Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.06.2010, sp. zn. 30 Cdo 1846/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1846.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1846.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 1846/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce M. Š. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Smilem, advokátem se sídlem Třemošná, Hromnice 33, proti žalovaným 1) CET 21, s.r.o., IČ: 45800456, se sídlem v Praze 5, Kříženeckého nám.1078/5, 2) České republice , za niž jedná Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 34 C 73/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2009, č. j. 1 Co 424/2008-26, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Podáním ze dne 15.5.2008 se žalobce domáhal ochrany osobnosti a žádal, aby žalovaným bylo uloženo upustit od neoprávněných zásahů do jeho osobnostních práv, odstranit následky těchto zásahů, jimiž byla ve značné míře snížena jeho důstojnost, a zdržet se používání písemností osobní povahy bez jeho svolení a vysílání pořadů, které by poškodily jeho občanskou čest, lidskou důstojnost a jméno. Domáhal se také po každém žalovaném náhrady nemajetkové újmy ve výši 3.000.000.000,- Kč. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Usnesením ze 4. června 2008, č.j. 34 C 73/2008-15, Městský soud v Praze vyzval žalobce podle §43 odst.1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“), aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení konkrétně uvedl, do jakých osobnostních práv a jakým jednáním měli žalovaní zasáhnout, a sdělil, na jakém základě se domáhá náhrady nemajetkové újmy v penězích a odůvodnil její výši. Žalobce byl poučen, že tyto údaje jsou nezbytným předpokladem k rozhodnutí soudu o návrhu na osvobození od soudních poplatků, a bylo mu dáno poučení, že neodstraní-li vady podání, žaloba bude odmítnuta. Žalobce vady podání neodstranil a pouze opětovně požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 7. srpna 2008, č.j. 34 C 73/2008-19, Městský soud v Praze žalobu odmítl, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. ledna 2009, č.j. 1 Co 424/2008-26, usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle §219 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně správně žalobu odmítl podle §43 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby spočívající v tom, že nevylíčil rozhodující skutečnosti tak, aby z nich bylo patrno, jakým způsobem měl každý ze žalovaných zasáhnout do jeho práva na ochranu osobnosti, tedy jaké skutky činí předmětem sporu. Absence základních skutkových tvrzení neumožňuje soudu posoudit, zda ve věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, což je jeden z předpokladů vyplývajících z ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř. a v důsledku toho ani pro postup podle ustanovení §30 o.s.ř., které předpokládá osvobození žalobce od soudních poplatků. Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobci dne 26.2.2009 a téhož dne nabylo právní moci. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. ledna 2009, č.j. 1 Co 424/2008-26, podal žalobce dne 15.4.2009 dovolání, které doplnil jeho zástupce ustanovený mu soudem pro dovolací řízení podáním doručeným soudu dne 5.3.2010. Žalobce uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. a uvedl, že soudy obou stupňů se věcí vůbec nezabývaly z věcného, nýbrž pouze z procesního hlediska. Tím mu byla odepřena možnost domáhat se meritorního rozhodnutí, což mělo za následek odepření přístupu ke spravedlnosti. Soud prvního stupně mu sice zaslal poučení o náležitostech žaloby, v prvním rozhodnutí mu však nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, ačkoliv jak jemu, tak soudu druhého stupně muselo být zřejmé, že nemá finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku a právního zastoupení, a že je osobou, která není objektivně schopna zformulovat žalobu tak, aby splňovala veškeré procesní požadavky stanovené občanským soudním řádem. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné právní posouzení věci, zejména pokud jde o obsah podané žaloby, osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a navrhl, aby dovolací soud z uvedených důvodů zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23.ledna 2009, sp.zn. 1 Co 424/2008, i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.srpna 2008, sp.zn. 34 C 73/2008, a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K dovolání nebylo podáno vyjádření. Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení Čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené §240 odst.1 o.s.ř. oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení §241 odst.1 o.s.ř., má obsahové i formální znaky požadované ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. a je přípustné podle 239 odst. 3 o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) napadené usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst.1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné. Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanoveních §229 odst. 1, §229 odst.2 písm.a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady ze spisu zjištěny nebyly. Podle ustanovení §43 o.s.ř. předseda senátu vyzve usnesením účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst.1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst.2). Jak již bylo uvedeno, žaloba byla odmítnuta a současně žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce na základě toho, že ve stanovené lhůtě nevyhověl výzvě, v níž byl vyzván k odstranění vad žaloby s poučením, v čem tyto odstranitelné vady spočívají a jak je třeba je odstranit. Žalobce byl také poučen, že v případě neodstranění vad uvedeným způsobem ve stanovené lhůtě zůstane žaloba neprojednatelnou a bude odmítnuta. S ohledem na obsah dovolání je třeba připomenout, že soudy obou stupňů poskytly právům žalobce ochranu stanoveným způsobem (čl. 90 Ústavy), zatímco žalobce se u nich svého práva nedomáhal stanoveným postupem, jak mu ukládá čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nebyl z hlediska obsahu dovolání naplněn dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl (§243b odst.2 věta před středníkem o.s.ř.). K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věta první o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., když v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalovaným v něm žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. června 2010 JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/30/2010
Spisová značka:30 Cdo 1846/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1846.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Ochrana osobnosti
Dotčené předpisy:§43 o. s. ř.
§243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:08/09/2010
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 2887/10
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13