ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.3746.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 3746/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Mostecké bytové, a. s. , se sídlem Most, J. Skupy 2522, zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem Louny, Poděbradova 751, proti žalovanému J. S. , bytem M., zastoupenému JUDr. Václavem Valným, advokátem se sídlem Most, Čsl. Armády 1766, P. O. Box 21, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp.zn. 33 C 805/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. října 2009, č. j. 9 Co 761/2007-34, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 16. 10. 2009, č. j. 9 Co 761/2007-34, potvrdil rozsudek ze dne 8. 6. 2005, č.j. 33 C 805/2004-12, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 4. 2006, č. j. 33 C 805/2004-15, kterým Okresní soud v Mostě (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt, o velikosti 1+1 s příslušenstvím v domě v M. (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1
a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle ustanovení §243c odst. 2 o. s. ř. obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.; dovolání tak může být přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolatelem označená otázka zásadního právního významu – „zda výkon práva vlastníka bytu, spočívající v podání žaloby na vyklizení bytu po skončení nájemního poměru na dobu určitou, bez jakéhokoliv předchozího upozornění a výzvy k vyklizení bytu, je v rozporu s dobrými mravy podle §3 ustanovení občanského zákoníku“ – přípustnost dovolání nezakládá, neboť na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá.
Je tedy zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první
a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst.1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta nelze
– vzhledem k obecnému obsahu vyjádření – považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení §142 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu