ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.5214.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 5214/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně L. G. , zast. Mgr. Alešem Dufkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Bartošova 4341, proti žalovanému FINPOMOC.CZ, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, IČ: 273 75 005, zast. Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Lipová alej 6, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 247/2008, o zrušení rozhodčího nálezu, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2009, č. j. 15 Co 197/2009-28, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2009, č. j. 15 Co 197/2009-28, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 5. 2009, č. j. 15 Co 197/2009-28, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně (dále též „ soud prvního stupně “) ze dne 20. 4. 2009, č. j. 20 C 247/2008-21, jímž tento soud řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na jejich náhradu částku 11.424,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že projednání věci samé brání existence překážky litispendence, neboť tomuto řízení ve věci týkající se zrušení rozhodčího nálezu předcházelo na základě podání žalobkyně zahájení řízení v téže věci u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 299/2007 dne 8. 10. 2007.
Z výše uvedeného důvodu se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o zastavení řízení dle §104 odst. 1 o. s. ř. a jeho usnesení jako věcně správné potvrdil.
Dovoláním ze dne 24. 6. 2009, daným k poštovní přepravě dne 26. 6. 2009, napadla žalobkyně (nezastoupena advokátem) usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu s tím, že dovolání je přípustné dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. též důvodné.
V odůvodnění dovolání žalobkyně zejména formulovala otázku, pro níž má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, tak, „ kdy je zahájeno řízení ve věci o zrušení rozhodčího nálezu, tzn. samotným podáním žalobce majícího nárok na bezplatného právního zástupce v řádné lhůtě či až po doplnění všech náležitostí žaloby, ale po uplynutí zákonné lhůty pro podání takové žaloby “. Je přesvědčena, že řízení bylo zahájeno začátkem září 2007 jejím podáním datovaným 31. 8. 2007, přičemž následně došlo jen k doplnění a úpravě žalobního návrhu. Soudy nesprávně považují za den zahájení řízení až 13. 5. 2008, kdy došlo předmětné upřesnění žalobního návrhu.
Závěrem žalobkyně požádala, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 8. 2009, č. j. 20 C 247/2008-49, byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a ustanoven jejím právním zástupcem Mgr. Aleš Dufek, advokát, se sídlem ve Zlíně, Bartošova 4341, jenž v podání ze dne 12. 11. 2009 soudu sdělil, že se ztotožňuje s dovoláním žalobkyně.
Podáním ze dne 30. 11. 2009 se k dovolání vyjádřila žalovaná a uvedla, že dovolání není důvodné. Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) s ohledem na čl. II bod 12 zák. č. 7/2009 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu účinného do 30. 6. 2009 (dále též jen „ o. s. ř. “) a poté shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou (žalobkyní), včas, dovolatelka je zastoupena advokátem ve smyslu ust. §241 odst. 1 o. s. ř.
Poté se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
V souzené věci je dovolání dle ust. §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, poněvadž jím bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř.
Podle §83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
Z obsahu spisu vyplývá, že podáním nazvaným „ žaloba o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce Ing. P. H., sp. zn. 1 R 1363/2006 “ ze dne 15. 5. 2008 se žalobkyně domáhala u Okresního soudu ve Zlíně zrušení rozhodčího nálezu vydaného Ing. P. H. pod sp. zn. 1 R 1363/2006 a závěrem navrhla, aby byl tento rozhodčí nález zrušen a žalovaná jí uhradila náklady řízení. V tomto návrhu právní zástupce mj. uvedl, že byl ustanoven soudem zástupcem žalobkyně a „ v tomto kontextu upravuji její podání ze srpna 2007 (rozuměj podání žalobkyně z 31. 8. 2007) tak, aby bylo řádnou žalobou na zrušení rozhodčího nálezu “.
Usnesením ze dne 11. září 2008, č. j. 26 C 161/2008-9, Okresní soud ve Zlíně vyslovil svou nepříslušnost a postoupil věc Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému, kde byla věc vedena pod sp. zn. 20 C 247/2008.
Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 53 C 299/2007 soud zjistil, že identický návrh na zrušení rozhodčího nálezu byl žalobkyní podán dne 8. 10. 2007, kdy bylo řízení mezi stejnými účastníky jako v tomto řízení u tohoto soudu zahájeno.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 20. 4. 2009, č. j. 20 C 247/2008-21, řízení zastavil s odůvodněním, že návrhu žalobkyně ze dne 15. 5. 2008 na zrušení rozhodčího nálezu 1 R 363/2006 předcházel identický návrh 8. 10. 2007, na jehož základě bylo zahájeno řízení vedené u jmenovaného soudu pod sp. zn. 53 C 299/2007, protože projednání věci bránila překážka dříve zahájeného řízení.
V odvolání ze dne 5. 5. 2009 žalobkyně mj. namítala, že ve věci učinila podání k Okresnímu soudu ve Zlíně již v srpnu 2007 (podáním ze dne 31. 8. 2007), tedy o „ dva měsíce dříve než ve věci 53 C 299/2007 “.
Odvolací soud v usnesení ze dne 22. 5. 2009, 15 Co 197/2009-28, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že se námitkou odvolatelky směřující k tomu, že by řízení bylo zahájeno ve věci vedené pod sp. zn. 20 C 247/2008 již na základě jejího podání ze 31. 8. 2007, nezabýval a vycházel z toho, že toto řízení bylo zahájeno 15. 5. 2008, a to až na základě návrhu ze dne 13. 5. 2008 (čl. 1).
V dovolání ze dne 24. 6. 2009 dovolatelka opět vyjádřila názor, že řízení ve věci sp. zn. 20 C 247/2008 bylo zahájeno na základě jejího podání z 31. 8. 2007 a podáním ze 13. 5. 2008 „ došlo pouze k doplnění a úpravě žalobního návrhu “ a nesouhlasila se závěrem soudů, že řízení bylo zahájeno až 15. 5. 2008.
Dovolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, neboť chybí odůvodnění jeho posouzení otázky, zda nebylo zahájeno řízení ve věci sp. zn. 20 C 247/2008 již na základě podání z 31. 8. 2007 nazvaným „ stížnost“ , jak to tvrdí dovolatelka a podáním ze dne 13. 5. 2008 bylo toto podání pouze doplněno. Řízení je tak postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).
Pokud by bylo tvrzení žalobkyně správné, měl soud vyzvat žalobkyni k odstranění vad podání ze dne 31. 8. 2007, tj. měl vyjasnit, k čemu toto podání směřuje. Protože se tak nestalo a v podání ze dne 13. 5. 2008 se uvádí, že se jím odstraňují vady podání ze dne 31. 8. 2007, mělo by se vycházet z toho, že takto byly odstraňovány vady původního podání.
Nejvyšší soud České republiky s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je důvodné, a proto jej podle §243b odst. 2 o. s. ř. věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. rozhodl tak, že zrušil usnesení odvolacího soudu.
V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. června 2010
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu