Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2007, sp. zn. 29 Odo 1178/2005 [ usnesení / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1178.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1178.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1178/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatelky I. N., zastoupené advokátkou, proti odpůrkyni B. B. s. r. o., zastoupené advokátem, o neplatnost rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 16 Cm 149/2002, o dovolání odpůrkyně proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 4. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 348/2004 – 72, takto: Usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 4. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 348/2004 – 72 a usnesení Městského soudu v P. ze dne 28. června 2004, č. j. 16 Cm 149/2002 – 43, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v P. ze dne 28. června 2004, č. j. 16 Cm 149/2002 – 43, kterým tento soud určil, že rozhodnutí, jež učinila v působnosti valné hromady B. a P. O. N. spol. s r. o., (nyní B. B. s. r. o. – dále jen „společnost“) její jediná společnice N. s. r. o., dne 24. září 2002, kterým odvolala jednatelku společnosti I. N. a jmenovala jednatelkou společnosti J. P., je neplatné (I. výrok) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (II. výrok). Soud prvního stupně vycházel z toho, že v řízení nebylo prokázáno, že došlo k řádnému uzavření smlouvy o převodu 100% obchodního podílu ve společnosti, datované dne 18. září 2002, v níž je jako převodkyně uvedena navrhovatelka a jako nabyvatelka N. s. r. o., za cenu 1,200.000,- Kč. Podpis převodkyně byl ověřen na Úřadu městské části P. 2. Dle znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, který si nechala vypracovat navrhovatelka (popírající, že by předmětnou smlouvu uzavřela), vypracovaného Mgr. J. Ž., podpis v ověřovací knize Úřadu městské části P. 2 není pravým podpisem navrhovatelky. Dle dalšího znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, vypracovaného v rámci trestního řízení pro policii soudním znalcem JUDr. J. S., podpis „N.“ na smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne 18. září 2002 je pravděpodobně pravým podpisem navrhovatelky, nelze však prokázat, že by podpis „N.“ v ověřovací knize Úřadu městské části P. 2 byl jejím pravým podpisem. Na základě provedeného dokazování pak soud prvního stupně uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že došlo k řádnému převodu obchodního podílu ve společnosti a N. s. r. o. se proto nestala její jedinou společnicí. Z toho důvodu ani nemohla činit rozhodnutí v působnosti valné hromady společnosti. Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně v tom, že nebyla prokázána pravost smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 18. září 2002, pokud jde o podpis převodkyně – navrhovatelky, když za výše popsané důkazní situace nebyla prokázána pravost podpisu navrhovatelky na smlouvě. Důkazní břemeno – uvedl odvolací soud – bylo na společnosti, která tvrdí, že ke smluvnímu převodu obchodního podílu z navrhovatelky na N., s. r. o. došlo. Další důkazy, navrhované společností – výslechy svědků – na tom nemohly nic změnit, když svědek, který by viděl navrhovatelku smlouvu podepisovat, navržen nebyl. Jestliže se N., s. r. o. nestala společnicí společnosti, nemohla ani rozhodovat v působnosti její valné hromady, tudíž takové rozhodnutí je neplatné pro rozpor s §132 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jenobch. zák.“), uzavřel odvolací soud. K námitce odpůrkyně, že soud prvního stupně ji zkrátil na procesních právech, když rozhodoval v její nepřítomnosti, odvolací soud uvedl, že JUDr. O. V. nepožádal včas o odročení věci, což měl učinit hned, jakmile zjistil, že již jako advokát zastupovat žalovanou nemůže a současně ji informovat, aby se dostavila k jednání sama nebo si opatřila dalšího advokáta. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala odpůrkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Rozhodnutí napadá z důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. V odůvodnění dovolání uvádí, že odvolací soud vzal za základ „materiální pravdy“ nesmyslné závěry policejního orgánu. Z navržených důkazů byly provedeny pouze ty, které navrhla provést navrhovatelka. Veškeré její důkazní návrhy byly zamítnuty, aby bylo prvostupňové rozhodnutí nakonec odůvodněno tím, že dovolatelka neunesla důkazní břemeno. Dovolatelka namítá, že soudy obou stupňů ignorovaly její námitku nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky a že odvolací soud nenapravil nezákonnost rozhodnutí soudu prvního stupně spočívající v jeho rozporu s ustanovením §153 odst. 1 o. s. ř. Dovolatelka zastává právní názor, že nepřípustnost „interpretatio extensiva“ ustanovení §131 odst. 1 obch. zák. vyplývá z první věty ustanovení §132 odst. 1 obch. zák., z čehož dovozuje, že rozhodnutí jediného společníka žalobou podle §131 obch. zák. napadnout vůbec nelze. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména tehdy, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává (a potud má dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. za přípustné) ve výkladu ustanovení §120 a §134 o. s. ř. V situaci, kdy je smlouva o převodu obchodního podílu opatřena ověřovacím razítkem Městské části P. 2, podle něhož navrhovatelka listinu vlastnoručně podepsala, je řešení otázky důkazního břemene ohledně pravosti takového podpisu závislé na tom, zda tato ověřovací doložka obsahuje náležitosti podle ustanovení §4 odst. 3 zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. Je-li tomu tak, je na navrhovatelce, která zpochybňuje údaje v ověřovací doložce (mající povahu veřejné listiny - §134 o. s. ř.), aby prokázala opak. V případě, že ověřovací doložka nesplňuje požadavky dle shora uvedeného ustanovení (a není tak veřejnou listinou), tíží důkazní břemeno co do pravosti podpisu navrhovatelky odpůrkyni. Pokud jde o námitku dovolatelky, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady nelze napadat postupem podle ustanovení §131 obch. zák., dovolací soud zásadní právní význam neshledal, protože námitku nepřípustnosti takového postupu dovolatelka uplatnila až v dovolacím řízení. Přitom řešení této otázky odvolacím soudem není ani v rozporu s hmotným právem. Za této situace se již dovolací soud nezabýval dalšími námitkami dovolatelky, neboť jejich posouzení nemůže ničeho změnit na posouzení věci. Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně podle §243b odst. 2, věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první, o. s. ř.). Právní názor dovolacího je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1, věta druhá a §226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 31. ledna 2007 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2007
Spisová značka:29 Odo 1178/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:29.ODO.1178.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:B
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28