ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.102.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 102/2011-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. září 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. B. rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 4. 5. 2009, sp. zn. 3 KLs 424 Js 47579/07, který ve vztahu k němu nabyl právní moci dne 15. 5. 2009, a to pro trestný čin těžké krádeže ve skupině podle §§244a odst. 1, 242 odst. 1, 243 odst. 1 věta druhá, č. 1, 2 a 3, 27, 52 a 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a devíti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Dresden ze dne 4. 5. 2009 byl M. B. uznán vinným trestným činem těžké krádeže ve skupině ve třinácti případech a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a devíti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Drážďany spolu s dalšími spolupachateli tím, že
1. Dne 16. 6. 2005 se odsouzený B. spolu s M. K. a M. K. vydali do N., aby zde odcizili motorová vozidla. K tomu použili VW Golf Variant matky K. V noci z 16. 6. 2005 na 17. 6. 2005 odcizili tedy nejprve osobní vůz VW Sharan M. H., v zůstatkové hodnotě 12.000 €, který byl uzamčený zaparkován na L.-R.-S. v Ch., a pak Mitsubishi L200 American Sport H. M. v zůstatkové hodnotě 25.000 €, zaparkované na C. v Ch. na dvoře a možná nezamčené. Obě vozidla nastartovali po překonání imobilizéru pomocí přinesené řídicí jednotky motoru. Vozidla odvezli asi 10 km od místa činu a odstavili je v N., aby je později opět vyzvedli a přes zelenou hranici přesunuli do Č. K tomu však již nedošlo, protože byli zpozorováni policií a museli uprchnout.
2. Dne 13. 10. 2005 se dohodli odsouzení B., K. a M., že v noci z 13. 10. 2005 na 14. 10. 2005 odcizí v N. dvě vozidla. K tomu měli K. a M. odjet do N. B. dal k dispozici jako vozidlo pachatelů osobní vůz Škoda Felicia kombi, a přislíbil že bude dohlížet a také zorganizování dalších osob potřebných pro zelenou hranici. Jedno z vozidel by mělo být pro něj, druhé pro M. Dne 13. 10. 2005 jel M. Škodou Felicia v 15.39 hod. přes hraniční přechod R./N. do N. a nabral v pozdější dobu v N. do vozidla K., poté co tento přešel hranici pěšky. Oba pak jeli do D., kde společně vypáčili zamčený, zaparkovaný modrý Peugeot 206, S, E., v zůstatkové hodnotě cca 11.000 €, stojící na K. S./B. v D. a buď předtím nebo potom na F. v D. zaparkovaný a uzamčený stříbrný Peugeot 206, I. M., v zůstatkové hodnotě taktéž cca 11.000 €, nastartovali je a z místa činu odjeli. Oběma vozidly jeli následně přes zelenou hranici v N., v blízkosti B., do Č. r. Tam zajistili přesun odsouzený B. a jím vyrozuměný R. či R. M., jakož i za toto neobžalovaný Š. Modrý Peugeot následně zakoupil M. pro sebe, stříbrný pak rozebral B. a prodal ho. K. obdržel od B. za toto celkem 30.000 až 40.000 Kč.
3. Dne 4. 4. 2006 si domluvili odsouzení B. a M. krádež nákladního malého transportéru v N., který chtěli v budoucnu využívat pro vlastní účely. K tomu se vypravili dne 4. 4. 2006 asi kolem 13.30 hod. B. Peugeotem 206, do D., kam dorazili asi kolem 14.45 hod. a okamžitě hledali vhodný objekt k ukradení. Poté, co tento nalezli, odstavili vozidlo pachatelů v průběhu noci na rohu N. S./B. S. v D. Dne 5. 4. 2006 kolem 2.00 hod. se vydali k asi 200 m vzdálenému vozidlu k ukradení a vypáčili odstavený uzamčený Peugeot Boxer, T. Q. T. v zůstatkové hodnotě cca 10.000 € na L./roh N. S. v D., nastartovali ho a M. s ním odjel z místa činu, zatímco se B. vydal pěšky zpátky k vozidlu pachatelů. Když byli oba v oblasti, kde se nacházelo vozidlo pachatelů, měli být zadrženi orgány mobilní policejní hlídky S. Přitom M. nejprve prchal kradeným vozidlem a B. vozidlem pachatelů. Na svém útěku narazil M. Peugeotem Boxer v Z. S. do řádně zaparkovaného Fordu Fiesta, M. H., čímž na něm vznikla věcná škoda ve výši 1.600,66 euro.
4. Dne 15. 6. 2006 se domluvil J. P. s odsouzeným B. na krádeži vozu Peugeot 206 v N. na příští noc. K tomu předal B. P. příslušnou řídicí jednotku motoru, jakož i k vypáčení nutný polský klíč a spolu s odsouzeným K. přislíbil zajištění zelené hranice. O pozdější zpeněžení ukradeného vozidla se chtěl taktéž postarat B. J. P. se tedy nechal dovézt autem večer 15. 6. 2006 do F. Ve F. vypáčil P. dne 16. 6. 2006 v již přesně nezjistitelné době mezi 00.30 hod. a 7.00 hod. osobní vůz Peugeot 206 N. Z. v zůstatkové hodnotě cca 7.000 €, zaparkovaný a uzamčený na parkovišti Z. – W. v F., nastartoval ho a přepravil přes zelenou hranici u T./Š. do Č. Tam hlídali odsouzení B. a K. V Č. bylo vozidlo dovezeno do garáže B.
5. V již přesně nezjistitelné době mezi 24. 6. 2006 a 1. 7. 2006 se nechal J. P. opět odvézt do N., aby zde odcizil motorové vozidlo. Vhodnou řídicí jednotku motoru, jakož i polský klíč obdržel opět od odsouzeného B., který společně s K. zajišťoval hranici. Mezi 24. 6. 2006, 6.30 hod. a 1. 7. 2006, 18.00 hod. vypáčil na ulici R.-M. v D. odstavený a uzamčený Peugeot 206, A. L. v zůstatkové hodnotě cca 8.500 €, nastartoval ho a odvezl přes zelenou hranici u T./Š. do Č. r. Na zelené hranici dohlíželi B., K. a Č. Vozidlo dopravil P. do garáže obžalovaného B.
6. Dne 4. 7. 2006 se domluvili P., B. a K. na nové krádeži vozidla v N. P. měl za tím účelem odjet do N. B. dal k dispozici řídicí jednotku motoru a polský klíč a byl ochoten spolu s K. převzít zajištění hranice, což také přislíbil. Vozidlo mělo být dovezeno k využití samotným B. P. obdržel 38.000 Kč od B., který si odečetl 7.000 Kč za řídicí jednotku motoru a za službu na zelené hranici pro sebe z předem dohodnuté ceny 45.000 Kč. K. obdržel od P. 1.000 Kč.
7. Nějakou dobu před 10. 7. 2006 objednal odsouzený B. u J. P. Peugeot 206 CC s koženými sedadly a klimatizací, protože na něj už má odběratele. Předal mu řídicí jednotku motoru a polský klíč a přislíbil zajištění zelené hranice. K tomu byl ochoten i K. P. se tedy nechal dne 10. 7. 2006 odvézt do N., přesněji do D. Zde se vloupal v již blíže nezjistitelné době mezi 10. 7. 2006, 17.30 hod. a 11. 7. 2006, 4.30 hod. do uzamčeného, v L. S. v D. odstaveného Peugeota 2006 CC, J. M. v zůstatkové hodnotě cca 15.000,- €, nastartoval ho a dopravil přes zelenou hranici v oblasti T./Š. do Č. r. Tam zajistili převoz B. a K. Vozidlo dovezl P. B.
8. Protože předtím bylo dovezeno špatné vozidlo, rozhodli se P. a odsouzený M., který se o tom dozvěděl, v dohodě s B., že nyní v N. ukradnou správný Peugeot 206 CC s koženými sedadly, k čemuž chtěli použít vozidlo M., Ford Galaxy. V již přesně nezjistitelné době mezi 16. 7. 2006 a 20. 7. 2006 přijel P. s Fordem Galaxy, přes hraniční přechod R./N. do N. a vyzvedl zde M., který přišel do N. zároveň pěšky. Následně jeli oba do D. Zde odcizili společně v neznámou dobu mezi 16. 7. 2006, 18.15 hod. a 20. 7. 2006, 17.15 hod. Peugeot 206 CC, D. S. v zůstatkové hodnotě cca 12.000 €, zaparkovaný a uzamčený v A. v D., jehož místo M. předtím již znal a tento jakožto vůz k ukradení vyhledal. P. se pokusil nejprve vypáčit dveře u řidiče, což se nepodařilo, protože se zlomil polský klíč. Poté otevřel M. násilím dveře u spolujezdce a vozidlo nastartoval. P. pak řídil vozidlo pachatelů zpátky do Č. a M. přejel s ukradeným vozem přes zelenou hranici u S. Tam hlídali, jak bylo předem dohodnuto, B., K. a Z.V., bratranec M. Ukradené vozidlo dopravil M. k B.
9. Dne 25. 7. 2006 se obrátil M. na odsouzeného B., zda by tento v případě krádeže vozu v N. nepřevzal za něj zajištění hranice. Poté, co B. toto přislíbil, vydal se M. dne 25. 7. 2006 do D., aby zde odcizil Seat Alhambra. V D. se obvyklým způsobem vloupal na D. S. do uzamčeného zaparkovaného Seatu Alhambra, S. B.-G. v zůstatkové hodnotě cca 13.400 €, nastartoval ho a přesunul přes zelenou hranici v oblasti S. do Č. r. Tam dávali pozor, jak bylo předtím domluveno, odsouzený B. a Z. V.
10. Dne 8. 8. 2006 se dohodli odsouzený B. a K. spolu s J. P. na novém loupežném tažení. P. měl v N. odcizit auto. B. mu k tomu dal k dispozici vozidlo Peugeot 206, řídicí jednotku motoru a polský klíč a přislíbil, že převezme zajištění hranice. K tomu se také zavázal K. P., tedy jel dne 8. 8. 2006 do N. a zde vypáčil na rohu S./M. S. v D. uzamčený zaparkovaný Peugeot 206, G. T. v zůstatkové hodnotě cca 8.800 €, nastartoval ho a dopravil přes zelenou hranici v oblasti T./Š. do Č. r. Tam zajišťovali přesun B. a K. Ukradené vozidlo dopravil P. podle dohody do garáže B., kde bylo nejprve ukryto a pak prodáno Š.
11. Dne 9. 8. 2006 jel M. Peugeotem 206, vypůjčeným od odsouzeného B. do N., aby zde odcizil motorové vozidlo. Odsouzený B. a Š. mu přislíbili před odjezdem zajištění hranice. V již nezjistitelné době v noci z 9. 8. 2006 na 10. 8. 2006 odcizil M. motocykl Honda CBF 600, Ch. H.a v zůstatkové hodnotě cca 7.000 €, odstavený v G., D. Ten zřejmě nebyl uzamčený, není vyloučeno, že byl dokonce v zapalování klíč. Motocykl dopravil přes zelenou hranici u N. do Č. r. Tam ještě B. v době přesunu nedorazil, protože zaspal. Zda se k hranici vypravil Š., jak přislíbil, se nedalo zjistit. Protože M. byl na českém území pronásledován českou policií, musel motorku v lesním úseku zanechat a utéct.
12. Dne 24. 8. 2006 si dohodli P., M. a B. krádež vozu VW Sharan v N. B. k tomu předal Peugeot 206, pachatelů a řídicí jednotku motoru s polskými klíči a přislíbil spolu s K. zajištění hranice. Uvedeným vozem jeli P. a M. do L. Tam M. vypáčil na P. uzamčený zaparkovaný VW Sharan, Ch. L. v zůstatkové hodnotě cca 8.000 € a nastartoval ho, zatímco P. hlídal. Následně se oba ještě pokusili odcizit Peugeot 206 kombi, který byl uzamčený zaparkován v blízkosti výše jmenovaného místa činu. M. si již podle válcové vložky zámku u dveří spolujezdce vypiloval klíč pro zapalování. Protože tento klíč však zámek zapalování nemohl odblokovat, nechali oba Peugeot stát a vzali si jen VW Sharan. M. jel vozem pachatelů, P. řídil ukradené vozidlo směrem na českou hranici. Krátce po sjezdu z dálnice B. nastal u ukradeného vozu problém s motorem, jel jen rychlostí asi 50 až 60 km/h a kouřilo se mu z výfuku. Pomocí vozidla pachatelů VW Sharan odtáhli nakonec do lesa v blízkosti B., kde se pokusili ho znovu zprovoznit, což se jim však nepodařilo. Nato odjeli oba k hranici do S. Na zelené hranici u S. se setkali M., P., K. a B. K. předal M. jinou řídicí jednotku motoru, kterou předtím dostal od F. R. S ní jeli M. a P. zpět k ukradenému vozu, avšak ani tentokrát se jim nepodařilo VW Sharan zprovoznit. Nato P. nastříkal dovnitř vozidla silikonový sprej, který našel v Sharanu, aby odstranil případné otisky prstů.
13. Dne 28. 8. 2006 se dohodli M. a B. spolu s P., že by se měl odcizit již předem v L. částečně vypáčený Peugeot 206 kombi, protože ho B. potřeboval. B. předal M. Peugeot 206, a řídicí jednotku motoru a spolu s K. přislíbil zajištění hranice. Dne 28. 8. 2006 v 15.00 hod. přicestoval P. vozidlem pachatelů přes hraniční přechod R./S. do N. M. šel v tu dobu pěšky přes hraniční přechod J./E. do vnitrozemí. Tam ho P. v E. nabral do vozidla a oba jeli do L. na místo činu. Zde odcizili v již nezjistitelnou dobu mezi 28. 8. 2006, 17.15 hod. a 29. 8. 2006, 7.00 hod. shora jmenovaný, na rohu F.-S.-S./G. S. v L. odstavený Peugeot 206 kombi, A. H., v zůstatkové hodnotě cca 8.000 €. M. mohl vozidlo lehce otevřít, protože již předtím vypáčil dveře spolujezdce. Kradené vozidlo nastartoval, zatímco P. dával pozor. M. pak jel vozidlem pachatelů a P. ukradeným vozem zpátky do Č. r. Ačkoliv byli pronásledováni policií, útěk se jim podařil. Na zelené hranici u S./L. zajistili B. a K. přesun. Kvůli zpozornělé policii P. dopravil vozidlo ne přímo k B., jak bylo nejprve plánováno, nýbrž k jednomu příteli B. Ten toto vozidlo převzal až později a prodal ho.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 2. 5. 2011, pod č. j. 47/2011–MOT–T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (minimálně trestného činu krádeže podle
§205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, s dalšími spolupachateli), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen velmi citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. září 2011
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch