ECLI:CZ:NS:2008:28.ND.305.2007.1
sp. zn. 28 Nd 305/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně F. G., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) Č. o. b., a. s., zastoupené advokátem, a 2) JUDr. L. D., správkyni konkursní podstaty úpadce I. P. e., a. s., o určení neplatnosti smlouvy ze dne 19. 6. 2000, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 96/2001, o návrhu na delegaci z důvodů vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 96/2001 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
V posuzované věci byla podána dne 16. 7. 2001 žaloba o určení neplatnosti smlouvy o prodeji podniku ze dne 19. 6. 2000 u Městského soudu v Praze, který předložil věc Vrchnímu soudu v Praze, který podal Nejvyššímu soudu ČR návrh na postoupení věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., a to Krajskému soudu v Brně.
Žalobkyně svůj návrh zdůvodnila tím, že jejím novým sídlem je V. n. M., které je v obvodu Krajského soudu v Brně.
Žalovaní se k návrhu nevyjádřili.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě výlučná příslušnost stanovená v §88 písm. a/ o. s. ř.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody pro postup podle §12 odst. 2 o. s. ř., které na podporu svého návrhu uvedla žalobkyně, neshledává Nejvyšší soud postačujícími.
Na základě výše uvedeného proto nemohlo být vyhověno návrhu žalobkyně na přikázání věci sp. zn. 51 Cm 96/2001 Městského soudu v Praze k projednání Krajskému soudu v Brně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2008
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu