Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2008, sp. zn. 20 Cdo 4054/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4054.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4054.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4054/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. ú. O., proti povinné G. S. s.r.o., pro 357.821,- Kč s příslušenstvím, prodejem podniku, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 E 431/2005, o dovolání správce podniku Ing. J. H. (dále jen „správce podniku“), zastoupeného advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2006, č.j. 10 Co 574/2006-77, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Usnesením ze dne 27. 6. 2005, č.j. 48 E 431/2005-45, zastavil Okresní soud v Ostravě výkon rozhodnutí prodejem podniku povinného. Usnesením téhož soudu ze dne 19. 10. 2005, č.j. 48 E 431/2005-55, zprostil funkce správce podniku (výrok I.) a dále mu nepřiznal odměnu (výrok II.). Soud přihlédl k tomu, že správce započetl zálohu zaplacenou povinnou dne 9. 6. 2005, čímž byly náklady správci podniku, sestávající z odměny ve výši 65.148,93 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 1.865,92 Kč, uhrazeny. Jejich výši shledal soud prvního stupně s přihlédnutím k rozsahu činnosti správce za přiměřenou. V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Ostravě vyhověl odvolání povinné proti výroku II. o odměně správce podniku, resp. o způsobu jejího výpočtu, a změnil usnesení okresního soudu v napadené části tak, že uložil povinné zaplatit správci podniku odměnu ve výši 5.000,- Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 1.865,92 Kč (bod I.), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II.). Usnesení odvolacího soudu napadl v celém rozsahu dovoláním správce podniku, pokládaje rozhodnutí krajského soudu za nesprávné. Je toho názoru, že navzdory poučení o nepřípustnosti dovolání je dovolání v této věci přípustné, a to poukazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje dovolatel v aplikaci §8 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, odvolacím soudem při výpočtu odměny správce podniku namísto §7 odst. 2 této vyhlášky. Dále uvádí, že v otázce odměny správce podniku je rozhodovací praxe odvolacího soudu „rozkolísaná a nejednotná, v důsledku čehož se rozhodnutí odvolacího soudu stávají nepředvídatelnými“. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu o přiznání odměny správci podniku nebylo změněno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod č. 61/1998 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání není přípustné ani podle §238 a §238a o. s. ř., neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z §239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Dovolání proti výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení (jenž byl napaden také), není přípustné, jelikož ani zde nejde o rozhodnutí věci samé. Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je – aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek – odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. ledna 2008 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2008
Spisová značka:20 Cdo 4054/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4054.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02