ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.10.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 10/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2010 stížnost obviněného PhDr. M. S. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 5 To 4/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného PhDr. M. S. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2009, sp. zn. 10 T 6/2009, byl obviněný PhDr. M. S. uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona a trestného činu poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 písm. a) tr. zákona a byl odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zákona mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v délce tří let a podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody L. G. částku 1.000.000,- Kč s úrokem ve výši 23 % ročně od 15. 8. 1998 do zaplacení.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2009, sp. zn. 10 T 6/2009, podal obviněný PhDr. M. S. odvolání a Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 5 To 4/2010, podle §258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině trestným činem poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 písm. a) tr. zákona, v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody a podle §259 odst. 3 tr. řádu ve věci znovu rozhodl tak, že obviněného PhDr. M. S. odsoudil za trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, podle §58 odst. 1 tr. zákona výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let, podle §229 odst. 1 tr. řádu právního zástupce poškozeného L. G. odkázal na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle §226 písm. b) tr. řádu obviněného PhDr. M. S. zprostil obžaloby pro skutek popsaný ve výroku tohoto rozsudku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.
Dne 10. 3. 2010 podal obviněný PhDr. M. S. námitku podjatosti senátu Vrchního soudu v Praze, rozhodujícím o jeho podaném odvolání s tím, že nebyly provedeny některé navržené důkazy a došlo k porušení ustanovení trestního řádu.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3. 2010, sp. zn. 5 To 4/2010, bylo podle rozhodnuto, že podle §30 odst. 1 tr. řádu předseda senátu JUDr. Jaromír Klimša a soudkyně JUDr. Hana Navrátilová a JUDr. Pavla Augustinová nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného PhDr. M. S., vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 To 4/2010.
Proti tomuto usnesení podal obviněný PhDr. M. S. stížnost, ve které uvedl, že námitka podjatosti senátu 5 To Vrchního soudu v Praze vyplývá z důvodu nerovného poměru ke stranám v odvolacím řízení a také ze způsobu, jakým bylo o jeho návrhu na vyloučení senátu 5 To vrchního soudu rozhodováno. Ve své stížnosti obviněný uvedl, že návrh na vyloučení senátu 5 To vrchního soudu doručil podatelně před veřejným zasedáním, včetně žádosti o odročení za stavu, kdy v souvislosti s rozhodnutím, že věc pět let v 18 hlavních líčeních projednával nepříslušný soud – Obvodní soud pro Prahu 7, byly ze spisu odstraněny nezpochybnitelné důkazy, vyvracející popis děje v obžalobě a v odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2009, sp. zn. 10 T 6/2009. Dále obviněný podrobně popsal průběh jeho trestního řízení a jeho nesouhlas a námitky proti jednání a rozhodování nalézacího i odvolacího soudu. Závěrem své stížnosti požádal obviněný Vrchní soud v Praze, aby před postoupením věci Nejvyššímu soudu, byly do spisového materiálu odstraněné důkazy doplněny a připojeny.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Podjatost senátu 5 To Vrchního soudu v Praze ve složení z předsedy senátu JUDr. Jaromíra Klimši a soudkyň JUDr. Hany Navrátilové a JUDr. Pavly Augustinové spatřuje obviněný PhDr. M. S. v jeho přístupu k trestní věci obviněného a v podstatě se jedná o námitky odvolací, poukazující na nesprávný procesní postup soudu nalézacího při hodnocení důkazů a také, že nebyly provedeny jím navržené důkazy. Při hodnocení této skutečnosti musí Nejvyšší soud, zabývající se důsledně námitkami obviněného obsaženými v jeho stížnosti, vyjít z ustálené judikatury a soudní praxe, ze které jednoznačně vyplývá, že pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v §30 tr. řádu. Obviněný PhDr. M. S. ve své stížnosti uplatňuje námitky, které jsou ve skutečnosti námitkami odvolacími a s těmito se Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení vypořádal. Nebyly uplatněny žádné důvody, které by vedly k vyloučení senátu 5 To Vrchního soudu v Praze a jeho soudců z vykonávání úkonů trestního řízení pro poměr k projednávané věci nebo osobě. Tento poměr by musel mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a úkonům jí se týkajícím objektivně. Odlišný právní názor soudce od právního názoru obviněného, nelze považovat za poměr k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný právní názor na posouzení skutku. Připuštění tohoto důvodu k vyloučení soudce není možné ani v obecné rovině, neboť trestní řád v celé řadě ustanovení přímo předpokládá, že ve věci bude rozhodovat i soudce, jehož právní názor je odlišný, a to bez ohledu na to, zda se s právním názorem soudu vyššího stupně, nebo i Ústavního soudu vnitřně ztotožní. Z postupu soudců senátu 5 To Vrchního soudu v Praze při jejich rozhodování o odvolání obviněného nelze vyvozovat závěr, že by měli k projednávané věci, k navrhovateli nebo k jeho obhájci takový poměr, který by vyvolával pochybnost o jeho nestranném rozhodování v trestní věci obviněného PhDr. M. S. S námitkami, které ve své stížnosti uvedl obviněný se Vrchní soud v Praze v napadeném rozhodnutí v souladu se zákonem náležitě vypořádal a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně se se závěry vrchního soudu plně ztotožňuje. Protože obviněný jiné důvody podjatosti senátu 5 To Vrchního soudu v Praze ve složení z předsedy senátu JUDr. Jaromíra Klimše a soudkyň JUDr. Hany Navrátilové a JUDr. Pavly Augustinové neuvedl, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost obviněného shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Za tohoto stavu je v dalších podrobnostech možno odkázat i na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera