ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2071.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2071/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobkyně „E. P., spol. s r. o.“, vymazáné z obchodního rejstříku k, proti žalovanému K. H., zastoupenému advokátem, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 C 56/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 2. 2008, č. j. 69 Co 91/2008-44, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud zrušil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 12. 2007, č. j. 15 C 56/2007-39, a řízení zastavil. Odvolací soud dospěl k závěru, že projednání věci brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení v podobě nedostatku způsobilosti žalovaným označeného žalobce – E. P., spol. s r. o. Uvedl, že v žalobě doručené soudu dne 5. 3. 2007 byl žalovaným jako navrhovatelem v řízení o povolení obnovy označen účastník na straně žalobce E. P., spol. s r. o., který byl z obchodního rejstříku vymazán a výmazem z obchodního rejstříku tato právnická osoba zanikla. Za účastníka nelze označit zaniklou právnickou osobu, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rejstříku již v období, které předcházelo okamžiku zahájení řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, jímž – odkazuje na důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) - namítá, že „odvolací soud se nezabýval obsahem odvolání K. H., ale zkoumal zcela jinou otázku, a to postup okresního soudu z hlediska správného označení jedné strany sporu“. Dovolatel uvádí, že žalobce byl označen v návrhu na obnovu řízení správně tak, jak byl označen od začátku, a pokud označení nebylo správné, měl okresní soud dovolatele a jeho opatrovníka na změnu v označení žalobce upozornit, vyzvat ho k provedení opravy či se dotázat, zda na uvedeném označení trvá. Domnívá se, prvostupňový soud pochybil tím, že sám trval na označení E. P., spol. s r. o., a odvolací soud nesprávně posoudil, že dovolatel měl podat žalobu na nástupce E. P., spol. s r. o. O této změně však dovolatel nevěděl. Má zato, že pokud chtěl obnovit řízení, ve kterém byl žalobcem E. P., spol. s r. o., musel ho i takto označit v návrhu na obnovu řízení, aby „konkretizoval daný spor“. Zastavením řízení odvolací soud zabránil posouzení otázky včasnosti návrhu na obnovu řízení z hlediska promlčení a přezkoumání důvodů této opožděnosti. Dovolatel se proto domnívá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když řízení u odvolacího soudu proběhlo bez nařízení jednání. Vadu řízení spatřuje také ve skutečnosti, že se odvolací soud nezabýval odůvodněním soudu prvního stupně a neřešil zde popsanou problematiku promlčení. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je ve smyslu §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné; důvodné však není.
Při přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich konkrétního vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné – jako v projednávaném případě – přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a), b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (srov. §242 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Nedostatek některé z podmínek řízení vždy způsobuje, že soud nesmí vydat meritorní rozhodnutí, dokud nebude odstraněn. Podmínkami řízení jsou tedy takové podmínky určené občanským právem procesním, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek některé podmínky nebo její zánik v průběhu řízení má procesní následky odvislé od toho, zda jde o nedostatek podmínky odstranitelný či neodstranitelný.
Nejsou-li tedy tyto podmínky splněny, soud nemůže pokračovat v řízení. Teorie procesního práva a ve shodě s ní soudní praxe řadí mezi podmínky řízení podmínky na straně účastníků řízení, tj. způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.), procesní způsobilost (§20 odst. 1 o. s. ř.), způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování (§22 až 32 o. s. ř.).
Podle §104 odst. 1, věty první, o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Dovolatel podal žalobu na obnovu řízení dne 5. 3. 2007. V žalobě označil účastníka na straně žalobce jako E. P., spol. s r. o. Uvedená společnost byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni a zanikla převodem jmění na společníka ke dni výmazu z obchodního rejstříku, tj. ke dni.
Pokud žaloba směřovala od začátku proti zaniklé právnické osobě, nemůže dojít v průběhu řízení k procesnímu nástupnictví. Zaniklá právnická osoba nemůže být účastníkem řízení, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rejstříku již v období, které předcházelo okamžiku zahájení řízení.
Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je tedy – jak správně dovodil odvolací soud - neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. stanovisko uveřejněné pod číslem 41/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jehož náprava není možná ani tak, že soud akceptuje “opravu” či “upřesnění” v označení nezpůsobilého účastníka. V daném případě je tedy vyloučen postup podle §43 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. února 1999, sp.zn. 2 Cdon 657/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1999, č. 6, pod poř. č. 59).
Závěr odvolacího soudu, podle něhož v dané věci nelze v řízení pokračovat pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, je správný. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.; žalovaný (dovolatel), který dovoláním nebyl úspěšný, nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu