ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.3235.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 3235/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph. D. ve věci žalobkyně MANDÍK, a. s. , se sídlem v Hostomicích, Dobříšská 550, IČ: 267 18 405, zast. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 24, proti žalované ABC Trepka, s. r. o., se sídlem v Jesenici, Belnická 838, IČ: 457 95 045, zast. JUDr. Jiřím Drahotou, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Masarykovo náměstí 70/II, o zaplacení částky 677.290,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 164/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. dubna 2010, č. j. 4 Cmo 97/2010-147, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále též jen „ soud prvního stupně “) usnesením ze dne 19. 2. 2010, č. j. 21 Cm 164/2005-140, rozhodl tak, že odvolání návrhu na vstup společnosti INFANT, a. s., se sídlem v Hostomicích 550, IČ: 264 68 344, do řízení na místo žalobkyně není účinné.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 4. 2010, č. j. 4 Cmo 97/2010-147, potvrdil usnesení soudu prvého stupně.
V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že žalobkyně podala návrh, aby na její místo do řízení vstoupila společnost INFANT, a. s., se sídlem v Hostomicích 550, IČ: 264 68 344, a soud prvého stupně návrhu ve smyslu ust. §107a odst. 2 o. s. ř. vyhověl usnesením ze dne 26. 1. 2010, č. j. 21 Cm 164/2005-138. Podáním ze dne 17. 2. 2010 žalobkyně sdělila soudu, že svůj návrh na vstup do řízení společnosti INFANT, a. s. na její místo bere zpět. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvého stupně, že návrh na vstup nového účastníka do řízení místo účastníka dosavadního podle ust. §107a o. s. ř. nelze vzít zpět a je ho možné „ odklidit “ za podmínek uvedených v ust. §41a o. s. ř. Protože však podmínky dle ust. §41a o. s. ř. nebyly splněny a předmětný úkon nebylo možné vyložit ani jako odvolání, nebylo možné návrhu žalobkyně vyhovět.
Odvolací soud účastníky řízení poučil o tom, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Dovoláním ze dne 2. 7. 2010 napadla žalobkyně usnesení odvolacího soudu s tím, že poučení odvolacího soudu o nemožnosti podat dovolání je vadné, neboť dovolání je přípustné dle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Své námitky žalobkyně podřadila pod dovolací důvody uvedené v ust. §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
V odůvodnění dovolání žalobkyně zejména uvedla, že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že soud nerozhodl o jejím návrhu na zrušení, resp. odvolání proti usnesení soudu prvého stupně, obsaženém v podání ze dne 17. 2. 2010, které bylo nazváno „ zpětvzetí návrhu podle §107a o. s. ř. “. Toto podání měl soud posoudit jako odvolání dle svého obsahu. Dovolatelka poukázala na to, že soudy jednak ve svých rozhodnutích upozorňují, že novým účastníkem řízení se stala společnost INFANT, a. s. již okamžikem doručení předmětného unesení o jejím vstupu do řízení na místo původní žalobkyně, avšak ve svých rozhodnutích o neúčinnosti odvolání návrhu na vstup této společnosti do řízení stále v záhlaví označují za žalobkyni dovolatelku. Odvolacímu soudu žalobkyně dále vytkla nesprávné posouzení charakteru zpětvzetí návrhu na vstup nového účastníka do řízení podle §107a o. s. ř. Ke změně účastníka řízení nedochází dojitím návrhu na soud, nýbrž až právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu, proti němuž je možné se odvolat. Z dispoziční zásady je dle žalobkyně zřejmé, že do právní moci rozhodnutí o návrhu na zpětvzetí návrhu dle ust. §107a o. s. ř. je možné vzít takový návrh zpět.
Závěrem proto dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů zrušil.
Žalovaná se k dovolání, jak je zřejmé z obsahu spisu a předkládací zprávy soudu prvního stupně, nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) nejprve shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení, avšak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
V případě usnesení, jímž není rozhodováno ve věci samé, je dovolání přípustné jen v případech stanovených v ust. §238, §238a a §239 o. s. ř.
V posuzované věci není dovolání přípustné podle ust. §238 o. s. ř., neboť nejde o věc, v níž by bylo rozhodováno o žalobě na obnovu řízení, popř. o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1, věta druhá o. s. ř.). Stejné platí o přípustnosti dovolání upravenou v ust. §238a o. s. ř., neboť v dané věci se nejedná o rozhodnutí ve věcech zde vyjmenovaných.
Dovolání je dále přípustné v případě, kdy dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.), přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží (§239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o. s. ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1o. s. ř.) a o záměně účastníka dle §92 odst. 2 o. s. ř. ((§239 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 (§239 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) nebo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka dle §92 odst. 2 o. s. ř. (§239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a a 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§78d). Ustanovení §237 odst. 1 a 3 platí obdobně (§239 odst. 3 o. s. ř.).
V posuzovaném případě žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, kterým bylo rozhodnuto o neúčinnosti odvolání návrhu na vstup společnosti INFANT, a. s., se sídlem v Hostomicích 550, IČ: 264 68 344, vymazané z obchodního rejstříku ke dni 20. 12. 2010, jak dovolací soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze v oddílu B, vložce 7297, do řízení na místo žalobkyně.
Dovolací soud s ohledem na uvedené byl nucen konstatovat, že dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř., jak se mylně domnívá žalobkyně.
Dovozuje-li dovolatelka přípustnost dovolání z ust. §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., je třeba uvést, že dle uvedeného ustanovení, jak výše uvedeno, je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno či změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2), avšak přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, kterým bylo rozhodnuto o neúčinnosti odvolání návrhu na vstup jiného účastníka do řízení na místo žalobkyně zde obsaženo není, a proto dovolacímu soudu nezbylo než konstatovat, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto její dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. září 2011
JUDr. Ing. Jan Hušek
předseda senátu