ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3077.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 3077/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci zletilé A. V. , zastoupené JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem V Jámě, Praha 1, dcery I. V. , a M. V. , o výživné, vedené u Okresního soudu – Praha východ pod sp.zn. 30 P 323/2010, o „odvolání“ otce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2011, č.j. 30 Co 103/2011-143, takto:
Řízení o odvolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2011, č.j. 30 Co 103/2011-143, se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Okresní soud – Praha východ jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10.1.2011, č.j. 30 P 323/2010-70, zamítl návrh matky na zvýšení výživného (výrok I.) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. P 154/98-28, ze dne 22.11.2000 změnil tak, „že se vyživovací povinnost otce na nyní zletilou A. V., s účinností od 1.2.2011 snižuje na částku 1.000,- Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit vždy do každého 15. dne v měsíci předem, k rukám matky“ (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. května 2011, č.j. 30 Co 103/2011-143 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, „že otci s účinností od 1.9.2009 zvýšil výživné pro A. V., na částku 3.500,- Kč měsíčně, které je otec povinen platit k rukám zletilé A. vždy do každého 15 dne v měsíci předem“; dále, že „nedoplatek na výživném za období od 1.9.2009 do 31.5.2011 ve výši 27.300,- Kč je otec oprávněn zaplatit k rukám zletilé A. v měsíčních splátkách po 1.000,- Kč, splatných spolu s běžným výživným, počínaje od právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek“(výrok I.). Výrokem II. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že návrh otce na snížení výživného zamítl a konečně výrokem III. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal otec podání ze dne 5.7.2011, výslovně označené jako odvolání.
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí, postupoval podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 – dále jen „o.s.ř.“ (srov. čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání otce ze dne 5.7.2011, které lze podle jeho obsahu i výslovného označení považovat za odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. května 2011, č.j. 30 Co 103/2011-143 (srov. §41 odst.2, §243c odst.1 o.s.ř.), musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (srov. §10 odst. 1 o.s.ř.).
Odvolání je podle ustanovení §201 o.s.ř. řádným opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o.s.ř.).
Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta procesní rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně. (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001).
Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 85, či ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 139).
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena odvolacím soudem k projednání a rozhodnutí, proto z výše uvedených důvodů řízení o podaném odvolání pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil (§104 odst.2 o.s.ř., §243c odst.1 o.s.ř.).
O nákladech řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. září 2011
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu