Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.12.2011, sp. zn. 11 Tdo 1045/2011 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.1045.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.1045.2011.1
sp. zn. 11 Tdo 1045/2011-47 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 6. prosince 2011, o dovolání obviněného J. P. proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 21. července 2009, č. j. 6 To 277/2009-850, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 3 T 117/2006, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. března 2009, č. j. 3 T 117/2006-800, byl obviněný uznán vinným jednáním v bodě 1) - 5) trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zák., a to na podkladě skutkového zjištění, jak je v rozhodnutí uvedeno. Podle §148 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. za shora uvedený trestný čin a sbíhající se trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. října 2008, č. j. 13 T 628/2004-188, odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let a zároveň byl nad obviněným vysloven dohled. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. října 2008, č. j. 13 T 628/2004-188, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti citovanému rozsudku podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 21. července 2009, č. j. 6 To 277/2009-850 podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a za splnění podmínek uvedených v §259 odst. 3, 4 tr. řádu byl obviněný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody podle §39a odst. 3 zařazen do věznice s dozorem. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, které opřel o dovolací důvody zakotvené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu. Dovolání směřuje ve své převážné části proti výroku o trestu resp. proti výroku o způsobu jeho výkonu, přičemž namítá s poukazem na doplněnou důkazní situaci v související trestní věci (trestní věc vedená u Krajského soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, pod sp. zn. 61 T 10/2009) i skutečnost, že přisouzeného jednání se nemohl dopustit. Namítá, že zatímco soud prvního stupně při úvaze o uložení podmíněného trestu odnětí svobody zohlednil především skutečnost, že od údajného spáchání trestné činnosti uplynula delší doba, odvolací soud konstatoval skutečnost, že uložený způsob výkonu trestu byl nepřiměřeně mírný, s tím, že je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, jaká byla výše způsobené škody a k tomu, že ani po spáchání trestné činnosti nežil řádným životem a dopustil se další trestné činnosti. Dále namítá, že napadený výrok odvolacího soudu je nepřezkoumatelný a lze jej označit dokonce za protiústavní, přičemž podle dovolatele argumenty, které jsou použity pro zdůvodnění uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, jsou velmi kusé a v elementárním rozporu s principem rovnosti, Listinou práv a svobod, tedy s hledisky, které zcela správně zohlednil soud prvního stupně a která také (na rozdíl od odvolacího soudu) zcela pregnantně a přesvědčivě vysvětlil v rámci odůvodnění svého rozhodnutí. Dovolatel je přesvědčen o tom, že z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v žádném případě nevyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé a že skutečně v tomto směru existuje extrémní nesoulad, který by měl vést k závěru o přípustnosti tohoto dovolání, když byl při hodnocení důkazů a dovozování závěrů soudem odvolacím podle dovolatele zásadním způsobem porušen Ústavou zaručený princip rovnosti před zákonem i právo na spravedlivý proces. V této souvislosti poukazuje dovolatel na publikovanou judikaturu Ústavního soudu. V závěru dovolání dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 21. července 2009, č. j. 6 To 277/2009-850, a věc byla přikázána odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství, která poukázala na dosavadní trestní řízení ve věci a obviněným uplatněné námitky. Připomněla, že obviněný nevyužil práva odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, a to na rozdíl od státního zástupce, který odvolání směřoval pouze do výroku o trestu, resp. způsobu jeho výkonu. Vzhledem k rozsahu odvolání státního zástupce, odvolací soud přezkoumal ve smyslu §254 odst. 1 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu). Směřuje-li přesto dovolatel dovolání do výroku o vině, bylo by podle státní zástupkyně namístě dovolání v duchu ustálené praxe Nejvyššího soudu odmítnout jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu. Ve vztahu k dovolatelem uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu připomněla povědomost dovolatele o tom, že výrok o trestu odnětí svobody spojený s jeho přímým výkonem nelze v dovolacím řízení napadat, tedy, že nelze po stránce věcné namítat nepřiměřenost přisouzeného trestního postihu v nepodmíněné podobě, resp. odvolacímu soudu vytýkat, že v daném případě nebyla při ukládání nepodmíněné formy trestu odnětí svobody dodržena hmotně právní ustanovení §23, 3l až §34 tr. zák. Dále uvedla, že tuto námitku nelze uplatnit ani prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, speciálně směřujícího k nápravě tam vymezených vad výroku o trestu, ale ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) až 1 ) tr. řádu, resp. prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) al. druhá tr. řádu o jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Státní zástupkyně poukazuje na to, že snaha dovolatele splnit podmínky dovolacího přezkumu výroku o vině cestou uplatnění existence extrémního nesouladu mezi soudy zjištěnými skutkovými okolnostmi a jejich právními závěry nemůže být úspěšná, protože „judikovaná podmínka výjimečného přezkoumání správnosti skutkových zjištění dopadá výlučně na autoritativní výklad dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu o nesprávnosti právního posouzení skutku a při využití judikované možnosti výjimečného zásahu do skutkových zjištění lze z uvedeného zákonného důvodu provést pouze takový přezkum v rámci řízení o dovolání, který je vymezen výrokem o vině." Takový rozsudečný výrok dovolatel sice napadá, ale činí tak bez splněných podmínek přípustnosti ve smyslu §265a odst. 1 tr. řádu. Závěrem státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání vyslovila souhlas i pro případ jiných rozhodnutí Nejvyššího soudu, než jsou uvedena v ust. §265r odst. 1 písm. a), b) tr. řádu (§265r odst. 1 písm. c) tr. řádu). Nejvyšší soud jako soud dovolací především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou prostřednictvím obhájce, v zákonné lhůtě a na místě, kde podání lze učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f tr. řádu. Pak se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání. Shledal, že dovolání obviněného je přípustné, a to pouze v části, kde obviněný brojí proti výroku o trestu. Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. řádu potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005, a další). Ze spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 3 T 117/2006 vyplývá, že v uvedené trestní věci proti rozsudku zmíněného soudu ze dne 4. března 2009 bylo podáno odvolání pouze státním zástupcem, a to v neprospěch obviněného pouze do výroku o trestu. U veřejného zasedání státní zástupce upřesnil rozsah odvolání, když uvedl, že toto směřuje toliko do výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody. Z rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 21. července 2009, č. j. 6 To 277/2009-850, pak vyplývá, že tento se odvoláním státního zástupce zabýval pouze v rozsahu podaného odvolání a také ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody trestu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a obviněného pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařadil do věznice s dozorem. Podle §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu se rozhodnutím ve věci samé rozumí rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání. Z předloženého spisu se podává, že obviněný tedy nevyužil možnosti podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Jak bylo již uvedeno, odvolání podal státní zástupce v neprospěch obviněného, a to do výroku o trestu, když u veřejného zasedání upřesnil rozsah odvolání a uvedl, že toto směřuje toliko do výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody. Odvolací soud podle ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu). Za této procesní situace dovolatel mohl svým mimořádným opravným prostředkem napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Když přesto obviněný napadá svým dovoláním i výrok o vině, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. řádu a za stavu, že neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 151/2007), bylo by namístě na takové dovolání podle ustálené rozhodovací praxe aplikovat právní závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 20/2004 Sb. rozh. tr. a dovolání odmítnout jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí uvedl následující: Jestliže odvolání bylo podáno pouze proti výroku o trestu soudu prvního stupně a odvolací soud podle §254 odst. l tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. 1 tr. řádu a neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. řádu, musí být takové dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu. Uvedený právní názor Nejvyšší soud potvrdil v řadě svých dalších rozhodnutí (viz kupř. usnesení sp. zn. 6 Tdo 1095/2008, 7 Tdo 1226/2008, 6 Tdo 1499/2008, 6 Tdo 719/2010, 6 Tdo 1498/2010). Ze spisového materiálu se dále podává, že dovolatel kromě výroku o vině napadl i výrok o trestu. Odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl o přímém výkonu trestu odnětí svobody na rozdíl od soudu nalézacího, který ještě shledal důvody pro podmíněný odklad jeho výkonu. S poukazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu namítl, že napadený výrok odvolacího soudu je nepřezkoumatelný a lze jej označit za protiústavní, přičemž argumenty uplatněné k odůvodnění rozhodnutí o nepodmíněném trestu odnětí svobody, jsou velmi kusé a nacházejí se v elementárním rozporu s principem rovnosti, Listinou práv a svobod, tedy s hledisky, která zcela správně zohlednil soud prvního stupně a která také přesvědčivě vysvětlil v rámci odůvodnění svého rozhodnutí. Dovolatel je přesvědčen, že z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu nevyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé a že v tomto směru existuje extrémní nesoulad, který by měl vést k závěru o přípustnosti tohoto dovolání. Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu dovolání lze podat, když obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z námitek dovolatele je zřejmé, že jím označený dovolací důvod není naplněn, přičemž námitku nepřiměřenosti přisouzeného trestního postihu v nepodmíněné podobě, resp. odvolacímu soudu vytýkat, že v daném případě nebyla při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody dodržena hmotně právní ustanovení §23, §31 až §34 tr. zák., nelze uplatnit ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. řádu. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nutno výslovně uvést usnesení Ústavního soudu ze dne 28. května 2008, sp. zn. III. US 2866/07. V tomto rozhodnutí Ústavní soud „připomíná, že s odkazem na uvedený dovolací důvod lze napadat toliko pochybení soudu týkající se druhu a výměry uloženého trestu v jasně vymezených intencích, tzn. druh trestu musí být podle zákona nepřípustný anebo trest byl uložen mimo hranice příslušné trestní sazby, ať již nezákonným překročením její horní hranice, či nedůvodným prolomením její dolní hranice. ... S poukazem na citovaný dovolací důvod se ... nelze domáhat zrušení napadeného rozhodnutí pouze pro nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, a to ani za situace, kdyby výrokem o trestu nebyla důsledně respektována ustanovení §23 odst. 1 tr. zák. a §31 odst. 1, 2 tr. zák., která definují účel trestu a stanoví obecné zásady pro jeho ukládání." Pokud jde o dovolatelem namítaný extrémní nesoulad mezi soudy zjištěnými skutkovými okolnostmi a jejich právními závěry, Nejvyšší soud připomíná, že podmínka výjimečného přezkoumání správnosti skutkových zjištění dopadá výlučně na výklad dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu o nesprávnosti právního posouzení skutku a při využití možnosti výjimečného zásahu do skutkových zjištění lze z uvedeného zákonného důvodu provést pouze takový přezkum v rámci řízení o dovolání, který je vymezen výrokem o vině. Takový výrok rozsudku sice dovolatel napadá, ale činí tak bez splněných podmínek přípustnosti ve smyslu §265b odst. 1 tr. řádu tak, jak bylo shora podrobněji rozvedeno. Nejvyšší soud pokládá za vhodné doplnit, že právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není možné vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám obviněného. Uvedeným základním právem je „pouze" zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. US 681/04 a další). To platí i pro dovolací řízení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného J. P. uplatněné s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. řádu jako celek odmítl dle ustanovení §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění §265i odst. 2 tr. řádu. Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. (§265n tr. řádu). V Brně dne 6. prosince 2011 Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
265b/1h
Datum rozhodnutí:12/06/2011
Spisová značka:11 Tdo 1045/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.1045.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26