ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.2673.2008.1
sp. zn. 23 Cdo 2673/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně PSJ, a. s. , se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960/32, IČ: 253 37 220, zast. Mgr. Marcelou Hřebíčkovou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960/32, proti žalované Meffert ČR, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 9 Horní Počernice, Náchodská 2397/23, IČ: 452 40 931, zast. Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 200, o bezplatné odstranění vad díla, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 24/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2008, č. j. 4 Cmo 234/2007-317, takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2008, č. j. 4 Cmo 234/2007-317, se v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, č. j. 49 Cm 24/2003-293, a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
II. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2008, č. j. 4 Cmo 234/2007-317, v rozsahu, jímž byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, č. j. 49 Cm 24/2003-293, se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále též jen „ soud prvního stupně “) rozsudkem ze dne 30. 3. 2007, č. j. 49 Cm 24/2003-293, rozhodl tak, že žalovaná je povinna opravou díla bezplatně odstranit vady díla provedeného dle smlouvy o dílo č. 032/1418 ze dne 8. 4. 1998 v Brně, Lesná, ul. Majdalenky, a to:
- vodorovné a svislé trhliny na fasádách objektů
- odfouklé omítky na balkónech a dělících zídkách v objektech A1, A2, A3, B1, B2, B3
- uvolněné desky fasádního systému na objektech A1, A2, A3, B1, B2, B3
- netěsné dilatační spáry mezi objekty A1, A2, A3, B1, B2, B3,
ve lhůtě do šedesáti dnů ode dne právní moci rozsudku (odst. I výroku), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně částku 8.175,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. II výroku).
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. 2. 2008, č. j. 4 Cmo 234/2007-317, změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I výroku tak, že se žaloba o bezplatné odstranění vad díla ohledně opadaných omítek pod pěstebními truhlíky zamítá, a ve zbytku odstavce I. a II výroku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že se žalobkyně žalobou ze dne 7. 2. 2003 domáhala bezplatného odstranění vad díla provedeného na základě smlouvy o dílo, uzavřené s právním předchůdcem žalované jako zhotovitelem. Dále uvedl, že se ztotožňuje se skutkovými, ale i – s výjimkou posouzení povinnosti odstranit vady fasády – právními závěry soudu prvního utone, podle nichž v řízení bylo prokázáno, že se na provedeném díle (zateplení fasády, včetně nových omítek) vyskytly v záruční době žalobkyní řádně reklamované vady, které má žalovaná povinnost odstranit, přičemž pro stručnost odkázal na odůvodnění soudu prvního stupně. Důvodnými neshledal odvolací soud námitky žalované zpochybňující provedený znalecký posudek a osobu znalce s odůvodněním, že znalecký posudek byl vypracován přesně a úplně a odpovědi znalce na zadané otázky dostatečně osvětlují skutkový stav věci. Použití jiného zateplovacího systému v projektové dokumentaci než toho, který byl dohodnut ve smlouvě o dílo, nemá dle přesvědčení odvolacího soudu, pokud se uzavřená smlouva měnila šesti dodatky tak, aby byla v souladu s prováděným dílem, vliv na dohodnuté záruční a další smluvní podmínky. Žalovanou tvrzená nerovnost fasády, na níž se provádělo zateplení, nemělo dle dovolacího soudu nemohla žalovanému zabránit v řádném provedení díla. Žalovanou dále namítané několikatýdenní promáčení hotových částí díla nebylo v řízení prokázáno. Jako nedůvodnou hodnotil odvolací soud obranu žalované ohledně vadných klempířských prací, jež prý neprováděl, poněvadž z dodatku č. 4 smlouvy o dílo se podává, že právě žalovaná měla provést vyrovnání a přípravu podkladu pro osazení parapetních plechů, z čehož je zřejmé, že za malý sklon okapních plechů, který připravovala žalovaná a nikoli klempíř, odpovídá právě ona, a to i s ohledem na to, že žalobkyni na malý sklon okapních plechů ve smyslu ust. §551 odst. 1 obchod. zák. neupozornila.
Odvolací sodu však na rozdíl od názoru soudu prvního stupně dovodil, že žalovaná není odpovědná za poškození fasády způsobené tvarově nevhodnými pěstebními truhlíky, které žalovaná nedodávala, nýbrž je měla pouze natřít hydroizolačním nátěrem.
Odvolací soud proto rozhodl tak, jak uvedeno shora.
Dovoláním ze dne 6. května 2008 napadla žalovaná rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu s tím, že přípustnost dovolání dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a své dovolací důvody podřadila pod ust. §241a odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. , neboť je přesvědčena, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
V odůvodnění dovolání žalovaná zejména uvedla, že rozsudek je dle jejího přesvědčení nevykonatelný a zmatečný, poněvadž změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně povinnosti, o které soud prvního stupně, jak plyne z výroku jeho rozhodnutí, nerozhodoval. Dovolatelka se domnívá, že odvolací soud zaměnil příčinu vady za vadu samotnou, protože soudní znalec za jednu z příčiny vad označil nevhodné pěstební truhlíky, přičemž žalovaná v řízení založila svou obranu na tom, že tyto truhlíky nenavrhovala. Žalovaná je přesvědčena, že nenese odpovědnost za příčiny vad, které se na provedeném díle projevily. Těmito vadami označila nedostatečný přesah okapových plechů od povrchu kryté konstrukce a jejich menší sklon než předepisuje norma pro klempířské práce a špatně navržené pěstební truhlíky. Zdůraznila, že nenavrhovala konstrukci okapních plechů a klempířské práce prováděla jiný subjekt, přičemž tyto práce nebyly součástí sjednaného díla. Odvolacímu soudu dovolatelka vytkla, že se nevypořádal s namítanou vadou , že okapní plechy dostatečně nepřesahují od povrchu. Dále nesouhlasí s názorem, že je odpovědná za malý sklon okapních plechů, přestože je žalovaná přesvědčena, že tuto vadu nemohla, když připravovala podklady pro osazení plechů, nijak ovlivnit a žalobkyni na ni upozornit. Žalovaná je názoru, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, neboť ze znaleckého posudku lze usuzovat jen na závady konstrukce a nikoli na soulad či eventuální rozpor s projektem. Upozornila, že navrhovala doplnění znaleckého posudku, kterému nebylo vyhověno. Odvolací soud dle dovolatelky nesprávně aplikoval ustanovení §551 odst. 1 obchod. zák., neboť žalovaná prováděla jen „ přípravné práce pro odborníka “, který jako jediný znal „ část řešení (přesah plechů) “.
Závěrem dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud ČR nejprve odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, poté zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně se k podanému dovolání, jak vyplývá z obsahu spisu a předkládací zprávy soudu prvního stupně, nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou (účastníkem řízení – žalovanou), včas, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatelka je zastoupena advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o.s.ř. a jím bylo dovolání též sepsáno (§241 odst. 4 o.s.ř.).
O odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud ČR nerozhodoval.
Poté se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§236 odst. 1 o.s.ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I výroku tak, že se žaloba o bezplatné odstranění vad díla ohledně opadaných omítek pod pěstebními truhlíky zamítá, a ve zbytku odstavce I. rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jímž tento soud uložil žalované povinnost bezplatně odstranit výše uvedené vady díla provedeného dle smlouvy o dílo č. 032/1418 ze dne 8. 4. 1998 v Brně, Lesná, ul. Majdalenky ve lhůtě do šedesáti dnů ode dne právní moci rozsudku, potvrdil.
Pokud žalovaná jako dovolatelka napadla měnící výrok rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba o bezplatné odstranění vad díla ohledně opadaných omítek pod pěstebními truhlíky zamítá, a z toho dovozuje přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je k tomu nutno uvést, že v této části není její dovolání přípustné. Z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku vyplývá, že jej není oprávněn podat kterýkoli účastník, nýbrž jen ten, jemuž byla napadeným rozhodnutím způsobena újma odstranitelná zrušením takového rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 1998, sešit č. 3, pod č. 28, nebo rozsudek ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 2, ročník 2001, pod C 154).
Vzhledem k tomu, že tímto měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto ve prospěch dovolatelky, neboť jí nebyla uložena povinnost odstranit výše specifikované vady díla, nejsou splněny shora uvedené podmínky, a dovolání je, jak již bylo uvedeno, v této části nepřípustné (tzv. subjektivní nepřípustnost dovolání).
Pouze pro úplnost dovolací soud uvádí, že námitka dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl změně rozsudek soudu prvního stupně, není vykonatelné, není v dovolacím řízení rozhodná. Žalobkyně totiž nesprávně přehlíží ust. §242 odst. 3 o. s. ř., dle kterého může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§261a).
Proto se dovolací soud zabýval tím, zda je dovolání v rozsahu směřujícím do výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, přípustné.
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ve věci samé se řídí ustanoveními §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř.
V posuzované věci není dovolání podle ust. §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně.
Podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením věci. Jelikož ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka napadla, resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnila.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, popřípadě ji nesprávně aplikoval.
Dovolatelka v dovolání brojila proti závěru, že odpovídá za vady fasády (opadané omítky), které vznikly v důsledku nesprávně provedených okapních plechů, jež nedostatečně přesahují od povrchu kryté konstrukce a mají menší spád než předepisuje norma pro klempířské práce, poněvadž prováděla jen podklad pro osazení plechů, přičemž na tento případ nelze aplikovat ust. §551 odst. 1 obchod. zák., neboť osobou, která žalobkyni na nesprávné provedení okapních plechů měla upozornit, není žalovaná, nýbrž subjekt provádějící pro žalobkyni klempířské práce.
Ze skutkových zjištění dovoláním nezpochybněných vyplývá, že ve smlouvě o dílo č. 032/1418 ze dne 8. 9. 1998, ve znění dodatků č. 1 až 6, se žalovaná zavázala mj. dodat a provést pro žalobkyni kompletní zateplovaní systém pro fasády, včetně omítek a povrchových fasádních prací, bez zateplení u bytových objektů označených jako B3, A3, B2, A2, B1, A1, vč. vyrovnání a přípravy podkladu pro osazení parapetních plechů (dodatek č. 4 ze dne 10. 12. 1998), na stavbě Majdalenky – I. etapa v Brně – Lesné v rozsahu a souladu s předloženou projektovou dokumentací. Dílo bylo zhotoveno a předáno a cena díla byla žalobkyní uhrazena. V průběhu záruční doby se na díle vyskytly vady, a to mimo jiné vodorovné a svislé trhliny na fasádách objektů, odfouklé omítky na balkonech a dělících zídkách, uvolněné desky fasádního systému a netěsné dilatační spáry mezi objekty, které žalobkyně řádně a včas reklamovala.
Znalec Ing. Václav Vodička ve znaleckém posudku č. 010-019618 ze dne 31. 5. 2006 označil za příčiny vzniku vodorovných a svislých trhlin na fasádách objektů A1, A2, A3, B1, B2 a B3 nesprávné vyztužení rohových partií otvorů diagonálními pásy výztužné tkaniny v armovací vrstvě a malou tloušťku armovací vrstvy, v níž nebyla řádně zapracována výztužná tkanina. Příčinami odfouklých omítek na balkonech a dělících zídkách v objektech A1, A2, A3, B1, B2 a B3 jsou dle znalce nedostatečný přesah okapních plechů od povrchu kryté konstrukce, nevhodně zvolené pěstební truhlíky umístěné na balkónových stěnách, jimiž do stěn protéká voda a způsobuje destrukci omítek, dále nevhodně provedený soklový obklad balkónu a vadně provedená konstrukce dělících mřížek. Za příčiny netěsných dilatačních spár mezi objekty A1, A2, A3, B1, B2 a B3 znalec označil použití běžných rohových lišt či dokonce jejich absence, resp. na ní není dostatečně ukotvena výztužná tkanina.
Z uvedeného je zřejmé, že předmětem smlouvy o dílo nebyl závazek žalované provést klempířské práce, nýbrž provést vyrovnání a přípravy podkladu pro osazení parapetních plechů. Dovolatelce je nutno dát za pravdu, že ze skutečnosti, že žalovaná prováděla vyrovnání a přípravu podkladu pro osazení parapetních plechů, nelze bez dalších skutkových zjištění (zejména posouzení, zda dovolatelkou provedené vyrovnání a příprava podkladu pro osazení parapetních plechů byla či nikoli v souladu projektovou dokumentací; zda zhotovitel v případě, že provedl dílo v souladu s projektovou dokumentací a ta byla vadná, mohl dle §551 obchod. zák. při vynaložení odborné péče toto zjistit a objednatele bez zbytečného odkladu na vadnost těchto pokynů upozornil, zda objednatel na provedení díla dle případně vadné projektové dokumentace písemně trval atd.) dovodit, že – jak konstatoval odvolací soud – „ za malý sklon okapních plechů může žalovaný “, když tyto plechy žalovaná na místo neumisťovala a ani se nezabýval tím, zda vyrovnání a přípravu podkladu pro osazení parapetních plechů provedl v souladu s projektovou dokumentací, a dalšími pro posouzení věci rozhodnými skutečnostmi. Protože v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná odpovídá za vadu, jež byla dle znaleckého posudku jednou z příčin odfouklých omítek na balkonech a dělících zídkách v objektech A1, A2, A3, B1, B2 a B3, není jeho právní posouzení věci úplné a tím i správné.
Nejvyšší soud České republiky s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že dovolání žalované směřující proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, a proto podle ust. §243b odst. 2, 3 o. s. ř. rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu v tomto rozsahu zrušil, a to včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Vzhledem k subjektivní nepřípustnosti dovolání směřujícího proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, Nejvyšší soud ČR dovolání žalované v tomto rozsahu odmítl.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího, bude podle ust. §243d odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
O nákladech řízení bude rozhodnuto podle ust. §243d odst. 1 o. s. ř. v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu