ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.195.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 195/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. r. – P. s. s. z., proti povinnému B. S. – E., zastoupenému advokátkou, pro 217 108,40 Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 E 996/98, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2006, č. j. 35 Co 265/2006-46, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 12. 1998, č. j. 25 E 996/98-7, jímž obvodní soud nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků P. s. s. z., ÚP P., ze dne 30. 4. 1997, č. j. 2421/97, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
Povinný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jež je třeba považovat za včasné (srov. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 35 Odo 317/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 7/2003). Ve shodě s argumentací obsaženou již v odvolání namítá, že dne 10. 9. 1999 uzavřel smlouvu o prodeji podniku, jíž převedl svůj podnik na kupujícího K. V., čímž přešly na kupujícího i všechny závazky povinného související s podnikem včetně vymáhaného závazku, spočívajícího v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb. Nesouhlasí se závěrem soudu, že smlouvou o prodeji podniku lze převádět pouze závazky soukromoprávní povahy. Dále namítá, že pro vymožení téže povinnosti je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 exekuční řízení pod sp. zn. 20 Nc 297/2006. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu a k námitce litispendence sdělila, že tato by se musela týkat později zahájeného řízení (řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp.zn. 20 Nc 297/2006), proto později podaný návrh na zahájení řízení přezkoumá a bude-li se týkat téže pohledávky, učiní příslušné úkony.
Jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno před 1. 1. 2001, muselo být řízení o odvolání povinného vedeno podle dosavadních právních předpisů, tj. podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“), a v důsledku toho bylo nutno i s dovoláním naložit shodně (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. a 17. zákona č. 30/2000 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Vady řízení vyjmenované v §237 odst. 1 o. s. ř., jejichž existence zakládá přípustnost dovolání, se z obsahu spisu nepodávají, v důsledku čehož tímto ustanovením přípustnost dovolání založit nelze. K uplatněné námitce překážky věci zahájené dovolací soud uvádí, že taková překážka brání pokračovat v řízení, které bylo zahájeno později; dříve zahájeného řízení (o něž v projednávané věci jde) se nedotýká.
O žádný z důvodů přípustnosti dovolání vyjmenovaných v §238 a §238a v dané věci nejde rovněž, napadeným rozhodnutím není rozsudek (nýbrž usnesení), není ani usnesením měnícím (nýbrž potvrzujícím) a není podřaditelné usnesením, jež jsou vyjmenována v §238a odst. 1 písm. b) až f) o. s. ř.
Podobně nelze přípustnost dovolání dovodit z §239 o. s. ř., neboť ji odvolací soud nezaložil výrokem podle §239 odst. 1 o. s. ř. a z hlediska §239 odst. 2 o. s. ř. chybí již samotný návrh účastníka (na vyslovení přípustnosti dovolání), jemuž by odvolací soud nevyhověl.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř.; oprávněné, jíž by příslušela náhrada, však ve stádiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu