ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3192.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 3192/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a. s. se sídlem Liberec III, Mrštíkova 3, zastoupené JUDr. Martinou Grofovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Václavské nám. 832/19, proti žalovanému K. S.-P., zastoupenému zákonnou zástupkyní Ing. Kateřinou Stieberovou, bytem Liberec 12, Hrdinů 567/14, o zaplacení částky 1.016,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 40 EC 47/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 14. března 2011, č. j. 29 Co 53/2011-56, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 14. března 2011, č. j. 29 Co 53/2011-56, zrušil v důsledku zpětvzetí žaloby rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 22. září 2010, č. j. 40 EC 47/2010-24, ve znění opravného usnesení ze dne 14. října 2010, č. j. 40 EC 47/2010-32, a řízení zastavil; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání, kterým žalovaný, zastoupen svou matkou jako zákonnou zástupkyní, napadl (posuzováno podle jeho obsahu ve smyslu §41 odst. 2 o. s. ř.) usnesení odvolacího soudu ve výroku o nákladech řízení, není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (čl. II, bod 1. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Podle §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. září 2011
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu