ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1911.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 1911/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné P. K. , proti povinnému B. J. , pro 3,150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 4239/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně z 18. 10. 2011, č. j. 20 Co 1271/2010-210, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení z 28. 5. 2010, č. j. 69 Nc 4239/2003-139, jímž městský soud zastavil exekuci, podala oprávněná dovolání a zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Městský soud v Brně návrh oprávněné na ustanovení zástupce podle ustanovení §30 o. s. ř. zamítl usnesením z 29. 3. 2012, č. j. 69 Nc 4239/2003-222 (pravomocným dne 28. 4. 2012). Vzhledem k tomu, že dovolání mělo tedy stále nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle §241a odst. 1 o. s. ř.) a nebylo ani sepsáno advokátem , soud dovolatelku usnesením z 30. 3. 2012 (na č. l. 224) doručeným jí 12. 4. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Proti tomuto usnesení podala oprávněná (nepřípustné) odvolání, které městský soud usnesením z 15. 5. 2012, č. j. 69 Nc 4239/2003-227 odmítl.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o. s. ř. plyne, že dovolatelka (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupena advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta (nebo je-li jí advokát ustanoven) až poté, co sama podala dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelčina zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jí dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Ustanovený zástupce však toto neučinil.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, povinnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2012
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu