ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.982.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 982/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2008 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 31/2006, o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podaném podle §265h odst. 3 tr. ř. takto:
Podle §265h odst. 3 tr. ř. se o d k l á d á až do rozhodnutí o dovolání výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To 44/2008-523.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, č. j. 16 T 31/2006-469, byl obviněný J. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu“.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dva roky a šest měsíců. Podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným D. H. částku ve výši 229.200,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 337.860,45 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození D. H. a V. z. p. Č. r., Ú. pracoviště P., odkázáni se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obviněný, krajský státní zástupce v Českých Budějovicích a poškození D. H. a V. z. p. Č. r., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To 44/2008-523, podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. z podnětu odvolání krajského státního zástupce v Českých Budějovicích a poškozených D. H. a V. z. p. Č. r. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., neboť „dne 11. 7. 2006 v době kolem 21.00 hodin v prostoru před chatou číslo s označením „R.“ v kempu T. H. V., okres P., po předchozí slovní rozepři, vyvolané D. H., a jeho nepatrném strčení do obžalovaného, šel D. H. již v zastřešeném prostoru chaty proti obžalovanému s napřaženou pěstí v úmyslu udeřit obžalovaného, na což zareagoval tak, že z pouzdra u pasu vytáhl zavírací vyhazovací nůž s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm, otevřel jej, a při pevném držení v levé ruce tečně k hrudníku D. H., v úmyslu zbránit napadení své osoby, prudce vystrčil obě ruce proti hrudníku D. H., stále držíc nůž v ruce stejným způsobem, čímž v důsledku pohybu napřažené pěsti D. H. směrem k obžalovanému tomuto způsobil bodné poranění srdce spojené se závažným vnitrohrudním krvácením s obvyklou dobou léčení přesahující 6 týdnů a trvalými následky v podobě epilepsie a organického psychosyndromu“. Za to jej odsoudil podle §222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu uložil trest propadnutí věci, a to 1 ks zavíracího vyhazovacího nože s digitálními hodinami, baterkou a integrovanou pojistkou, rozměru 140 mm x 35 mm, střenkou hnědé barvy a ostřím vybroušeným na jedné straně, čepele dlouhé 100 mm. Podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozeným D. H., částku ve výši 458.400,- Kč s 9,5 % úrokem z prodlení jdoucím od 14. 2. 2007 a dále v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení obžalovaného, v závislosti na výši repo sazby stanovené Č. n. b. platné pro první den následujícího kalendářního pololetí zvýšené o 7 % bodů, a V. z. p. Č. r., Ú. p. P., částku ve výši 675.721,- Kč. Odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného prostředku namítl (stručně shrnuto), že jednání, které je mu kladeno za vinu, bylo nutnou obranou ve smyslu §13 tr. zák. a navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 7 To 44/2008, jakož i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 16 T 31/2006, podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav věci pak podle §265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že jej podle §226 písm. b) tr. ř. obžaloby zprošťuje. Současně Nejvyšší soud požádal, aby ve smyslu §265o odst. 1 tr. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozsudku do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto.
Dne 25. 7. 2008 byl spis předložen Nejvyššímu soudu s návrhem předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích na odklad výkonu předmětného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve smyslu §265h odst. 3 tr. ř. Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích totiž po prostudování dovolání obviněného, s jehož argumentací se ztotožnil, a obsahu předložených spisů, dospěl k závěru, že otázku přiměřenosti zvoleného způsobu obrany vůči útočníkovi nelze posuzovat pouze z hlediska emočního vztahu osoby odvracející útok vůči útočníkovi, ale i z hlediska posouzení, jaké následky hrozily osobě odvracející útok. Podle jeho přesvědčení navíc nebylo v průběhu dokazování se stoprocentní jistotou zjištěno, že to byl právě obviněný, kdo zapříčinil příchod poškozeného do kempu a už vůbec nebylo prokázáno, že by obviněný zavinil, zapříčinil či vyprovokoval roztržku mezi jeho osobou a poškozeným. Přitom zdůraznil, že s tím samozřejmě souvisí i otázka, zda způsob obrany, který v daném případě obviněný zvolil, byl s ohledem na takovou hrozbu a podmínky, za jakých musel jako napadený celou situaci vyhodnotit, v zákonných mezích §13 tr. zák. V souvislosti s tím odkázal též na právní závěry obsažené ve zrušeném rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 8. 2007, č. j. 16 T 31/2006–321, jímž byl obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby, neboť podle názoru dotyčného soudu jednání obviněného vykazovalo parametry nutné obrany ve smyslu §13 tr. zák.
Nutno konstatovat, že posuzovaná věc je především z hlediska právního posouzení velmi složitá. O tom ostatně svědčí i průběh samotného trestního řízení, kdy původně byla obžaloba obviněného podána pro trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. ř. u Okresního soudu v Prachaticích, posléze bylo usnesením Vrchního soudu v Praze rozhodnuto o věcné příslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích (neboť za tehdejšího stadia řízení nebylo možno vyloučit kvalifikaci jednání obviněného jako pokusu trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák. k §219 odst. 1 tr. zák.), který nejprve, jak již shora uvedeno, obviněného obžaloby zprostil (předmětný rozsudek byl ovšem z podnětu odvolání státního zástupce zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí) a teprve následně bylo rozhodnuto shora citovanými odsuzujícími rozsudky. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání, nelze vyloučit, že dovolání může být shledáno důvodným a věc by mohla být posouzena a rozhodnuta způsobem, který bude pro obviněného příznivější, než se stalo napadeným rozhodnutím. V takovém případě by se stal výkon napadeného rozhodnutí (mj. výroku o trestu) nepřípustným.
Nejvyšší soud proto podle §265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovolání odložil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7 To 44/2008-523.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. července 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý