Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.04.2010, sp. zn. 11 Tvo 8/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.8.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.8.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 8/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2010 v trestní věci odsouzeného J. M., stížnost MUDr. Z. Š., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2010, sp. zn. 7 To 44/2008, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost znalce MUDr. Z. Š. z a m í t á . Odůvodnění: U Krajského soudu v Českých Budějovicích bylo pod sp. zn. 16 T 31/2006 vedeno trestní stíhání proti obviněnému J. M. stíhanému pro trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. V rámci odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze byl předvolán znalec MUDr. Z. Š. k veřejnému zasedání konaném dne 16. 6. 2009 k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. K tomuto jednání se znalec řádně dostavil a jeho úkon byl realizován. Dne 19. 6. 2009 zaslal znalec MUDr. Z. Š. vrchnímu soudu vyúčtování znalečného, v němž nárokoval znalečné v rozsahu 1 hodiny za přípravu k jednání za 350, - Kč, 1 hodinu za účast při veřejném zasedání za 350,- Kč s 9% DPH částkou 63,- Kč, ušlý výdělek za 5 hodin v celkové výši 5 015,- Kč a cestovné ve výši 1 734,30 Kč, celkem tedy částku 7 512,30 Kč. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 7 To 44/2008 bylo podle §111 odst. 2 tr. řádu přiznáno znalci MUDr. Z. Š. znalečné za 1 hodinu přípravy na výslech ve veřejném zasedání ve výši 350,- Kč, za 1 hodinu účasti při veřejném zasedání ve výši 350,- Kč, 9% DPH 63,- Kč a náhrada hotových výdajů za cestovné ve výši 1 734,30 Kč, celkem částka 2 497,30 Kč. Proti tomuto usnesení podal znalec MUDr. Z. Š. stížnost, o které bylo dne 25. 11. 2009, sp. zn. 11 Tvo 17/2009, Nejvyšším soudem rozhodnuto tak, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze bylo podle §149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušeno a vrchnímu soudu bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2010, sp. zn. 7 To 44/2008, bylo podle §111 odst. 2 tr. řádu přiznáno MUDr. Z. Š. znalečné za 1 hodinu přípravy na výslech ve veřejném zasedání ve výši 350,- Kč, za 1 hodinu účasti při veřejném zasedání ve výši 350,- Kč, 9 % DPH ve výši 63,- Kč a náhrada nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem, sestávající z cestovného ve výši 1 734,30 Kč a náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 4 122,95 Kč, celkem částka 6 620,25 Kč. Proti tomuto usnesení podal znalec MUDr. Z. Š. stížnost s tím, že vrchní soud ve svém usnesení ze dne 10. 2. 2010 sice konstatuje, že je dle §149 odst. 6 tr. řádu vázán právním názorem nadřízeného orgánu, tedy usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 11 Tvo 17/2009, ale při rozhodování o výši znalečného, a to konkrétně v náhradě ušlého výdělku, usnesení Nejvyššího soudu neakceptoval, neboť za ztrátu na výdělku mu neurčil z celkových příjmů dle doloženého daňového přiznání, ale pouze z dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a nezohlednil základ daně ze závislé činnosti za uvedené zdaňovací období. Úvaha Vrchního soudu v Praze o superhrubé mzdě je bezpředmětná. Průměrný hodinový výdělek měl být stanoven ze součtu základu daně jak ze závislé činnosti, tak z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a tento daňový základ by měl být dělen fondem pracovních hodin za daný kalendářní rok. Této náhrady ušlého výdělku se znalec MUDr. Z. Š. domáhal již ve své primární stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze, přičemž rozhodnutím Nejvyššího soudu byla jeho stížnost akceptována. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem znalec MUDr. Z. Š. závěrem své stížnosti navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení opětovně zrušil. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Vrchní soud v Praze, vázán podle §149 odst. 6 tr. řádu právním názorem Nejvyššího soudu jako nadřízeného orgánu, rozhodl podle §111 odst. 2 tr. řádu o přiznání znalečného znalci MUDr. Z. Š., zcela v souladu se zákonnými ustanoveními a jeho postup při rozhodování a výpočtu znalečného má oporu v provedeném dokazování. V odůvodnění napadeného usnesení je přesně popsán postup, který vedl Vrchní soud v Praze k výpočtu nárokovaného znalečného a Nejvyššímu soudu nezbývá než s výstižným odůvodněním rozhodnutí Vrchního soudu v Praze souhlasit. Vrchní soud správně vycházel při určení náhrady za ušlý výdělek znalce MUDr. Z. Š. z dílčího základu daně z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, který získal z daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob znalce MUDr. Z. Š. Jelikož znalec neuplatňoval náhradu mzdy zaměstnance, neboť svou zaměstnaneckou dobu si nadpracovával, bylo nutné vyjít při určení náhrady za ušlý výdělek právě z této části přiznání k dani z příjmu fyzických osob a nikoliv z celkového základu daně z příjmu fyzických osob. Proto se nemohla stížnost znalce MUDr. Z. Š. shledat s úspěchem a bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. dubna 2010 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/30/2010
Spisová značka:11 Tvo 8/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.8.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§111 tr. ř.
§148 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09