Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.12.2011, sp. zn. 30 Cdo 3095/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3095.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3095.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 3095/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobkyně OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. , se sídlem v Praze 6, Čs. armády 20, identifikační číslo osoby 63839997, zastoupené JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Zámecká 20, proti žalované Cestovní kanceláři ALLVATOURS, spol. s. r. o., se sídlem v Praze 5, Botel Admirál, Hořejší nábřeží, identifikační číslo osoby 49702688, zastoupené JUDr. Tomášem Máchou, advokátem se sídlem v Praze 2, Blanická 922/25, o zaplacení 96.984,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 31 C 159/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, ze dne 26. dubna 2011, č.j. 3 Co 170/2010-123 takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. dubna 2010, č.j. 31 C 159/2009-81, uložil žalované povinnost zaplatit částku 83.596,- Kč se 7 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 10. 9. 2009 do zaplacení, navýšeném o výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované (výrok I). Současně soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 13.415,- Kč s příslušenstvím podrobně specifikovaným ve výroku II a uložil žalované zaplatit náklady řízení (výrok III). Proti výrokům I a III podala žalovaná odvolání. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 26. dubna 2011, č.j. 3 Co 170/2010-123, částečně potvrdil rozsudek prvního stupně ve věci samé, a to co do povinnosti zaplatit žalobkyni částku 45.147,80,- Kč (výrok I). Zároveň odvolací soud částečně změnil výrok I soudu prvního stupně a to tak, že žalobu zamítl co do částky 38.421,20,- Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III). V odůvodnění rozsudku přitom odvolací soud uvedl, že změnil výrok II soudu prvního stupně a zamítl žalobu na zaplacení částky 38.421,20,- Kč s příslušenstvím, neboť přihlédl k důvodně podané námitce promlčení vůči této části nároku. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 16. srpna 2011 dovolání a navrhla, aby Nejvyšší soud ČR rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. dubna 2011, č.j. 3 Co 170/2010-123, v rozsahu napadeného výroku II zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 16. srpna 2011, přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. července 2009. Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč a v obchodních věcech 100.000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Předmětem odvolacího řízení sice byla částka 83.569,- Kč (jelikož se žalobkyně proti výroku II soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do výše 13.415,- Kč neodvolala, a tak nabyl tento výrok dne 27. 5. 2010 právní moci), nicméně odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil a stanovil, že žalovaná je povinná zaplatit 45.147,80,- Kč (výrok I) a zároveň zamítl žalobu o zaplacení částky 38.421,20,- Kč (výrok II). Jak vyplývá z podaného dovolání, žalobce je směřuje pouze proti výroku II rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto, že „se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba zamítá, co do částky 38.421,20,- Kč s příslušenstvím“. Odvolatel tedy napadá pouze částku ve výši 38.421,20,- Kč, a protože jde o částku nižší než 50.000,- Kč výslovně stanovenou v ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. jde o dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu proti němuž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce, aniž nařizoval jednání (§243b odst. 5 věta prvá o.s.ř.), odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 22. prosince 2011 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/22/2011
Spisová značka:30 Cdo 3095/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3095.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
§218 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
§243b odst. 5 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26