ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.340.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 340/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce B. V., zastoupeného Mgr. MUDr. Igorem Piňosem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 6, proti žalovanému Mediacop, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Panská 890/7, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 67/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2008, č. j. 1 Co 317/2007 – 20, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 4. 4. 2007 se žalobce domáhal ochrany osobnosti podle §11 a násl. občanského zákoníku a požadoval omluvu za lživá a pomlouvačná tvrzení o jeho osobě zveřejněná v časopise Instinkt dne 15. 2. 2007 a náhradu nemajetkové újmy ve výši 150.000,-Kč.
Po doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.dubna 2007, č.j. 34 C 67/2007-3, s výzvou k odstranění vad podání podle §43 odst.1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a poučením, že v případě nevyhovění výzvě ve stanovené desetidenní lhůtě bude žaloba odmítnuta, žalobce vady žaloby v poskytnuté lhůtě neodstranil a požádal o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků.
Usnesením ze dne 27. července 2007, č. j. 34 C 67/2007 – 13, Městský soud v Praze žalobu odmítl (výrok I.), nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok II.), zamítl jeho návrh, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. ledna 2008, č.j. 1 Co 317/2007 – 20, usnesení Městského soudu v Praze potvrdil podle §219 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud v odůvodnění potvrzujícího usnesení uvedl, že odvolání není důvodné, neboť žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby, která pro svou nejasnost a neúplnost zůstala neprojednatelnou a proto byla správně odmítnuta podle §43 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud dále uvedl, že soud prvního stupně za daného stavu správně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků uplatněné podle §138 odst. 1 o.s.ř. a v návaznosti na to mu také neustanovil zástupce z řad advokátů, neboť podmínky §30 o.s.ř. nebyly splněny.
Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 25. 2. 2008.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2008, č.j. 1 Co 317/2007 – 20, podal žalobce dne 5.3. 2008 dovolání doplněné jeho zástupcem, který mu byl ustanoven soudem pro dovolací řízení, podáním doručeným soudu dne 12.1.2009. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. a uplatňuje dovolací důvod ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., který spatřuje v tom, že mu byla odepřena právní ochrana, zaručená mu ústavním pořádkem ČR. Poukazuje na to, že měl být pro nemajetnost osvobozen od placení soudních poplatků a že mu pro neschopnost samostatně a bez právní pomoci doplnit svoji žalobu náležitostmi nutnými k jejímu projednání měl být ustanoven zástupce. Soud prvního stupně se meritem věci vůbec nezabýval a neposkytl žalobci právní ochranu, kterou mu zaručuje čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Dovolatel v podání učiněném jeho právním zástupcem sice omylem napadené rozhodnutí nesprávně označil, neboť uvedl jeho č.j. 1 Co 213/2008-29, z obsahu dovolání a také z podání, které učinil sám žalobce, však nepochybně vyplývá, že dovolání podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.1.2008, č. j. 1 Co 213/2008-20, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2007-13, a Nejvyšší soud dovolání posoudil podle jeho obsahu v souladu s §41 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §243c odst. 1 o.s.ř.
K dovolání nebylo podáno vyjádření.
Při posuzování tohoto dovolání dovolací soud vycházel z ustanovení čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst.1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými a formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst.1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) napadené usnesení Vrchního soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst.1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst.2 písm.a) a §229 odst.3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady ze spisu zjištěny nebyly.
Podle ustanovení §43 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání , kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odst. 2).
Podle ustanovení §138 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (odst. 1 věta první).
Podle ustanovení §30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů (odst. 1 věta první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
V daném řízení byla žaloba odmítnuta, neboť žalobce nevyhověl výzvě soudu, aby žalobu podanou v této věci opravil, resp.doplnil, aby byla projednatelná. Vzhledem k tomu, že tato žaloba zjevně nemohla mít nárok na úspěch pro výše uvedené nedostatky, které nebyly přes výzvu odstraněny, soud, aniž zkoumal poměry žalobce, návrhu na osvobození od soudních poplatků nevyhověl pro zjevnou bezúspěšnost uplatněného práva a z tohoto důvodu nebyly ani splněny podmínky pro ustanovení advokáta. S ohledem na obsah dovolání, jímž je dovolací soud vázán, je nezbytné připomenout, že ve smyslu ustanovení §214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. odvolací soud nemusel v této věci nařizovat jednání a žalobce nebyl zkrácen na svých procesních právech.
Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že z hlediska obsahu podaného dovolání nebyl v daném případě naplněn dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce zamítl (§243b odst. 2 věta před středníkem o.s.ř.). K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věty první o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 o.s.ř., neboť v tomto řízení žalobci jejich náhrada nepřísluší a žalované v něm žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. července 2010
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu