Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2007, sp. zn. 5 Tdo 859/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.859.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.859.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 859/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2007 o dovoláních, která podali obvinění Z. S., a M. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 5 To 787/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 103 T 83/2006, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných Z. S. a M. S. o d m í t a j í . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 103 T 83/2006, byli obvinění Z. S. a M. S. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., za který byl oběma obviněným podle §250 odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl každému z nich podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Současně byla obviněným podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně poškozenému Ing. R. N. škodu ve výši 1.260.000,- Kč. Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 5 To 787/2006, tak, že odvolání obviněných a státního zástupce podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadli obvinění Z. S. a M. S. dovoláními, která podali prostřednictvím společného obhájce, JUDr. J. B., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Oba shodně uplatnili důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Byť každý z obviněných podal mimořádný opravný prostředek zvlášť, učinili tak prostřednictvím jediného obhájce a hlavně jejich odůvodnění jsou obsahově naprosto totožná. Proto se dovolací soud dále vyjadřuje k podáním obou obviněných společně. Dovolatelé namítli především porušení procesních předpisů (§2 odst. 4, 5, 6 tr. ř.) a popřeli spáchání trestného činu, za který byly odsouzeni. Dle jejich názoru nebyla v posuzované věci jejich vina dostatečně prokázána, neboť svědek Ing. V. B. nebyl jednání s poškozeným přítomen a dále soudy uvěřily nepravdivým tvrzením poškozeného Ing. R. N. a jeho ženy na rozdíl od výpovědí obviněných, k nimž soudy nepřihlédly. Nesouhlasili také se závěrem krajského soudu, že z bytu poškozeného volali záchrannou lékařskou službu za tím účelem, aby mohli z bytu odejít. V této souvislosti upozornili na listinné důkazy prokazující naléhavost lékařského ošetření u obviněného Z. S.. Proto oba shodně navrhli, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zruší rozhodnutí krajského soudu a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikáže, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně se písemně vyjádřila k dovoláním obou obviněných prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedla, že jejich podání nejsou věcně přezkoumatelná, neboť námitky nekorespondují ani s jedním z uplatněných dovolacích důvodů. Dovolatelé pouze zpochybnili skutkové okolnosti případu, aniž by namítli jedinou vadu hmotně právního charakteru, a k důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ani neoznačili výrok rozhodnutí, který v něm měl dle jejich názoru chybět nebo být neúplný. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných Z. S. a M. S. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Obvinění jsou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jich bezprostředně dotýká. Nejvyšší soud shledal, že obě dovolání jsou přípustná podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadají pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřují proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání byla podána v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňují náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem, a posoudit opodstatněnost dovolacích námitek. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu tedy nelze namítat nedostatky v učiněných skutkových závěrech, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vytýkající pochybení při aplikaci procesních předpisů (viz zejména §2 odst. 5, 6 tr. ř., §89 a násl. tr. ř., §207 a násl. tr. ř. a §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Uplatnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze tehdy, jestliže v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Uvedeného trestného činu se měli obvinění podle výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně dopustit tím, že: „dne 11. 10. 2005 kolem 20.00 hodin v bytě Ing. R. N., kam se dostavili v zištném úmyslu, předstírali vůli tomuto uhradit dlužnou částku 1.260.000,- Kč z titulu poskytnutých manažerských a účetních služeb, kdy za tím účelem jmenovanému ukázali a otevřeli před ním kožený kufřík, kde se měla nacházet výše uvedená hotovost, přičemž u Ing. R. N. tak vzbudili dojem, že chtějí uhradit dlužnou částku a od tohoto vylákali podepsání výdajového pokladního dokladu, znějícího na 1.260.000,- Kč, načež pod záminkou podpisu „dohody o narovnání a vypořádání“ týkající se veškerých dalších sporných závazků vůči Ing. R. N., kterou jmenovaný odmítl podepsat, vyvolali v bytě záměrně slovní při, po které z bytu Ing. R. N. odešli i s vylákaným výdajovým pokladním dokladem, aniž by mu předali peníze a takto se ke škodě Ing. R. N. obohatili o 1.260.000,- Kč“. Nejvyšší soud posoudil námitky obou obviněných tak, že nenaplňují deklarované dovolací důvody, a dovolání byla podána z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Obvinění svými argumenty zpochybnili především způsob, jakým soudy hodnotily důkazy (dle dovolatelů soudy neoprávněně posoudily výpovědi poškozeného za pravdivé, výpověď svědka Ing. V. B. vinu obviněných nemohla prokázat apod.). Fakticky se tak svými dovoláními dožadovali jiné verze skutkového stavu věci, než k jaké dospěly soudy nižších stupňů a výslovně brojili proti porušení ustanovení §2 odst. 4, 5, 6 tr. ř. Takový druh námitek však napadá skutková zjištění soudů, a proto podaná dovolání nejsou svým obsahem způsobilá naplnit uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obvinění totiž neuplatnili jedinou hmotně právní námitku a ocitli se mimo uvedený dovolací důvod. Na podkladě jimi formulovaného mimořádného opravného prostředku tak nemohl dovolací soud napadené rozhodnutí přezkoumat. Stejný závěr učinil Nejvyšší soud ohledně dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Dovolací důvod nestačí pouze formálně označit, ale pro možnost přezkumu deklarovaného důvodu dovolacím soudem je nutné jej vyjádřit konkrétně, což ve vztahu k uvedenému důvodu dovolání obvinění zcela opomenuli. Neoznačili totiž žádnou neúplnost v jakémkoli výroku rozhodnutí, jež svým podáním napadli, a to ani rozsudku soudu prvního stupně, jež mu předcházel. Stejně postupovali ohledně event. chybějícího výroku. Dovolací soud tak nemohl žádným způsobem reagovat na adekvátnost použití tohoto důvodu dovolání, přičemž sám jej neshledal. Vzhledem k tomu, že dovolací námitky obou obviněných neodpovídaly uplatněným důvodům dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., Nejvyšší soud dovolání obviněného Z. S. i dovolání obviněného M. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by napadený rozsudek přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 31. července 2007 Předsedkyně senátu: JUDr. Blanka Roušalová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/31/2007
Spisová značka:5 Tdo 859/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.859.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28