Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2008, sp. zn. 20 Cdo 2398/2007 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2398.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2398.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 2398/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. ČR, proti povinnému M. B., zastoupenému advokátem, pro 147 367,- Kč zřízením soudcovského zástavního práva, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 29 E 787/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 10. 2005, č.j. 14 Co 565/2005-16, takto: Dovolání se odmítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud usnesením ze dne 20. 7. 2005, č.j. 29 E 787/2005-10, nařídil podle vykonatelných platebních výměrů VZP ČR, Územního pracoviště S., č. ze dne č. ze dne, č. ze dne a č. ze dne k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 147 367,- Kč, výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na ¼ blíže označené nemovitosti s tím, že pro pořadí soudcovského zástavního práva je rozhodující doba doručení návrhu na jeho zřízení soudu, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí okresního soudu potvrdil (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Podle odvolacího soudu byly všechny podmínky nařízení výkonu rozhodnutí splněny, ostatně povinný v odvolání ani jejich nedostatek nenamítal (poukazoval pouze, že mu nebylo umožněno plnění ve splátkách). Rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku I. napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) ve spojení s §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Vyjádřil pochybnost, zda lze nařídit výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva za situace, kdy pro tutéž pohledávku mu již byly nařízeny srážky ze mzdy a jen zaviněním zaměstnavatelů mu ze mzdy nic sráženo a odváděno nebylo. Dále uvedl, že je ochoten oprávněnou neprodleně zčásti uspokojit a že nařízení výkonu rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy, protože zřízením soudcovského zástavního práva jsou poškozováni i ostatní spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 ve spojení s §238a odst. 2 o. s. ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř, jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel žádné argumenty ve prospěch tvrzení, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, nepřednesl a dovolací soud ani hodnocením námitek v dovolání uplatněných k takovému závěru nedospěl. Otázka, kterou dovolatel nabídl k přezkumu (rozpor nařízení výkonu rozhodnutí s dobrými mravy), shora uvedené znaky nesplňuje. Nejvyšší soud se jí zabýval v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 20 Cdo 535/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura 4/2003 pod č. 67) a učinil závěr, že z hlediska případné existence rozporu s dobrými mravy lze posuzovat pouze výkon práv a povinností (formou právních úkonů či faktického chování) účastníků občanskoprávních vztahů, nikoliv správnost rozhodnutí soudu; to je aktem aplikace práva, v jejímž rámci právě soud - v nalézacím řízení - posuzuje, zda k případnému rozporu s morálními pravidly při výkonu práv a povinností v hmotněprávních vztazích došlo. Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí však nejde o výkon práva ve smyslu §3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, nýbrž o využití možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem (§251 o. s. ř.) pro případ, že povinnost uložená exekučním titulem nebyla splněna dobrovolně. Rozpor s dobrými mravy, jež je institutem hmotněprávním, tedy úspěšně namítat ve vztahu k usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jež je institutem procesněprávním, nelze. Navíc výkonem rozhodnutí je postižen pouze spoluvlastnický podíl povinného, nikoliv ostatních spoluvlastníků. Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva nebrání ani nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, neboť prvně zmíněný způsob výkonu rozhodnutí má jen zajišťovací funkci. Vzhledem k tomu, že odvolací soud se při svém rozhodování neodchýlil od ustálené soudní praxe, podmínky přípustnosti ve smyslu §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. nejsou dány. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věty první, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn procesním neúspěchem povinného (jehož dovolání bylo odmítnuto), jakož i tím, že oprávněné, jež by měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. prosince 2008 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2008
Spisová značka:20 Cdo 2398/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2398.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§3 předpisu č. 40/1964Sb.
§251 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03