infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2007, sp. zn. 4 Tz 180/2006 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.180.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.180.2006.1
sp. zn. 4 Tz 180/2006 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 31. ledna 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 6 To 422/2006, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 6 To 422/2006 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1, §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného J. P. Napadené usnesení se zrušuje . Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. 2 T 401/2004, bylo podle §223 odst. 1, §11 odst. 1 písm. i) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného J. P. pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1, §221 odst. 1 tr. zák., který měl spáchat tak, že 16. 6. 2004 kolem 11.30 hod. v U. O. v kuchyni domu na ul. D. v podnapilosti po slovní rozepři s manželkou M. P., vzal do ruky kuchyňský nůž délky čepele 14 cm a tento ze vzdálenosti 2,5 m hodil po M. P., čímž jí způsobil řeznou ránu na levé paži o délce 5 cm, neboť souhlas poškozené s trestním stíháním obviněného byl vzat zpět. Usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 6 To 422/2006, bylo ke stížnosti státního zástupce shora uvedené usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušeno a tomuto soudu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl s odůvodněním, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro zastavení trestního stíhání, neboť hlavním a rozhodujícím hlediskem pro zpětvzetí souhlasu poškozené s trestním stíháním obviněného byla materiální závislost rodiny na příjmu obviněného. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §149 odst. 1 písm. b), §163 odst. 1 a §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti mimo jiné uvedl, že podle §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v §163 odst. 1 není třeba, pokud z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností. V daném případě přichází v úvahu alternativa, že souhlas byl vzat zpět v tísni vyvolané závislostí. Zjištěný skutkový stav však pro tento závěr nesvědčí. Stav tísně, tedy stav byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování (když nepříznivé poměry se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se osoba ocitá v těžkostech a nesnázích) musí existovat současně se stavem závislosti na obviněném, kterým je nakonec tíseň vyvolána. Současně tedy musí existovat tíseň a také závislost, tj. stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat vzhledem k tomu, že je v určitém směru odkázána na pachatele. V daném případě však nebyla dána závislost poškozené na obviněném a nemohla tedy být dána ani tíseň (o stavu tísně se stížnostní soud vůbec nezmiňuje, tuto skutečnost v rozhodnutí o stížnosti pominul). Obecně lze říci, že postavení manželky nelze považovat za stav závislosti na manželovi, jak uvádí ustálená judikatura. Ve výjimečných případech by se o stav závislosti jednat mohlo, například pokud by manželka byla invalidní, dlouhodobě nemocná, dlouhodobě nezaměstnaná, bez finančních prostředků a byla by výživou odkázána na svého manžela. Tak tomu ovšem v daném případě nebylo. Dovozovat, že manželka je závislá na manželovi jen proto, že ten přispívá svým výdělkem do rodinného rozpočtu, by znamenalo popření rovnosti mezi manžely ve smyslu zákona o rodině. V daném případě byla poškozená stejně závislá na obviněném, jako obviněný na ní. To, že jedním z motivů poškozené pro zpětvzetí souhlasu s trestním stíháním byla i snaha o zlepšení finanční situace v rodině, jak zmiňuje stížnostní soud, a dokonce to byl podle něj i motiv rozhodující, je z pohledu ustanovení §163 odst. 1 a §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. irelevantní. Poškozená se v daném případě rozhodovala svobodně, její volnost rozhodování nebyla omezena. Dále je třeba poznamenat, že v době rozhodování stížnostního soudu byl obviněný J. P. již 2 roky propuštěn z vazby a v usnesení ze dne 3. 8. 2004, sp. zn. 6 To 137/2004, kterým Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost státního zástupce proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti o propuštění J. P. z vazby, zaujímá k dané problematice odlišné stanovisko. Lze tedy konstatovat, že rozhodnutí Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. 7. 2004, sp. zn. 2 T 401/2004, kterým podle §223 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. i) tr. ř. zastavil trestní stíhání J. P., bylo v souladu se zákonem a stížnost státního zástupce proti tomuto usnesení nebyla důvodná. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, stejně jako obsahově navazující rozhodnutí a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. či podle §271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl. Základní podmínkou pro nepotřebnost souhlasu poškozeného s trestním stíháním ve smyslu ustanovení §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. je skutečnost, že souhlas byl vzat zpět v tísni. Tíseň je stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé poměry se mohou týkat i majetkových záležitostí, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích. V posuzované trestní věci se krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí tísní poškozené M. P. vůbec nezabýval. Pokud by tak učinil, nepochybně by zjistil, že poškozená v době zpětvzetí souhlasu s trestním stíháním manžela v majetkové tísni nebyla. Za takovou tíseň nelze považovat stav, kdy pobírala mzdu 6 500 Kč měsíčně, přídavky na děti a sociální příspěvek, vyživovací povinnost měla ke 2 nezletilým dětem, přičemž i nejstarší její dcera byla zaměstnána s příjmem přibližně stejně vysokým. Pro úplnost zbývá dodat, že další podmínkou pro nepotřebnost souhlasu poškozeného s trestním stíháním ve smyslu ustanovení §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. je skutečnost, že předmětná tíseň je vyvolaná mimo jiné závislostí. Závislostí však není bez dalšího postavení manželky vůči manželovi. Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení §163a odst. 1 písm. d) tr. ř. a zpětvzetí souhlasu poškozené M. P. s trestním stíháním manžela J. P. bylo v souladu se zákonem. Nejvyšší soud tedy ze všech výše uvedených důvodů podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 tr. ř. (krajský soud nesplnil svou přezkumnou povinnost) a §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. (nedůvodné zrušení napadeného rozhodnutí). Zákon byl porušen v neprospěch obviněného J. P. Následně pak Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, spolu s obsahově navazujícími rozhodnutími. Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž tento soud je vázán právním názorem, který shora vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.). Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného J. P., nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch - §273 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. ledna 2007 Předseda senátu: JUDr. J. P.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2007
Spisová značka:4 Tz 180/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.180.2006.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28