Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.06.2008, sp. zn. 28 Cdo 3755/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3755.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3755.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 3755/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně W.T.C.P., zastoupené advokátem, proti žalované D., a. s., zastoupené advokátem, o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 21 C 188/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 6. 2007, č. j. 12 Co 196/2007-123, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Plzni jako soud odvolací usnesením ze dne 11.6.2007, č.j. 12 Co 196/2007-123, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl návrh na zastavení soudního řízení z důvodu překážky věci zahájené. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že řízení, jež bylo zahájeno dříve u Krajského soudu v Plzni ve věci sp.zn. 23 Cm 109/1999 je vedeno s jinými účastníky, než řízení v této věci a o jiný předmět řízení, proto netvoří řízení, vedené u Krajského soudu v Plzni překážku věci zahájené, i když v obou řízeních bude předběžně řešena otázka platnosti nájemní smlouvy, která byla uzavírána mezi žalovanou a Ing. J. T., jehož právním nástupcem je žalobkyni v této věci. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dne 10.7.2007 dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení §237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Tvrdila existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 písm. b) o.s.ř. Namítala, že dovolací soud dosud neřešil následující právní otázky. Za prvé, zda je v případě, kdy je spornou otázkou absolutní neplatnost nájemní smlouvy na nebytové prostory a rozhodnutí o platnosti či neplatnosti je tedy účinné vůči všem subjektům (nejen účastníkům řízení), nutné pro totožnost věci jako podmínku litispendence podle §83 odst. 1 o.s.ř. zachovat striktní totožnost účastníků řízení. Za druhé, zda je zachována totožnost předmětu řízení jako podmínka litispendence podle §83 odst. 1 o.s.ř. v případě, kdy daná právní otázka je řešena v již probíhajícím řízení jako otázka předběžná. Podle dovolatelky soudy obou stupňů posoudily shora uvedené otázky v rozporu s hmotným právem. V dovolání poukazovala na skutečnost, že v daném případě je dána překážka litispendence, a to vzhledem k řízení, vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 109/1999. Navrhla proto zrušení usnesení odvolacího soudu, zastavení řízení a odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobkyně navrhla odmítnutí, resp. zamítnutí dovolání. Dovolání není přípustné. Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení soudního řízení z důvodu překážky věci zahájené v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Totéž platí o ustanovení §237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. proto, že usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím měnícím, resp. rozhodnutím potvrzujícím za podmínky, že dřívějším rozhodnutím soud prvního stupně rozhodl jinak. Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o.s.ř. písm. c) o.s.ř., z něhož ji dovolatelka dovozuje, neboť usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na zastavení soudního řízení z důvodu překážky věci zahájené, není rozhodnutím ve věci samé (viz odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 26. června 1996 sp. zn. 2 Cdon 336/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1997, pod poř. č. 50; k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61). Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř. a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. června 2008 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/30/2008
Spisová značka:28 Cdo 3755/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3755.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02