Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.09.2011, sp. zn. 26 Cdo 1597/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1597.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1597.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 1597/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce J. M. , bytem v L., zastoupeného Mgr. JUDr. Jaroslavem Grincem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Mikovcova 10/476, adresa pro doručování: L., proti žalovaným: 1) AGROSPOL Březno spol. s r.o. , IČ: 43223389, se sídlem v Lounech, Husova 2382, a 2) Pozemkovému fondu ČR , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupenému Mgr. Danou Holou, advokátkou se sídlem v Lounech, Přemyslovců 2045, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu Lounech pod sp. zn. 7 C 588/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2009, č. j. 9 Co 75/2007-345, takto: I. Dovolání se odmítá . II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou 8. 7. 1993 domáhal, aby tehdy jen žalované 1) byla uložena povinnost „zdržet se obchodního jednání (hospodaření) vyklidit a předat navrhovateli nemovitosti v katastrálním území B. obec P. okr. L. vedené ve výpisu údajů z evidence nemovitostí u Katastrálního úřadu L., kterými jsou: blíže specifikované pozemky, a v katastrálním území L. obec L. okr. L. vedené ve výpisu údajů z evidence nemovitostí u Katastrálního úřadu L., kterými jsou: blíže specifikované pozemky“. Svůj nárok opíral o nájemní smlouvu z 28. 8. 1992, kterou uzavřel s Pozemkovým fondem ČR, který nebyl účastníkem řízení. Okresní soud v Lounech (soud prvního stupně) rozsudkem z 6. 3. 1997, č. j. 7 C 588/93-73, uložil žalované 1) povinnost vyklidit a vyklizené žalobci předat nemovitosti uvedené v přílohách č. 1 až 8 (blíže specifikované pozemky), které jsou nedělitelnou součástí výroku, nacházející se v katastrálních územích L. a B. a zapsané u Katastrálního úřadu v L. v evidenčním listě č. 8 a 4153, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozhodl také o nákladech řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalované 1) usnesením z 11. 8. 1998, č. j. 9 Co 705/97-148, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně uložil, aby doplnil dokazování originálem nájemní smlouvy z 28. 8. 1992, zohlednil námitky žalované 1), že některé pozemky byly vydány oprávněným osobám, a konkretizoval, které z pozemků sám žalobce užívá, jak zmínil v odvolání. Pozemkový fond ČR podáním z 2. 8. 1999 a žalovaná 1) podáním z 29. 5. 2000 navrhli, aby Pozemkový fond ČR vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované 1). Soud prvního stupně připustil při jednání konaném 31. 5. 2000 změnu žaloby, kterou žalobce navrhl v podání z 9. 5. 2000. Následující rozsudek soudu prvního stupně z 8. 6. 2000, č. j. 7 C 588/93-164, jímž bylo žalobě vyhověno, odvolací soud zrušil usnesením z 28. 4. 2003, č. j. 9 Co 801/2000-181, s odůvodněním, že žalované 1) byla odňata možnost jednat před soudem a je nutné ozřejmit předmět sporu. Při jednání konaném 18. 9. 2003 soud prvního stupně připustil změnu žaloby podle podání žalobce z 15. 9. 2003 a řízení z důvodu zpětvzetí žaloby částečně zastavil. Nejvyšší soud jako soud dovolací usnesením z 28. 4. 2005, č. j. 28 Cdo 717/2004-285, zamítl dovolání proti usnesení odvolacího soudu z 23. 1. 2004, č. j. 9 Co 1/2004-276, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně z 27. 11. 2003, č. j. 7 C 588/93-257, který na návrh žalobce připustil, aby Pozemkový fond přistoupil do řízení jako žalovaný 2). Soud prvního stupně rozsudkem z 21. 8. 2006, č. j. 7 C 588/93-321, výrokem pod bodem I. uložil žalované 1) povinnost „vyklidit parcelu číslo parc. 21 zapsanou ve zjednodušené evidenci – parcely původ. Pozemkový katastr (PK) v listu vlastnictví pro obec P. a k. ú. B. u L. a 26/48 parcely číslo parc. 3852 a parc. číslo 3853 díl 2 zapsaných ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr PK na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L. u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště L. a vyklizené předat žalobci ve lhůtě 15-ti dnů od právní moci rozsudku“, výrokem pod bodem II., zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal, aby žalovaný 2) vyklidil „parcelu číslo parc. 21 zapsanou ve zjednodušené evidenci – parcely původ. Pozemkový katastr (PK) na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L. a 26/48 parcely číslo parc. 3852 a parc. číslo 3853 díl 2 zapsaných ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr PK na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L. u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště L. a vyklizené předal žalobci ve lhůtě 15-ti dnů od právní moci rozsudku“, výrokem pod bodem III., zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaných, aby vyklidili „parcely číslo parc. 88/1, 87 díl 1,2,3, 168/2, 172/4, 234/2, 320/1, 349, 351, 406/1, 406/2, 516 díl 1, 3, 601/3, 1035, 1044, 1071/2, 1525/1, 1546/2, 1691, 1693/1 díly 1,2,3,4,5, 1725/1 díly 1,2, 1726 díly 1,2,3,4,5,6,7, 1728/1 díly 1,2,3,4,6, 1747 díly 1,2,3 a 1749 díly 1, 2, 3 vše zapsáno ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr PK v listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L., parcely číslo 350, 462/3, 740/1, 1067/2, 1510/4, 1510/5, 541, vše zapsáno v listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L. a parcely číslo 3915 díl 1, 3921, 3929, 3947, 3965, 3966, 4035, 3984, 3985, 3999, 3998, 4010 díl 3, 4029, 5032 díl 3, 3851 díl 3, 22/48 parcely číslo 3852, 3853 díl 1, 3858 díl 5, 3839, 3835, 3829, 3825, 3806, 3808, 3823, 3903, 4035 zapsaných ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L. a parcely číslo 3855/5 a 3931 zapsaných na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L., vše u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště L.“, a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaný 2) zastoupený předsedou výkonného výboru Ing. L. P. a členem výkonného výboru JUDr. J. M. uzavřel 28. 8. 1992 se žalobcem označeným jako „Sdružení zemědělců zastoupených panem J. M.“ smlouvu „o pronájmu a nájmu“ pozemků v k. ú. B. u L. specifikovaných v příloze číslo 1 smlouvy s tím, že nájemní vztah vzniká 1. 10. 1992 a že bude ukončen přiznáním vlastnického práva oprávněné osobě, výpovědí nebo schválením privatizačního projektu. Téhož dne uzavřeli žalobce a žalovaný 2) dodatek ke smlouvě z 28. 8. 1992, v němž se dohodli na „nájmu a pronájmu“ budov s tím, že nájem lze ukončit po sedmi letech s roční výpovědní lhůtou. Pokud žalovaní 1) a 2) namítali neplatnost smlouvy, uvedl, že předseda a místopředseda výkonného výboru žalovaného 2) měli oprávnění k uzavření nájemní smlouvy k nemovitostem ve správě žalovaného 2), na územní pracoviště byla tato pravomoc přenesena teprve příkazem ministra zemědělství z 29. 1. 1993, č. j. 595/93-100 a 540/93-PF, a že nepřesné označení žalobce v nájemní smlouvě nezpůsobuje neurčitost smlouvy. Žalovaný 2), zastoupený ředitelem ÚO MZe ČR L. Ing. L. Z., uzavřel se žalovanou 1) dne 2. 4. 1993 nájemní smlouvu, jejíž předmětem je „nemovitý majetek pronajímatele, který je v současné době v užívání OSEVA C. k. ú. L., B., Z., konkrétní vymezení předmětu nájmu a výpočet stanovené výše nájmu je specifikováno v příloze této smlouvy, oboustranně odsouhlasené, počet příloh – tři“. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná 1) zasahuje do nájemního práva žalobce založeného smlouvou z 28. 8. 1992 pouze v případě „parcely č. parc. 21, zapsané ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK), zapsané v listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L. a 26/48 parcely č. parc. 3852 a parcely číslo 3853 d 2, zapsaných ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L. u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště L.“, které užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalovaným 2) dne 2. 4. 1993. Jestliže tyto pozemky byly pronajaty žalované 1), je nájemní smlouva z 2. 4. 1993 v této části neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovaná 1) zasahuje do výkonu nájemních práv žalobce, uložil jí, aby předmětné pozemky vyklidila podle §126 odst. 2 občanského zákoníku (dále „obč. zák.“). Ve zbývajícím rozsahu žalobu vůči žalované 1) zamítl z důvodu, že nájem žalobce k pozemkům skončil přiznáním vlastnického práva oprávněným osobám podle čl. V. smlouvy z 28. 8. 1992 (pozemky parc. č. 168/2, 1/3 parc. č. 320/1, ½ parc. č. 1525/1, zapsané ve zjednodušené evidenci – parcely p ůvod pozemkový katastr PK na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L., parc. č. 350/2, 740/1, 1067/2, 1510/4, 1510/5, zapsané na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L., parc. č. 3915 díl 1, 3921, 3929, 3947, 3965, 3966, 4035, 3984, 3985, 3999, 3998, 5032 díl 3, 3851 díl 3, 22/48 parc. č. 3852, 3853 díl 1, 3839, 3835, 3829, 3825, 3806, 3808, 3823, 3903, 4035, zapsané ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr /PK/ na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L., a parc. č. 3855/5 zapsaná na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L.) nebo nebyly žalované 1) nájemní smlouvou z 2. 4. 1993 pronajaty a žalobce neprokázal, že by žalovaná 1) zasahovala do výkonu jeho nájemního práva (pozemky parc. č. 88/1, 87 díly 1, 2 a 3, 172/4, 234/2, 2/3 parc. č. 320/1, 349, 351, 406/1, 406/2, 516 díly 1 a 3, 601/3, 103 5, 1044, 1071/2, ½ parc. č. 1525/1, 1546/2, 1691, 1693/1 d íly 1, 2, 3, 4 a 5, 1725/1 díly 1 a 2, 1726 díly 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, 1728/1 díly 1, 2, 3, 4 a 6, 1747 díly 1, 2 a 3, 1749 díly 1, 2 a 3, zapsané ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr PK na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L., parc. č. 350/1, 462/3, 541, zapsané na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec P. a k. ú. B. u L., parc. č. 4010 díl 3, 4029, 3858 díl 5, zapsané ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr /PK/ na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L., a parc. č. 3931 zapsaná na listu vlastnictví číslo 10002 pro obec a k. ú. L.). Ve vztahu k žalovanému 2) dospěl k závěru, že ve sporu postrádá věcnou legitimaci. Konstatoval, že Pozemkový fond ČR ze zákona spravuje nemovitý majetek ve vlastnictví státu, proto nemůže být nositelem závazku vyklidit nemovitosti, které spravuje, neboť tímto by šlo o zásah do výkonu jeho práv daných mu příslušnou právní normou. Současně je Pozemkový fond ČR oprávněn podle §17 odst. 1 a §18 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, spravovat pouze nemovitosti ve vlastnictví státu a nemovitosti, jejichž vlastník není znám. Z tohoto důvodu nemůže být žalovaný 2) věcně legitimovaný ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobce rozsudkem z 8. 10. 2009, č. j. 9 Co 75/2007-345, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích, kterými byla žaloba zamítnuta, a změnil jej ve výroku o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Stejně jako soud prvního stupně považoval nájemní smlouvu z 28. 8. 1992 za platnou. Naopak smlouva z 2. 4. 1993 je podle něj neplatná pro neurčitost předmětu nájmu, a již z tohoto důvodu žalovaná 1) nakládá s pozemky v nájmu žalobce neoprávněně. Konstatoval, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy k identifikaci jednotlivých pozemků, a proto nepochybil pokud odmítl jako nadbytečný žalobcem navrhovaný důkaz znaleckým posudkem. Žalobce podpisem smlouvy souhlasil se zánikem nájmu přiznáním vlastnického práva oprávněné osobě nebo schválením privatizačního projektu, a poněvadž žalovaný „hospodařil“ s pozemky zákonem stanoveným způsobem, takže jejich vlastníky jsou nyní fyzické a právnické osoby, jsou námitky žalobce týkající se účelového, nekorektního a nezákonného jednání žalovaného nedůvodné. Jestliže žalobce odkazoval na §680 odst. 2 obč. zák., podle něhož při změně vlastnictví vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele, uvedl, že použití tohoto ustanovení vylučuje speciální úprava zákonů č. 229/1991 Sb., o půdě, a 92/1991 Sb., o prodeji půdy, a že bez patřičného procesního úkonu žalobce nelze v řízení jednat s dalšími osobami. Tvrzené předkupní právo žalobce nevyplývá ani z obsahu nájemní smlouvy z 28. 8. 1992 ani §15a zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, který předpokládá nájem na dobu určitou. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně dovodil, že žalovaný 2) není ve sporu o vyklizení pozemků věcně legitimován. Argumentoval, že „stát umožnil druhému žalovanému využít majetku tím, že bude dán přechodně do užívání tzn., že druhý žalovaný ho sám nevyužívá při své činnosti a fakticky jím nedisponuje. Protože se žádnými pozemky, jež byly předmětem nájmu, druhý žalovaný nenakládá, pouze je spravuje, není subjektem, jenž by skutečně bránil žalobci v užívání tohoto majetku a tudíž ani pasivně legitimován v řízení, v němž je požadováno jeho vyklizení“. Jestliže podle žalobce neplnil žalovaný 2) některé závazky z nájemní smlouvy, „pak bylo na místě se žalobou domáhat toho, aby ustal v porušování konkrétní povinnosti“. Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části, ve které byla žaloba zamítnuta, podal žalobce dovolání. Protože jde o rozsudek vydaný před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (Čl. II, bod 12. tohoto zákona) – dále „o. s. ř.“, a §243c odst. 2 občanského soudního řádu ve znění uvedené novely. Dovolání, které žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu včas a řádně zastoupený, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť odvolací soud ve svých předcházejících zrušujících usneseních z 11. 8. 1998, č. j. 9 Co 705/97-148, a z 28. 4. 2003, č. j. 9 Co 801/2000-181, jimiž byly zrušeny rozsudky soudu prvního stupně z 6. 3. 1997, č. j. 7 C 588/93-73, a z 8. 6. 2000, č. j. 7 C 588/93-164, nezavázal soud prvního stupně žádným právním názorem, pouze mu uložil provést další dokazování. Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Žalobce teprve s dovoláním předložil kopii dodatku č. 2 z 28. 8. 1992 ke smlouvě z 28. 8. 1992, z něhož dovozuje své předkupní právo k pronajatým pozemkům. Vzhledem k tomu, že tak učinil až v dovolacím řízení, jedná se o uplatnění nové skutečnosti, ke které nemůže dovolací soud v řízení o dovolání přihlížet §241a odst. 4 o. s. ř. Přitom ani z existence předkupního práva by nemohl dovozovat právo užívání pozemků, které byly převedeny na jiného vlastníka. Z toho, že přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že způsobilým dovolacím důvodem, na jehož základě lze napadené rozhodnutí přezkoumat, je dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., přichází v úvahu pouze v případě, vychází-li otázka, zda řízení je či není postiženo vadou, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 650/06, usnesení Nejvyššího soudu z 10. 12. 2009. sp. zn. 23 Cdo 4562/2009, usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1464/10). Námitka žalobce, že soudy obou stupňů odmítly v řízení provést jím navrhovaný znalecký posudek, proto zásadní právní význam rozhodnutí nezakládá. Dále žalobce namítal, že žalovaný 2) v rozporu se svými povinnostmi dělil jednotlivé pozemky a prodával je třetím osobám. Žalobce se s žalovaným 2) ve smlouvě z 28. 8. 1992 dohodli, že jedním ze způsobu skončení nájmu pronajatých pozemků bude, s ohledem na účel zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, přiznání vlastnického práva oprávněné osobě nebo schválení privatizačního projektu. Žalovanému 2) pak nelze klást za vinu, že jednal v souladu s tímto ujednáním. K námitce žalobce, že žalovaný 2) je věcně legitimovaný v případě žaloby o vyklizení pozemků, je nutné uvést, že Pozemkový fond ČR je subjektem občanskoprávních vztahů, nikoliv orgánem výkonné moci (viz usnesení Nejvyššího soudu z 19. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 526/2007, dostupný na internetové stránce www.nsoud.cz). I když má nájemní vztah mezi Pozemkovým fondem ČR a podnikatelem v oblasti zemědělství obchodněprávní povahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 427/2005, uveřejněný pod C 5184 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2008), mohl by se žalobce – nájemce domáhat splnění žalovaného 2) – pronajímatele umožnit mu užívání pozemků žalobou podle §663 obč. zák. Nikoliv tedy ochrany práva nájmu žalobou na vyklizení pozemků, které žalovaný 2) fyzicky neužívá. Dovolací soud se nezabýval námitkami obsaženými ve spise, zejména v odvolání z 1. 12. 2006, na něž dovolatel odkázal, neboť podání předcházející vydání (vyhlášení) napadeného rozhodnutí z povahy věci nemohou reagovat na závěry, na nichž následně odvolací soud založil své rozhodnutí, nehledě na to, že akceptace názoru, podle něhož by bylo možno z hlediska odůvodnění dovolání (jen) odkázat na dřívější podání by nejen odporovala ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., ale i znemožňovala soudu dostát požadavku vyplývajícímu z ustanovení §210 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §241b odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4405/2008) Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. by žalovaným vůči žalobci náležela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jim však nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. září 2011 JUDr. Marie Rezková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/22/2011
Spisová značka:26 Cdo 1597/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1597.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Nájem pozemku
Přípustnost dovolání
Vyklizení nemovitosti
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§241a odst. 4 o. s. ř.
§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.
§126 odst. 2 obč. zák.
§663 obč. zák.
§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25