Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.06.2008, sp. zn. 28 Cdo 4512/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.4512.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.4512.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 4512/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně Ing. H. Č., zastoupené advokátem, proti žalovanému P. f. ČR, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 329/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2007, č.j. 69 Co 141/2007-67, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30.5.2007, č.j. 69 Co 141/2007-67, byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 3.1.2007, č.j. 9 C 329/2005-43, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu nemovitosti blíže specifikovaných ve výroku rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, podle nichž žalobkyně získala nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu na základě smluv, uzavřených mezi fyzickými osobami, které byly původně oprávněnými osobami podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ,,zákon o půdě“), a to formou smluv o postoupení pohledávky. Podle odvolacího soudu problematikou zániku práva na vydání náhradního pozemku podle ustanovení §11 odst. 2 zákona o půdě se opakovaně zabýval dovolací soud. V této souvislosti poukazoval na rozhodnutí dovolacího soudu sp.zn. 28 Cdo 2259/2006 a sp.zn. 28 Cdo 167/2007. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně věc posoudil v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 13.12.2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, uveřejněném pod č. 531/2005 Sb. s odůvodněním, že tímto nálezem byl změněn článek VI. zákona č. 253/2003 Sb., přičemž tato změna se týkala pouze původních oprávněných osob. Vyslovil, že ve shora citovaném nálezu Ústavní soud vyložil, proč vyjmul ze zrušovacího výroku postupníky, kteří získali nárok na vydání náhradního pozemku postoupením od původních oprávněných osob. Odvolací soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na vydání náhradního pozemku na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu, které nabylo právní moci dne 22.5.2000, zanikl uplynutím doby, na kterou byl ze zákona omezen, t.j. dnem 31.12.2005. Uzavřel, že jde o zánik nároku uplynutím doby podle ustanovení §578 o.z., nikoli o prekluzi ve smyslu §583 o.z. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní právní význam. Dovozovala existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Nesouhlasila se závěrem odvolacího soudu, že nárok dovolatelky na vydání náhradního pozemku zanikl uplynutím doby, na kterou byl ze zákona omezen, bez ohledu na to, zda právo bylo u soudu uplatněno. V dané souvislosti poukazovala na rozpor s hmotným právem, konkrétně s ustanovením §13 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění zákona č. 253/2003 Sb. a článkem VI. zákona č. 253/2003 Sb. Navrhla proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání navrhl odmítnutí dovolání s odůvodněním, že otázka zániku nároku na převod pozemků u postupníků po uplynutí zákonem stanovené lhůty byla již řešena judikaturou dovolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1 o. s. ř., §241 odst. 1 o. s. ř.), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné. Podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Odvolací soud ve svém odůvodnění správně konstatoval, že obdobná problematika byla již řešena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.11.2006, sp.zn. 28 Cdo 2259/2006, na něž správně odkazoval a z něhož při svém rozhodování správně vycházel. Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí uzavřel, že zánik nároku na náhradní pozemek podle §11 zákona o půdě, osob, jež jej získaly postoupením od jiných subjektů, vyplývá ze zákona, kterým byl změněn zákon o půdě. Jednalo se o zásah do práva dříve se vztahujícího i na postupníky, a týká se případů, kdy nárok nebyl ve stanovené lhůtě P. f. uspokojen, a to i za situace, že byly uplatněny u soudu před 31. 12. 2005. Z výše uvedených závěrů vycházel dovolací soud též ve svém rozhodnutí ze dne 22.2.2007, sp. zn. 28 Cdo 167/2007, ze dne 22.2.2007, sp. zn. 28 Cdo 209/2007, ze dne 19.4.2007, sp. zn. 28 Cdo 604/2007, ze dne 7.6.2007, sp.zn. 28 Cdo 1904/2007 a ze dne 10.8.2007, sp.zn. 28 Cdo 2908/2007. Odvolací soud ve svém rozhodnutí též správně zdůraznil, že nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/05, publikovaným pod č. 531/2005 Sb. byla zrušena ustanovení §13 odst. 6, 7 zákona o půdě a článek IV. 253/2003 Sb., avšak pouze ve vztahu k oprávněným osobám a jejich dědicům a nikoli ve vztahu k postupníkům. Dovolací soud připomíná, že posouzením charakteru lhůty stanovené v §13 odst. 6, 7 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění zákona č. 253/2003 Sb. se zabýval již Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí Pl. ÚS 6/05 se závěrem, že se jedná o lhůtu propadnou (prekluzívní). Dovolací soud dodává, že pro tuto lhůtu je charakteristické, že jejím marným uplynutím nastává zánik samotného subjektivního práva a že k těmto důsledkům se přihlíží bez ohledu na to, zda to některý účastník namítá či nikoliv. Propadná lhůta způsobuje zánik práva sama o sobě již svým uplynutím, kterému nelze zabránit. Skutečnost, že lhůta k uplatnění nároku na vydání je lhůtou prekluzívní, ve svých důsledcích znamená, že oprávněná osoba se po jejím marném uplynutí nemůže domáhat práva na převod nemovitostí. Na základě výše uvedeného odvolací soud neřešil právní otázku v rozporu s hmotným právem, popřípadě právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu (s přihlížením i k právním závěrům Ústavního soudu ČR, jimiž jsou obecné soudy vázány). Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy v souladu s ustálenou judikaturou. V projednávané věci je tak patrno, že schází podmínka úspěšnosti dovolání zakládajícího se na tvrzení o tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na otázce zásadního právního významu. Námitky dovolatelky obsažené v dovolání je tedy třeba považovat za nepřípadné. Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 1 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně neměla v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. června 2008 JUDr. Josef Rakovský, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/30/2008
Spisová značka:28 Cdo 4512/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.4512.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§13 odst. 6 písm. c) předpisu č. 229/1991Sb.
§13 odst. 7 písm. c) předpisu č. 229/1991Sb.
§11 odst. 7 písm. c) předpisu č. 229/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02