Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.12.2011, sp. zn. 4 Tdo 1405/2011 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1405.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1405.2011.1
sp. zn. 4 Tdo 1405/2011-16 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. prosince 2011 k dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch obviněného J. K. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 8 To 192/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 4 T 1/2011, takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 8 To 192/2011 zrušuje . Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Plzni přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 2. 3. 2011 sp. zn. 4 T 1/2011 uznal obviněného J. K. vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se obviněný dopustil tím, že v K. V., v S. dne 17. 11. 2010 kolem 14.00 hod. přestože dne 10. 9. 2010 převzal oznámení Městského úřadu Mariánské Lázně, odboru dopravy a vnitřních věcí č. j. DOP/10/6620/SV ze dne 6. 8. 2010 o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu podle §123c odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění novel a doplňků, po pozemních komunikacích z K. V. do S. a v S. v ulici C. řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Opel Astra, za což byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 120 hodin a k trestu zákazu činnosti, řízení motorových vozidel na 20 měsíců. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání, které zaměřil výhradně proti výroku o trestu, kdy požadoval, aby odvolací soud obviněnému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody a současně i přísnější trest zákazu činnosti. Krajský soud v Plzni na podkladě takto podaného odvolání státního zástupce usnesením ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 8 To 192/2011 podle §257 odst. 1 písm. b) tr. ř. z důvodu §222 odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Městskému úřadu Sokolov s tím, že skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Proti citovanému usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř., tedy že tímto usnesením bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatel nejprve cituje napadené rozhodnutí odvolacího soudu včetně jeho názoru, že při pouhém dosažení 12 bodů v bodovém ohodnocení, byť by řidič převzal výzvu k odevzdání řidičského průkazu, se nejedná o rozhodnutí orgánu veřejné moci, čili nejde o trestný čin, ale zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek. S tímto postupem odvolacího soudu se ale dovolatel neztotožňuje, přičemž poukazuje na stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 302/2010. Podle něj je třeba za odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu ve smyslu §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku považovat i pozbytí řidičského oprávnění u řidiče, který v bodovém hodnocení dosáhl 12 bodů a v důsledku toho mu bylo doručeno obecním úřadem obce s rozšířenou působností oznámení a výzva podle §123c odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, resp. v případě podání námitek proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, bylo pravomocně rozhodnuto tímto obecním úřadem podle §123f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o zamítnutí námitek řidiče, neboť je neshledal odůvodněné. V důsledku toho, pokud pachatel řídí motorové vozidlo i poté, co mu bylo takto řidičské oprávnění odňato rozhodnutím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, naplňuje znaky trestného činu (přečinu) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. S přihlédnutím k výše uvedenému zastává dovolatel názor, že jednáním obviněného J. K. byly naplněny znaky přečinu podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni, pokud jím bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a skutek byl nesprávně právně posouzen, byl naplněn dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil cit. usnesení Krajského soudu v Plzni, jakož i případná rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak aby krajskému soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Toto rozhodnutí, jakož i jiné rozhodnutí aby Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání (viz §265r odst. 1 písm. b), c) tr. ř.). Obviněný se k podanému dovolání nejvyššího státního zástupce, jež mu bylo v opise doručeno dne 30. 8. 2011, ke dni konání neveřejného zasedání nevyjádřil. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné [§265a odst. 2 písm. d) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami. Nejvyšší soud ještě předtím, než se mohl ve smyslu ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. zabývat případným přezkoumáním zákonnosti a odůvodněnosti výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízením napadeným rozhodnutím předcházejícím, musel zkoumat, zda nejde o dovolání zjevně neopodstatněné, což je důvodem odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Vzhledem k tomu, že neshledal tento, ale ani žádný jiný důvod podle §265i odst. 1 tr. ř. pro odmítnutí podaného dovolání, přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů vymezených v dovolání, jakož i řízení rozhodnutím předcházející. V rámci této přezkumné činnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné. Jak bylo výše uvedeno, dovolatel uplatnil dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je dán v případě, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Pokud jde o variantu přicházející v dané věci v úvahu, tedy o postoupení věci jinému orgánu, dovolací důvod lze spatřovat například v tom, že soud rozhodl o postoupení věci jinému orgánu k rozhodnutí o přestupku, jiném správním deliktu či kárném provinění, přestože se jedná o trestný čin, nebo v tom, že v době rozhodování soudu nebylo již možné takové jednání jako přestupek, jiný správní delikt či kárné provinění projednat, neboť uplynula zákonná lhůta pro jeho projednání (srov. například §20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o přestupcích“), a proto měl soud obviněného zprostit obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. Jelikož soud druhého stupně postoupil trestní věc obviněného Městskému úřadu v Sokolově k projednání a rozhodnutí o přestupku, je evidentní, že nejvyšší státní zástupce uplatnil tento dovolací způsob relevantně. Další uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Nejvyšší státní zástupce v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatnil právně relevantní námitku spočívající v tom, že „rozhodnutím“ ve smyslu §337 odst. 1 písm. a) tr. ř. je i „oznámení“ správního orgánu obviněnému o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení s výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, proti čemuž nepodal námitky, takže následným řízením motorového vozidla mařil rozhodnutí orgánů veřejné moci, neboť vykonával činnost, pro kterou pozbyl oprávnění podle §123c odst. 3 silničního zákona. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu. Pachatelem trestného činu podle §337 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), odst. 2, odst. 3 písm. b) a odst. 4 tr. zákoníku může být jen osoba, které se rozhodnutí přímo dotýká. Ve všech případech samostatných skutkových podstat podle §337 odst. 1, 2, 3 a 4 tr. zákoníku jde o úmyslný trestný čin. Znak maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí znamená, že rozhodnutí, které má být v době činu vykonáno, fakticky v důsledku jednání pachatele vykonáno není a vykonat ho nelze nebo je vykonáno za podstatně ztížených podmínek. Neznamená však, že výkon rozhodnutí by byl zmařen, tj. že by už nebylo možné rozhodnutí vykonat. Jiné orgány veřejné moci z hlediska tohoto ustanovení jsou především orgány státní správy a územní samosprávy. Zakázat výkon určité činnosti lze buď rozhodnutím soudu uložením trestu zákazu činnosti podle §73 tr. zákoníku, nebo rozhodnutím státního orgánu ve správním řízení , např. sankcí zákazu činnosti v přestupkovém řízení nejdéle na dva roky (§11 a §14 zákona o přestupcích). Oproti úpravě platné a účinné do 31. 12. 2009 umožňuje nová formulace objektivní stránky v tomto ustanovení ( „vykonává činnost, pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu“ ) postihnout nejen pachatele, který maří výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána, ale i toho, kdo poté, co mu bylo odňato příslušné oprávnění vydávané podle zvláštního právního předpisu, podmiňující možnost k výkonu určité činnosti, tuto činnost vykonává. Typickým příkladem je možnost postihu toho, kdo přesto, že mu byl odňat řidičský průkaz rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, protože pozbyl zcela zdravotní způsobilost nebo zcela odbornou způsobilost podle §94 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o silničním provozu, řídí motorové vozidlo. Dalším příkladem odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu je podle judikatury odnětí řidičského oprávnění na základě dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení porušení povinností stanovených zákonem podle §123a a násl. silničního zákona. Rozhodující senát Nejvyššího soudu nemá důvod odchylovat se od právní věty a argumentů obsažených v odůvodnění výše citovaného stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2010 sp. zn. Tpjn 302/2010 (publikovaného pod č. 1/2011-II. Sb. rozh. trest.). Je tomu tak i proto, že závaznost tohoto právního názoru byla potvrzena jak v několika navazujících rozhodnutích jednotlivých senátů Nejvyššího soudu, tak i v usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011 sp. zn. 15 Tdo 354/2011. Stačí proto zopakovat, že za „ odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu “ ve smyslu §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je třeba považovat i pozbytí řidičského oprávnění u řidiče, který v bodovém hodnocení dosáhl dvanácti bodů, a v důsledku toho mu bylo doručeno obecním úřadem obce s rozšířenou působností oznámení a výzva podle §123c odst. 3 silničního zákona, k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, resp. v případě podání námitek proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu dvanácti bodů, bylo pravomocně rozhodnuto tímto obecním úřadem podle §123f odst. 3 citovaného zákona o zamítnutí námitek řidiče, neboť je neshledal odůvodněné. V důsledku toho, pokud pachatel řídí motorové vozidlo i poté, co mu bylo takto řidičské oprávnění odňato rozhodnutím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, naplňuje znaky trestného činu (přečinu) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Z odůvodnění přijatého stanoviska pak vyplývá, že rozhodující z hlediska posouzení „oznámení o dosažení dvanáctibodové hranice a výzvy k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu“ jako rozhodnutí ve smyslu §337 odst. 1 tr. zákoníku je skutečnost, zda tímto úkonem došlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinností fyzické nebo právnické osoby, jinými slovy, zda individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci byl učiněn z pozice jeho vrchnostenského postavení. Z tohoto hlediska je zásadní, že v uvedené výzvě se řidiči podle §123c odst. 3 silničního zákona ukládá odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení, s tím, že řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno, nepodá-li proti němu námitky. Není tedy pravdou, že „řidič, který dosáhl stanovený limit počtu bodů, je sankcionován přímo ze zákona ztrátou řidičského oprávnění a řidičského průkazu“ ( Kovalčíková, D., Štandera, J. Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 347), nýbrž řidič pozbývá řidičské oprávnění až uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení s výzvou k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu doručeno, a to ještě jen tehdy, nepodá-li proti němu námitky. Teprve uvedenou výzvou je řidiči ukládána povinnost odevzdat řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz, a zákon výslovně v §123c odst. 5 silničního zákona stanoví řidiči povinnost tuto výzvu splnit, a proto je třeba tuto výzvu považovat za rozhodnutí materiální povahy. Ze všech těchto hledisek je proto nutno oznámení o dosažení dvanáctibodové hranice a výzvu k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu považovat za rozhodnutí ve smyslu §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Pokud je poukazováno na terminologickou nesrovnalost pojmů „odnětí“ a „pozbytí“ řidičského oprávnění, není ani tato skutečnost rozhodná z hlediska možnosti trestního postihu jednání řidiče, který pozbyl řidičské oprávnění ve smyslu §123c odst. 3 silničního zákona. Tento zákon v ustanovení §94a používá pojem „pozbytí řidičského oprávnění“ i ve vztahu k zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, ať už byl uložen soudem jako trest nebo příslušným správním úřadem jako sankce za přestupek, když uvádí, že držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci takového rozhodnutí. Pokud by byli postihováni pouze řidiči, kterým bylo podle naposledy citovaného ustanovení odňato oprávnění po ztrátě jejich odborné či zdravotní způsobilosti, došlo by k neodůvodněnému rozdílu mezi řidiči, kteří v důsledku svého vědomého protiprávního jednání pozbyli řidičské oprávnění (dosáhli dvanácti bodů), a mezi těmi, kterým bylo, mnohdy i bez jejich zavinění, řidičské oprávnění odňato (např. pro úraz či nemoc). Navíc je třeba zdůraznit, že i řidič, který pozbyl řidičské oprávnění podle §123c odst. 3 silničního zákona a po uplynutí jednoho roku ode dne jeho pozbytí, požádá o vrácení řidičského oprávnění, se musí podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti ve smyslu §123d odst. 3 silničního zákona, z čehož vyplývá, že i u něj zákonodárce presumoval absenci odborné způsobilosti řídit motorové vozidlo obdobně jako podle §94 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Pro správnost tohoto výkladu svědčí i to, že novelou trestního zákoníku č. 330/2011 Sb. bylo s účinností od 1. 12. 2011 doplněno jeho ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tak, že za slovo „předpisu“ byla vložena slova „nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl“. Lze tudíž vyslovit závěr, že pokud v dané věci obviněný řídil motorové vozidlo i poté, co mu bylo řidičské oprávnění odňato rozhodnutím – oznámením a výzvou podle §123c odst. 3 zákona o silničním provozu – příslušného orgánu, naplnil všechny zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Jestliže odvolací soud zrušil odsuzující rozsudek soudu prvního stupně a za stávající důkazní situace postoupil věc Městskému úřadu v Sokolově k projednání a rozhodnutí o přestupku, jsou takovým rozhodnutím naplněny dovolací důvody podle ustanovení §265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř., neboť podmínky pro postoupení věci správnímu orgánu k projednání jako přestupku splněny nebyly a naopak, zákonu odpovídající bylo rozhodnutí soudu prvního stupně. Z těchto důvodů Nejvyšší soud shledal podané dovolání nejvyššího státního zástupce z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. důvodným a proto podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 8 To 192/2011 a současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Plzni přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, neboť vzhledem k charakteru vytknutých vad je zřejmé, že je nebylo možné odstranit ve veřejném zasedání. V novém řízení bude povinností soudu druhého stupně znovu se zabývat předmětnou trestní věcí a posoudit ve smyslu shora vysloveného právního názoru otázku, zda jednání obviněného naplňuje všechny znaky přečinu podle ustanovení §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Jmenovaný soud je při novém rozhodnutí ve věci vázán právním názorem v tomto usnesení vysloveným (srov. §265s odst. 1 tr. ř.). Protože napadené rozhodnutí bylo zrušeno v důsledku dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného, tak v novém řízení nic nebrání změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§265s odst. 2 tr. ř.). Nad rámec podaného dovolání je třeba Krajskému soudu v Plzni připomenout, že v konkrétně vyvolaném odvolacím řízení nebyl oprávněn postupovat a rozhodnout výše uvedeným způsobem i z jiných důvodů. Z toho co bylo konstatováno je zřejmé, že Krajský soud v Plzni, pokud se na podkladě podaného odvolání státního zástupce zabýval výrokem o vině v rozsudku soudu prvního stupně a tento podrobil revizi v tom smyslu, že jej zrušil a věc postoupil Městskému úřadu v Sokolově s tím, že skutek by mohl být posouzen jako přestupek, překročil v daném případě svoji přezkumnou povinnost vyplývající z ustanovení §254 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Je tomu tak proto, že odvolací řízení bylo vyvoláno výhradně z podnětu státního zástupce , který podal odvolání v neprospěch obviněného J. K., a to pouze do výroku o uloženém trestu . Odvolací soud se tak měl zabývat výhradně oddělitelným výrokem o trestu, který byl jmenovanému obviněnému uložen soudem prvního stupně, a to z pohledu oprávněnosti námitek vznesených státním zástupcem. Obviněnému K. byl uložen trest obecně prospěšných prací a trest zákazu činnosti a nebyl zde tudíž důvod přihlížet k jakékoli případné vadě ve výroku o vině, která neměla současně vliv na správnost výroku o trestu, ve smyslu státním zástupcem podaného odvolání. Čili jinými slovy řečeno, odvolací soud mohl v projednávaném případě přihlížet pouze k takové vadě výroku o vině, která by zapříčinila, že soudem prvního stupně bylo rozhodnuto pro obviněného příznivěji, než tomu správně a v souladu se zákonem mělo být. Tedy změnit rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o vině bylo možné pouze ve smyslu odvolání podaného státním zástupcem v neprospěch obviněného, jelikož výrok o trestu (který byl odvoláním napaden) navazuje na výrok o vině (který odvoláním napaden nebyl), proti němuž státní zástupce je oprávněn též podat odvolání v neprospěch obviněného. (Srovnej přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 32/2010). Pokud by se tedy odvolací soud neztotožnil s výhradami vznesenými státním zástupcem v podaném odvolání proti výroku o trestu, mohl v daném případě postupovat pouze jediným možným způsobem a to zamítnout takové odvolání podle §256 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 29. prosince 2011 Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1f
265b/1g
Datum rozhodnutí:12/29/2011
Spisová značka:4 Tdo 1405/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1405.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí
Dotčené předpisy:§265k odst. 1,2 tr. ř.
§265l odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26