ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.917.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 917/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně E. C. k., s. r. o., zastoupené JUDr. J. Š., advokátkou, proti žalované Ing. S. S., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně I.&C. s. r. o., zastoupené JUDr. Mgr. M. J. M., advokátkou, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 44 Cm 78/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. května 2007, č. j. 15 Cmo 39/2007-99, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 6. prosince 2006, č. j. 44 Cm 78/2003-70, zamítl Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu, kterou se žalobkyně (E. C. V., s. r. o.) domáhala vůči žalované (správkyni konkursní podstaty úpadkyně I.&C. s. r. o.) určení, že má za úpadkyní pohledávku druhé třídy bez nároku na oddělené uspokojení ve výši 160.278,90 Kč.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako bezpředmětné.
Učinil tak proto, že v průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. února 2008, č. j. 44 K 11/2002-233, které nabylo právní moci 28. března 2008, zrušil konkurs na majetek úpadkyně proto, že majetek konkursní podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (§44 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007).
Opravný prostředek (dovolání) se tudíž stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání napadeného rozhodnutí a je tak namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
V této věci plyne bezpředmětnost dovolání z toho, že i kdyby je Nejvyšší soud shledal přípustným, věcně je přezkoumal a napadené rozhodnutí případně zrušil, nemohly by se výsledky dovolacího přezkumu již v žádném směru projevit v konkursu, jímž (a pro který jedině) byl tento spor vyvolán (k osudu sporů vyvolaných konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb. po zrušení konkursu, srov. i výklad podaný ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. června 2007, Opjn 8/2006, uveřejněném pod číslem 74/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3/ o. s. ř., odůvodněn tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že u žalované žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny.
Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. září 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu