ECLI:CZ:NS:2011:6.TDO.332.2011.3
sp. zn. 6 Tdo 332/2011-I-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v rámci neveřejného zasedání konaného dne 30. června 2011 o dovolání, které podal obviněný R. B . , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2010, sp. zn. 3 To 56/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 2/2009, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. B. n e b e r e do vazby.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2009, sp. zn. 40 T 2/2009, byl obviněný R.B.(dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 2, 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“). Za tento trestný čin byl obviněný podle §148 odst. 4 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech zabývajících se hostinskou činností, a to na dobu pěti let. Podle §53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 4.000.000,- Kč. Přitom pro případ, že by tento peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Podle §73 odst. 1 písm. d) tr. zák. bylo vysloveno zabrání majetkové hodnoty spočívající v zajištěných finančních prostředcích v částkách 1.135,- EUR, 2.953,- USD a 587.850,- Kč. Podle §226 písm. b) tr. ř. byl obviněný zproštěn obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 18. 2. 2009, č. j. 9 VZv 1/2009-623, pro skutek v rozsudku blíže popsaný, v němž byl spatřován dílčí útok pokračujícího trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 2, 4 tr. zák.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2010, sp. zn. 3 To 56/2010, jímž podle §61 odst. 1 tr. ř. a contrario nepovolil navrácení lhůty k podání odvolání a podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako opožděně podané.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 30. 6. 2011, sp. zn. 6 Tdo 332/2011, bylo z podnětu dovolání obviněného podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2010, sp. zn. 3 To 56/2010. Současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. bylo Vrchnímu soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení s uvedeným usnesením soudu druhého stupně a Nejvyšší soud k dovolání předmětné rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě těchto rozhodnutí nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom v současném stadiu řízení neshledal u obviněného žádný z důvodů vazby podle §67 tr. ř.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265 l odst. 4 tr. ř., že se obviněný do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý