ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.214.2009.1
sp. zn. 4 Nd 214/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce J. K. , bytem Čapkova 689, 739 61 Třinec, proti žalovanému V. H. , bytem Palkovice 477, o zaplacení částky 42.018,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 11 C 53/2006, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 11 C 53/2006 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze ani některému z obvodních soudů.
Odůvodnění:
Žalobce podal ve výše uvedené věci u Vrchního soudu v Praze podání ze dne 5. 6. 2006 (soudu doručeno dne 7. 6. 2006) označené jako „Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky“. Vrchní soudu v Praze jej následně postoupil Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku (doručeno dne 29. 6. 2006).
V rámci svého podání žalobce uvedl, že žádá, aby Nejvyšší soud nařídil projednání jeho žaloby ze dne 26. 1. 2004 a tímto jednáním pověřil Městský soud v Praze. Svůj návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti odůvodnil tím, že chce, aby o jeho žalobách bylo jednáno mimo dosah jeho dlužníků. Odkázal dále na důvody uvedené v jeho žádosti ze dne 3. 3. 2004 (č. l. 86), v níž uvedl, že jeho dlužníci mají dostatek finančních prostředků a „známých na Finančním úřadu, policii a soudu ve Frýdku – Místku“. Namítl, že si nepřeje být souzen proti své vůli u Okresního soudu ve Frýdku – Místku, u kterého má „pochybnosti a obavy“. Žalobce ve své žádosti vyslovil přesvědčení, že se mu u tohoto soudu nedostává nestranného zacházení.
Žalovaný s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Praze vyslovil nesouhlas.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku) a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Teplicích z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci Městskému soudu v Praze odůvodňuje tím, aby jeho žaloby byly projednány mimo dosah jeho dlužníků, resp. aby o jeho žalobách nerozhodoval Okresní soud ve Frýdku – Místku, jelikož má za to, že se mu zde nedostává nestranného zacházení, a na rozdíl od svých dlužníků nemá dostatek finančních prostředků.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zásadně okolnost toho druhu, že pro některého účastníka řízení je vedení sporu spojeno s finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Podle obsahu spisu nic nenasvědčuje tomu, že se žalobci nedostává nestranného zacházení. Pokud žalobce pociťuje „pochybnosti a obavy“, může využít svého práva vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout (§15a o. s. ř.). V daném případě je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Městskému soudu v Praze nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý. Taktéž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo řízení konáno u navrhovaného soudu, zde neobstojí, neboť Okresní soudu ve Frýdku – Místku je s věcí již obeznámen.
Je nutno podotknout, že návrh žalobce je zatížen vadou, jelikož není možné věc delegovat soudu instančně nadřízenému, v daném případě Městskému soudu v Praze. Návrh žalobce však neobsahuje konkrétní určení příslušného soudu stejné instance, tj. některého z obvodních soudů v Praze.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Praze – a ani některému z obvodních soudů - nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a