Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.07.2010, sp. zn. 30 Cdo 36/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.36.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.36.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 36/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci B. V. , proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 16, o zaplacení částky 900.000,- Kč vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 46/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2008, č.j. 35 Co 158/2008-61, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Řízení o „dovolání“ žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. ledna 2008, č.j. 19 C 46/2007-43, se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 11. ledna 2008, č.j. 19 C 46/2007-43, zamítl žalobu, aby žalovaná byla uznána povinnou žalobci zaplatit částku 900.000,- Kč a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. května 2008, č.j. 35 Co 158/2008-61, rozsudek soudu prvního stupně podle §219 občanského soudního řádu (dále jeno.s.ř.“) ve věci samé potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu žalobce napadl dne 22. července 2008 vlastnoručně sepsaným dovoláním a současně požádal, aby mu byl pro dovolací řízen í ustanoven zástupce z řad advokátů. Této jeho žádosti však nebylo vyhověno (usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. října 2008, č.j. 19 C 46/2007-81, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2008, č.j. 35 Co 545/2008-88). Usnesení s výzvou k odstranění nedostatku povinného zastoupení (č.l. 92 spisu) s poučením o tom, že nebude-li této výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno, bylo dovolateli doručeno dne 29. dubna 2009, avšak tento nedostatek nebyl do současné doby odstraněn. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že podle §241 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ní osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona. Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065). Dovolací soud je nucen konstatovat, že dovolatel výše uvedené výzvě soudu nevyhověl a pro dovolací řízení si nezvolil ve stanovené lhůtě (resp. ani později) zástupce z řad advokátů, aniž by případně doložil, že splňuje podmínku získání právnického vzdělání, jak je předpokládána ustanovením §241 odst. 2 písm. a) o.s.ř. Protože tak nebyla naplněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu nezbylo, než podle již uvedených ustanovení dovolací řízení zastavit. Dovolatel napadá „dovoláním“ též rozsudek soudu prvního stupně vydaný v této věci. Je proto třeba uvést, že podle ustanovení §236 o.s.ř. lze v zákonem stanovených případech napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, o němž rozhoduje Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§10a o.s.ř.). Procesní předpis v tomto případě nepředpokládá, že by dovoláním bylo možno napadnout též rozhodnutí soudu prvního stupně. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jestliže žalobce v označené věci přesto výslovně napadl odvoláním též rozsudek soudu prvního stupně, pominul tak uvedenou podmínku dovolacího řízení. Za tohoto stavu nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto nezbývá, než řízení o takovém „dovolání“, které trpí touto vadou, podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit. Ač - jak již bylo uvedeno - není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, o zastavení tohoto „dovolacího“ řízení rozhoduje Nejvyšší soud ČR, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto nadán pravomocí k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř věta první o.s.ř., když dovolatel nemá na náhradu těchto nákladů nárok, přičemž však žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. července 2010 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/30/2010
Spisová značka:30 Cdo 36/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.36.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241b odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10