ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.135.2009.1
sp. zn. 4 Nd 135/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: B. V., proti žalované: C. spol. s r. o., o uložení povinnosti realizovat právo na odpověď, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 83/2007, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Romana Vostřejšová a JUDr. Iva Novotná nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 125/2009.
Odůvodnění:
K Vrchnímu soudu v Praze podal žalobce odvolání (č. l. 29) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2009, sp. zn. 37 C 83/2007 (č. l. 28), jímž bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 1 Co 125/2009.
V odvolání zároveň žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudcům Vrchního soudu v Praze. Podáním ze dne 12. 4. 2009 (č. l. 36) na výzvu soudu námitku upřesnil tak, že učinil návrh na vyloučení členek senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování předmětné věci. Daný návrh žalobce odůvodnil tím, že soudci Městského soudu v Praze JUDr. Stamidisová a spol. za součinnosti Vrchního soudu v Praze, senátu 1 Co za účelem krýt represi žalovaného zamlčeli podjatost. Odkazuje na rozhodnutí senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze ve věcech sp. zn. 37 C 245/07 a sp. zn. 37 C 87/07 (nejmenovaného soudu, pravděpodobně Městský soud v Praze), v nichž podle žalobce vydal Vrchní soud v Praze tendenční rozhodnutí. Žalobci bylo údajně na základě zfalšované skutečnosti o majetkových poměrech (viz č. l. 5 a 13) upřeno právo podle §138 o. s. ř. Dále uvedl, že soudci Vrchního soudu v Praze, zejména senátu 1 Co, falšují materiální stav. Na výsledku označené věci má eminentní zájem vedení Městského soudu v Praze, jež má bezesporu vztahy se soudci Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze se podílel na tendenčním rozhodnutí sp. zn. 37 C 137/03 (nejmenovaného soudu, pravděpodobně Městský soud v Praze). Soudci Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze tak nejsou schopni zajistit výkon občanského práva žalobce podle čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod. Závěrem uvádí, že požaduje delegaci ke Krajskému soudu v Brně.
Z písemného vyjádření členek zmíněného senátu se podává, že dotčené soudkyně nemají k věci a k účastníkům žádný vztah, ani zájem na výsledku řízení, nejsou jim známy okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodování věci. JUDr. Říhová a Mgr. Javůrková uvedly, že znají žalobce coby účastníka řízení z četných sporů, na jejichž vyřízení se podílely. JUDr. Naděžda Žáková se nevyjádřila a vzhledem k její dlouhodobé pracovní neschopnosti není z daného důvodu ohledně její osoby o námitce podjatosti rozhodováno.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně o jejichž vyloučení jde, měly poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň Vrchního soudu v Praze. Z jeho podání je patrno, že žalobce podrobuje kritice postup Vrchního soudu v Praze v jím označených věcech a je subjektivně přesvědčen, že u Vrchního soudu v Praze se mu nedostane nestranného rozhodování v jeho věci a že Vrchní soud v Praze se podílí na údajně nezákonném postupu Městského soudu v Praze. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalobcem neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost se dodává, že pokud nebyla shledána podjatost dotčených soudců, nemohl být ani shledán důvod pro postup podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 125/2009, byly vyloučeny výše jmenované soudkyně tohoto soudu. Za tohoto stavu proto senát Nevyššího soudu rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec