Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2009, sp. zn. 4 Tdo 9/2009 [ usnesení / výz-A ], paralelní citace: 58/2009 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:4.TDO.9.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
Právní věta Obviněný je oprávněn vzít sám zpět své odvolání, i když je předtím podal prostřednictvím obhájce, neboť s opravným prostředkem zásadně disponuje ten, jehož jménem je podán. V případě, že obhájce je oprávněn jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli (§41 odst. 4 tr. ř.), zpětvzetí takového odvolání jen samotným obviněným je neúčinné. Nejde-li o případ, kdy obhájce může jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli, pak skutečnost, že obviněný zastoupený obhájcem vzal sám zpět své odvolání ani nezakládá důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., tj. že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít, a to ani tehdy, měl-li obhájce z důvodu nutné obhajoby.

ECLI:CZ:NS:2009:4.TDO.9.2009.1
sp. zn. 4 Tdo 9/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2009 o dovolání, které podal obviněný D. L., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 T 73/2008 takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008, zrušuje. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. 74 T 73/2008, byl obviněný D. L. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., jako zvlášť nebezpečný recidivista dle §41 odst. 1 tr. zák., a dále trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) a e) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 3 tr. zák., jichž se dopustil způsobem podrobně popsaným ve výroku citovaného rozsudku. Za to byl obviněný D. L. odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák.a §42 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Po vyhlášení rozsudku a poučení o opravných prostředcích podal obviněný do protokolu odvolání (č. l. 305), které však blíže neodůvodnil. Přípisem ze dne 12. 6. 2008, došlým soudu prvního stupně dne 20. 6. 2008, vzal obviněný své odvolání zpět (č.l. 315). Dne 20. 6. 2008 zaslala soudu obhájkyně obviněného odůvodnění odvolání podaného obviněným v hlavním líčení (č. l. 318) a dne 30. 6. 2008 také vyjádření k přípisu obviněného ze dne 12. 6. 2008 (č. l. 325), ve kterém uvedla, že přípis obviněného nelze v žádném případě považovat za zpětvzetí odvolání, neboť tento byl adresován soudci JUDr. K. K. coby fyzické osobě. Na podaném odvolání trvá a žádá, aby proběhlo odvolací řízení. Následně byl spis postoupen Krajskému soudu v Ostravě (č. l. 329), který jej dne 18. 7. 2008 bez věcného vyřízení vrátil soudu prvního stupně s tím, že je třeba rozhodnout ve smyslu §250 odst. 4 tr. ř. Předseda senátu soudu prvního stupně usnesením ze dne 18. 7. 2008 (č.l. 332) vzal zpětvzetí odvolání obviněného na vědomí a společně s vyjádřením obviněného k danému usnesení předložil opětovně spis Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud v Ostravě rozhodl usnesením ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008, tak že podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného zamítl, protože bylo podáno osobou, která znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím vzala zpět. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008, podal obviněný D. L. dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. c), l) tr. ř. Naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněný spatřoval v tom, že nebyl v řízení zastoupen obhájcem, ačkoliv ho podle zákona mít měl. Podotkl, že v jeho případě se jedná o případ nutné obhajoby, kdy musí mít ze zákona obhájce, kterýžto musí být dle jeho názoru přítomen každému úkonu, který v rámci trestního řízení obviněný činí. Namítl, že bez součinnosti se svým obhájcem se nemohl práva na odvolání vzdát, jelikož toto mohlo být učiněno toliko prostřednictvím obhájce, popř. přímo do protokolu před soudem za jeho přítomnosti, a pokud tomu tak nebylo, neměl fakticky v řízení obhájce, ačkoli mu byl ustanoven. Naplnění dovolacího důvodů podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak obviněný spatřoval v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Konkrétně, že dopis ze dne 12. 6. 2008 adresovaný soudci Okresního soudu v Ostravě, JUDr. K. K., ve kterém uvedl, že s uloženým trestem souhlasí a svého práva na odvolání se tímto vzdává, zaslal bez konzultace se svým obhájcem a v žádném případě jej nelze považovat za výslovné prohlášení o zpětvzetí odvolání, jelikož nikde neuvedl, že podané odvolání bere zpět, ani nepoužil slovo „zpět“, „zpětvzetí“ či frázi „beru zpět“. Tím, že odvolání bylo zamítnuto a napadený rozsudek nebyl přezkoumán, bylo porušeno jeho právo na obhajobu. Ze shora uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008. K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Poté, co stručně připomněl rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu a zrekapituloval dovolací námitky obviněného, uvedl, že není jasné, o jakém znovu podaném odvolání odvolací soud napadeným usnesením rozhodoval, když obviněný podal odvolání toliko jednou do protokolu v hlavním líčení a následně jej přípisem ze dne 12. 6. 2008 vzal zpět. Podotkl, že všechna další podání obviněného se týkala toliko otázky, zda bylo toto odvolání vzato zpět, a konstatoval, že v daném případě nebyly dány procesní podmínky k tomu, aby bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. V tomto směru shledal státní zástupce námitky obviněného podřaditelné dovolacímu důvodu §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. za částečně důvodné. Dle názoru státního zástupce však dalším námitkám obviněného přisvědčit nelze. Z obsahu dopisu ze dne 12. 6. 2008 totiž jednoznačně vyplývá vůle obviněného, aby odvolání projednáváno nebylo. K obviněným uplatněnému dovolacímu důvodu dle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. pak uvedl, že ani při sebevíce rozšiřujícím výkladu tohoto ustanovení nelze dospět k závěru, že by byl tento dovolací důvod naplněn. Obviněnému obhájce ustanoven byl a bylo výlučně věcí svobodného rozhodnutí obviněného, zda učiní úkon směřující ke zpětvzetí odvolání bez jakékoli porady s obhájcem nebo po poradě s ním. Vzhledem k těmto skutečnostem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného D. L. podle §265k odst. 1 tr. ř. shledal v naznačeném směru důvodným a zrušil napadené rozhodnutí. Současně navrhl, aby takto bylo rozhodnuto ve smyslu §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) v neveřejném zasedání nejprve zkoumal, zda v této věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obdobně Nejvyšší soud zjistil, že dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., bylo podané osobou oprávněnou k podání dovolání (§265d odst. 1 písm. b/, odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném tímtéž zákonným ustanovením. Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů. Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným D. L. vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze aplikovat, existuje-li zde mimo jiné vada spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku soudem druhého stupně bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu tedy je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze mimo jiné použít, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů, tj. u odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí. Z ustanovení §253 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že „odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět“. K tomuto ustanovení je třeba připomenout, že aby zpětvzetí odvolání bylo právně účinné, musí se výslovné prohlášení o tom stát vůči prvostupňovému soudu, který vydal rozsudek napadený odvoláním, nebo vůči příslušnému odvolacímu soudu, který má o podaném odvolání rozhodovat. Zpětvzetí odvolání musí mít formu a obsahové náležitosti předepsané obecně pro podání (§59 tr. ř) a musí být podáno do celého výroku a bezpodmínečně. Požadavku, aby zpětvzetí odvolání bylo výslovné, bude učiněno zadost, vyplyne-li z daného prohlášení jednoznačně a bez výhrad vůle oprávněné osoby, aby se její podané odvolání neprojednávalo a aby se o něm nerozhodovalo. Z obsahu spisu se podává, že obviněný podal odvolání do protokolu v hlavním líčení (č.l. 305). Přípisem ze dne 12. 6. 2008, adresovaným předsedovi senátu Okresního soudu v Ostravě JUDr. K. K., který rozhodoval v trestní věci obviněného, dle názoru Nejvyššího soudu jednoznačně vyplývá vůle obviněného, aby jeho odvolání projednáno nebylo. Obviněný konkrétně uvádí, že je „moc spokojení s tim trestem kteri ste mi uložil, taky se zdavám odvolačky nechci se proti rosudku odvolát stači mi to co ste mi vi uložil, ták ještě jednou neodvolavam se, zdávám se odvolaní “. S ohledem na použití slovních spojení „zdávám se odvolačky“, „nechci se proti rozsudku odvolat“ a pro zvýšení důrazu sdělení použití „ještě jednou, neodvolávám se, zdávám se odvolaní“ nelze dospět k jinému závěru, než že se jedná o výslovné zpětvzetí odvolání naplňující podmínky §250 odst. 2 tr. ř. a přisvědčit předsedovi senátu Okresnímu soudu v Ostravě, který usnesením ze dne 18. 7. 2008 (č. l. 332) vzal zpětvzetí odvolání obviněného na vědomí. Nelze přisvědčit námitce obviněného, že jeho přípis ze dne 12. 6. 2008 je toliko dopisem JUDr. K. K. coby fyzické osobě. Dopis byl adresován JUDr. K. K. coby předsedovi senátu Okresního soudu v Ostravě, jak vyplývá nejen z nadepsané obálky, ale taktéž z obsahu samotného přípisu. Prohlášení o zpětvzetí odvolání je neodvolatelné a pozdější změnu stanoviska obviněného, učiněnou z jakýchkoli pohnutek (obviněným namítaná neznalost práva, z níž vyplynula jeho obava, že by mohl v případě podání odvolání dostat u odvolacího soudu ještě přísnější trest), je nutno považovat za irelevantní. Je-li přesto učiněn další projev vůle svědčící o podání odvolání, zamítne jej odvolací soud z formálních důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř. Pro tento postup je však podmínkou, že je podáno nové odvolání, tj. odvolání odlišné od odvolání, které bylo vzato zpět, tedy že oprávněná osoba podala odvolání dvakrát, přičemž druhé odvolání bylo podáno poté, kdy první odvolání bylo výslovně vzato zpět. Z obsahu spisu nevyplývá, že by obviněný podal jiné odvolání než učiněné do protokolu v hlavním líčení dne 30. 5. 2008. Za znovu podané odvolání nelze považovat doplnění odvolání poté, co bylo odvolání výslovně vzato zpět či podání, kterým podatel zpochybňuje dřívější zpětvzetí odvolání. Doplnění odvolání obviněného ze dne 20. 6. 2008 (č. l. 318) bylo podáno až poté, co obviněný svým přípisem ze dne 12. 6. 2008 vzal své odvolání učiněné v hlavním líčení dne 30. 5. 2008 výslovně zpět, a je třeba jej považovat za neúčinné. Nejvyšší soud nicméně konstatuje, že dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je i přesto dán. Jak uvedeno výše, postup podle §253 odst. 1 tr. ř. předpokládá, že oprávněná osoba podala odvolání dvakrát, přičemž druhé odvolání bylo podáno poté, kdy první odvolání bylo výslovně vzato zpět. Jelikož další projev vůle svědčící o podání odvolání obviněným učiněn nebyl, nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro postup dle §253 odst. 1 tr. ř. V daném případě Krajský soud v Ostravě pochybil, když nepostupoval v souladu s procesními pravidly trestního řízení. Druhý obviněným namítaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech, kdy v rozporu se zákonem nebyl obviněný v řízení zastoupen obhájcem, ač ho podle zákona mít měl, a došlo též k porušení čl. 38 odst. 2 Listiny, v němž je obsažen jeden z ústavních principů, jimiž je garantováno právo na spravedlivý proces. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. se tak vztahuje na situace, kdy jsou porušena ustanovení o nutné obhajobě (§36 tr. ř.). V případě obviněného nelze dospět k závěru, že by byl tento dovolací důvod naplněn. Z obsahu spisu vyplývá, že obviněnému byl ustanoven obhájce již v přípravném řízení s ohledem na §36 odst. 3 tr. ř. (č. l. 18) a obhájce jej zastupoval po celé trestní řízení. Pokud obviněný namítá, že obhájce musí být přítomen každému úkonu, který v rámci trestního řízení obviněný činí, tedy i ke zpětvzetí odvolání, které dle jeho názoru nelze v takovém případě učinit platně bez součinnosti s obhájcem, pak se obviněný mýlí. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. nezahrnuje jakékoliv (resp. každé) porušení práva na obhajobu a naplnění dovolacího důvodu nelze spatřovat ani ve vlastním způsobu výkonu obhajoby obviněného ustanoveným obhájcem. Odvolání má povahu dispozitivního procesního úkonu učiněného osobou k tomu oprávněnou trestním řádem a jeho účinným podáním se zahajuje odvolací řízení. Zásada dispoziční v daném případě znamená, že je výlučně věcí svobodného projevu vůle obviněného určitý úkon učinit či nikoli. Tato zásada není nijak omezena a z žádného ustanovení trestního řádu nevyplývá, že v případech nutné obhajoby by jakýkoli projev vůle obviněného vůči soudu byl neúčinný, pokud byl učiněn v nepřítomnosti, resp. bez součinnosti obhájce, což platí i o zpětvzetí odvolání. Pokud tedy obviněný učinil úkon směřující ke zpětvzetí odvolání bez jakékoli porady s obhájcem, stalo se tak na základě jeho svobodné volby. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené v neveřejném zasedání (§265r odst. 1 písm. b/ tr. ř.) z podnětu dovolání obviněného D. L. podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 3 To 626/2008, a to v celém rozsahu, neboť nebyly dány procesní podmínky k tomu, aby bylo rozhodováno o zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr.ř. Bylo zrušeno toliko toto rozhodnutí soudu druhého stupně, když z obsahu spisu se podává, že další rozhodnutí, která by navazovala na zrušené rozhodnutí, učiněna nebyla. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 29. ledna 2009 Předseda senátu: JUDr. J. P. Vypracoval: JUDr. P. Š.

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta: Obviněný je oprávněn vzít sám zpět své odvolání, i když je předtím podal prostřednictvím obhájce, neboť s opravným prostředkem zásadně disponuje ten, jehož jménem je podán. V případě, že obhájce je oprávněn jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli (§41 odst. 4 tr. ř.), zpětvzetí takového odvolání jen samotným obviněným je neúčinné. Nejde-li o případ, kdy obhájce může jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli, pak skutečnost, že obviněný zastoupený obhájcem vzal sám zpět své odvolání ani nezakládá důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., tj. že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít, a to ani tehdy, měl-li obhájce z důvodu nutné obhajoby.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2009
Spisová značka:4 Tdo 9/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:4.TDO.9.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Heslo:Důvody dovolání
Řízení o odvolání
Dotčené předpisy:§250 odst. 2 tr. ř.
§250 odst. 4 tr. ř.
§265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:58 / 2009
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08