ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.314.2010.1
sp. zn. 4 Nd 314/2010-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně: PhDr. H. P. , proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o zaplacení 50 000,- Kč, vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 266/2009, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 266/2009
s e n e p ř i k a z u je k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze předložil podle §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalobkyně, aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 266/2009 byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci.
Žalobkyně návrh na delegaci odůvodnila tím, že Okresní soud v Olomouci je soudem nejbližším jejímu bydlišti. Dále poukázala na svůj „sociální statut“, kdy je osobou v hmotné nouzi a nedisponuje finančními prostředky na cestu k procesnímu soudu.
Žalovaná s delegací věci k Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí. Navrženou delegaci považuje za neúčelnou a nehospodárnou, neboť v daném případě je žalobkyní požadována náhrada nemajetkové újmy, která měla být způsobena nesprávným úředním postupem instituce, která má sídlo v Praze, a tudíž jsou zde soustředěny v převážné většině důkazní prostředky. Proto je řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 podle žalované nejhospodárnější variantou, a to i z pohledu žalobkyně, které v případě neúspěchu ve sporu nevznikne povinnost k úhradě nákladů žalované.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, přezkoumal podaný návrh a shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky na přikázání věci.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé
v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Olomouci odůvodňuje z hlediska §12 odst. 2 o. s. ř. tím, že jí chybí finanční prostředky na cestu k soudnímu jednání a že je celkově ve špatné finanční situaci. Podle názoru Nejvyššího soudu však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Olomouci zásadně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovanou nepříznivý.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2010
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec