Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.01.2010, sp. zn. 20 Cdo 301/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.301.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.301.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 301/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného H. S. Ch. , zastoupeného advokátem , proti povinnému L. H. , zastoupenému advokátkou pro 384 016,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 45 Nc 4204/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 26. 4. 2007, č. j. 35 Co 363/2007-87, ve znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 27. 7. 2007, č. j. 35 Co 363/2007-91, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 27. 2. 2007, č. j. 45 Nc 4204/2002-73, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce a uložil mu nahradit oprávněnému na nákladech řízení 2 990,- Kč. Krajský soud napadeným rozhodnutím (ve znění opravného usnesení) usnesení okresního soudu v zamítavém výroku potvrdil (výrok I.) a jeho výrok o nákladech řízení zrušil (výrok II.). Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že v exekučním řízení se již soud nemůže zabývat nezákonností ustanovení opatrovníka povinnému v nalézacím řízení a že taková námitka je relevantní jen v řízení o opravném prostředku proti němu. K výroku o nákladech řízení uvedl, že pokud trvá pověření exekutora k provedení exekuce, určuje náklady oprávněného, včetně nákladů vzniklých až v průběhu jejího provádění, exekutor. V dovolání povinný namítá, že exekuční titul (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 2001, č. j. 19 Cm 1090/97-42) mu nebyl nikdy doručen, protože v nalézacím řízení byl z důvodu neznámého pobytu zastoupen soudem ustanoveným opatrovníkem. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci a má za to, že exekuční titul není pravomocný, protože povinný již od roku 1993 bydlí na adrese V. s tím, že evidenci trvalého pobytu na této adrese nemohl zajistit. Poštovní úřad o tom informoval a jiné úřední zásilky mu na jeho novou adresu byly v té době běžně doručovány. Není jeho vina, že mu soud v nalézacím řízení na tuto adresu nedoručoval a ustanovil mu opatrovníka. Není správné, aby soud vyložil k jeho tíži, že povinný, ač zapsán v obchodním rejstříku, nesdělil příslušnému rejstříkovému soudu změnu místa podnikání a skutečného bydliště. Je přesvědčen, že soud nevyčerpal všechny možnosti pro zjištění místa jeho pobytu a ustanovil opatrovníka předčasně, aniž pro to byly splněny zákonné podmínky. Nalézací soud mu ustanovil opatrovníka, přestože v rámci šetření faktického pobytu zjistil ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Liberci ze dne 4. 12. 2000 (na čl. 34) adresu pobytu povinného L. Tímto postupem mu odňal možnost jednat před soudem a uplatnit svou procesní obranu. Uvedl dále, že i Ústavní soud shledal jeho stížnost proti exekučnímu titulu z tohoto důvodu přípustnou, protože však byla podána po uplynutí lhůty, byla odmítnuta (č.l. 30). Navrhl, aby, dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení , bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolací soud neshledal dovolání povinného podle §237 odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 3, §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. přípustným. Dovolatel sice argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, uvedl, avšak hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze. Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování právních otázek uplatnil právní názory vybočující z mezí ustálené soudní praxe. V projednávané věci je exekučním titulem rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 2001, č. j. 19 Cm 1090/97-42. Povinnému, jehož pobyt soud pokládal za neznámý, byla v řízení ustanovena opatrovnice M. P. (§29 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000). Jak již dovodila soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, 2000, č. 11, pod pořadovým č. 123, nebo usnesení z 29. 5. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné v témže časopise, 2002, č. 6, pod pořadovým č. 105), okolnost, že soudní řízení, jež předcházelo vydání k výkonu navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového rozhodnutí. Tvrdí-li tedy dovolatel, že mu byl v nalézacím řízení ustanoven opatrovník, ač k tomu nebyly splněny podmínky (šetření pobytu zůstalo kusé), a z toho důvodu s ním soud nejednal, nedoručil mu rozsudek a nesprávným postupem mu v průběhu řízení odňal možnost jednat před soudem, je uvedená námitka relevantní pouze v řízení o opravném prostředku proti rozsudku soudu vydaném v řízení vedeném s opatrovníkem - v řízení nalézacím. Odtud vyplývá závěr, že námitkou nezákonnosti ustanovení opatrovníka v soudním řízení, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, se exekuční soud zabývat nemůže. Při posuzování otázky vykonatelnosti podkladového rozhodnutí by významné mohlo být jen tvrzení, že stejnopis jeho písemného vyhotovení nebyl řádně doručen ustanovenému opatrovníku; tuto námitku však dovolatel nevznesl (obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1833/2002, usnesení ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1173/2002), neuplatnil ji ani v řízení odvolacím. Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) - odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. ledna 2010 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/28/2010
Spisová značka:20 Cdo 301/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.301.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§29 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09