ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1430.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 1430/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce F. O. , zastoupeného JUDr. Boženou Konvalinkovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Vinohradská č. 26, proti žalovaným 1) Českému rozhlasu Praha , se sídlem v Praze, Vinohradská 12, 2) České poště Ježov , o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 37 C 128/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. května 2008, č.j. 1 Co 64/2008-21, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 11.10.2006 se žalobce domáhal proti označeným žalovaným ochrany osobnosti. Žaloba neobsahovala náležitosti podle §79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), a proto byl žalobce usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2007, č.j. 37 C 128/2006-13, vyzván podle §43 odst.1 o.s.ř. k odstranění vad svého podání ve lhůtě 10 dnů a byl poučen, o jaké vady jde a jak mají být odstraněny. Byl také poučen, že nevyhoví-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě, návrh bude podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnut.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2008, č. j. 37 C 128/2006-16, byl návrh žalobce podaný u Městského soudu v Praze dne 11.10.2006 odmítnut podle §43 odst.2 o.s.ř., neboť žalobce sice v poskytnuté lhůtě učinil podání, které bylo soudu doručeno dne 27. 12. 2007, vytknuté vady žaloby jím však neodstranil. Městský soud v Praze tímto usnesením rozhodl také o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. května 2008, č.j. 1 Co 64/2008-21, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2008, č. j. 37 C 128/2006-16, podle §219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil, neboť žalobce, který byl vyzván k odstranění vad žaloby ve stanovené lhůtě a poučen, jakým způsobem má vady žaloby odstranit, v intencích výzvy soudu vady neodstranil. Odvolací soud rozhodl také o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 16. 7. 2008.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. května 2008, č.j. 1 Co 64/2008-21, podal žalobce dne 23. 7. 2008 dovolání, doplněné jeho právní zástupkyní, která mu byla ustanovena soudem pro dovolací řízení, podáním doručeným soudu prvního stupně dne 4. 2. 2009. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. a uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukazuje na to, že ve svých podáních vylíčil potřebná skutková tvrzení, a že jeho žaloba obsahuje i další nutné náležitosti. V dovolání je uvedeno, že dovolatel se cítí poškozen na svých osobnostních právech chováním Českého rozhlasu a České pošty při výběru rozhlasového poplatku, což z podaných návrhů vyplývá. Dále namítá, že se soud prvního stupně rovněž nevypořádal s návrhem žalobce podaným podle §174a zákona č. 6/2002 Sb. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. května 2008, č.j. 1 Co 64/2008-21, a věc vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání.
K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst.1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými a formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst.1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení §239 odst.3 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst.1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom nejen vázán rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm.a) a §229 odst.3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady ze spisu zjištěny nebyly.
Podle ustanovení §43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).
Žalobce v této věci nevyhověl výzvě soudu, aby podanou žalobu opravil, resp. doplnil, aby byla projednatelná. S ohledem na obsah dovolání je zapotřebí uvést, že tvrzení dovolatele o tom, že se soud prvního stupně nevypořádal s jeho návrhem podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, nemohlo mít vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu.
Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že z hlediska obsahu podaného dovolání nebyl v daném případě splněn dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl podle §243b odst. 2 věta před středníkem o.s.ř., neboť dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je správné. K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta první o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., neboť v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalovaným v něm žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2010
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu