Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.09.2011, sp. zn. 33 Cdo 2657/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2657.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2657.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 2657/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce V. S., zastoupeného JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem v Teplicích, Kollárova 18, proti žalovanému P. J. , t. č. věznice Litoměřice, zastoupenému JUDr. Miroslavem Zrůstem, advokátem se sídlem v Lounech, Jeronýmova 695, o 180.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostu pod sp. zn. 11 C 544/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. září 2009, č. j. 11 Co 733/2008-94, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dovolání žalovaného proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Mostu ze dne 22. června 2006, č. j. 11 C 544/2004-50, ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 180.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; přestože předchozí rozsudek ze dne 7. září 2004, č. j. 11 C 544/2004-18, byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2005, č. j. 11 Co 386/2005-41, zrušen, rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. června 2006, č. j. 11 C 544/2004-50, shodně jako v původním rozsudku. Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží. Bez významu jsou tudíž námitky žalovaného, že první splátku půjčky uhradil složenkou k rukám žalobce, dalších 40.000,- Kč předal žalobci v hotovosti v sídle jeho firmy, s tím, že tuto částku převzala účetní žalobce, jakož i tvrzení, že zbývajících 110.000,- Kč bylo uhrazeno formou „trojzápočtu“ s firmou Autodoprav Ing. J. B. se sídlem v D. Nejde o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek je výtka týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takové výhrady nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat (srovnej znění §237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.). Námitkou, že odvolací soud odmítl odročit jednání za tím účelem, aby se mohl připravit na jednání soudu a zajistit důkazy z místa svého bydliště a sjednat si zastoupení advokátem, tj. že mu byla odňata možnost jednat před soudem, uplatnil dovolatel zmatečnost podle §229 odst. 3 o. s. ř. Pomíjí přitom, že ke zmatečnostním vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. přihlíží dovolací soud jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě takové vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm.c) o. s. ř. nezakládají. K posouzení jejich důvodnosti slouží žaloby pro zmatečnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 32/2003). Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [§243a odst. 1 věta první, §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.]. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 22. září 2011 JUDr. Václav Duda, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/22/2011
Spisová značka:33 Cdo 2657/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.2657.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25