (tj. částkami vyplacenými poškozeným), dále bude třeba přičíst určitý „průměrný úrok“, jež představuje takové zhodnocení finančních prostředků, které mohl každý jednotlivý poškozený získat z vložených finančních prostředků, a to za časový úsek, po který měl finanční prostředky vloženy ve společnosti K. Q., a.s., při bezpečném investování na českém finančním trhu. Z tohoto důvodu bude nutné zjistit přesnou dobu páchání trestné činnosti u jednotlivých poškozených a přesnou výši škody, jaká jim byla způsobena, a vypočítat tento „průměrný úrok“ u každého z poškozených. Z hlediska jednání obviněných je popis skutků obsažených jak v usneseních o zahájení trestního stíhání, tak i v obžalobě, velmi nekonkrétní, že si pod ním lze představit různé formy spáchání trestných činů. V usneseních o zahájení trestního stíhání tedy nedošlo ke splnění požadavku konkretizace skutku a je v nich pominuta jak subjektivní stránka trestného činu (popis zavinění), tak i stránka objektivní, tedy popis jednání pachatelů a vzniklý následek. Bude proto nezbytné náležitým způsobem vyhodnotit charakter jednání obviněných v době uzavření smlouvy, zda jednali od počátku a prvních vkladů klientů v úmyslu podmínky smlouvy neplnit, peníze poškozeným nevrátit a použít je k jejich škodě k obohacení sebe či jiného. Pokud by bylo vycházeno pouze z toho, že obvinění poškodili jiného tím, že špatně spravovali svěřený majetek, jedná se o zcela jiný trestným čin než v případě, že by bylo prokázáno, že takovéto jednání bylo vědomě, od počátku konáno s podvodným úmyslem obohatit sebe či jiného. V prokázání úmyslu pachatele je totiž rozdíl mezi trestným činem podvodu podle §250 tr. zák. a např. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku dle §255 tr. zák. Pro úplnost zbývá dodat, že Nejvyšší soud se ztotožnil se závěry odůvodnění napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze v části týkající se vztahu tohoto rozhodnutí k usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 556/03, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost obviněného Ing. O. B. podaná proti dvěma usnesením příslušného policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 8. 2003, ČTS: OKFK-58/1-2-2002 a ze dne 20. 2. 2004, ČTS: OKFK-2/1-2-2004, ve spojení s usneseními Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dnů 21. 8. 2003 a 16. 3. 2004, sp. zn. 2 VZv 7/2002. V tomto směru však stížnost pro porušení zákona napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze nic nevytýkala. Z výše uvedeného je zřejmé, že podle názoru Nejvyššího soudu vrchním soudem konstatované procesní vady přípravného řízení nejsou napravitelné v řízení před soudem a jejich odstranění vyžaduje, aby věc byla vrácena státnímu zástupci k došetření podle §188 odst. 1 písm. e) tr. ř., přičemž bude nezbytné objastnit i základní skutkové okolnosti, týkající se zejména výše škody způsobené trestnou činností jednotlivým poškozeným a celkové výše škody, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout. V řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi a bylo by zřejmě na újmu rychlosti řízení. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti rozhodl Nejvyšší soud o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných K. T. a Ing. O. B., tak, že není důvodná, a proto ji podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. listopadu 2006 Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal